‚Pačešski gavarju němnóžko.‘ Ruský snajpr však s deseti góly vládne ligovým střelcům |
V Česku rodák z Plastunovskaje v Krasnodarské oblasti načal třetí sezonu a rád by tu zůstal i nadále. I když čeština mu zatím příliš nejde. „Je to trochu těžší jazyk. Něčemu už rozumím, a až tu budu tři čtyři roky, tak mi to snad půjde lépe,“ říká Komličenko v rozhovoru pro LN, jenž proto proběhl internetovou korespondencí.„Jsem ale schopný se domluvit alespoň v obchodě nebo se bavit o jednoduchých věcech a jsem za to rád.“
Jak jste s fotbalem začínal a kdo vás k němu přivedl?
Jsem velice vděčný svému otci, že mě od dětství vedl k fotbalu. Veškeré volné chvilky jsem trávil s míčem a moc mě to bavilo. Často jsem hrál právě s tátou, a tak bylo myslím předurčeno, že se stanu fotbalistou. Do fotbalového týmu mě poprvé přivedla babička, hrál jsem za starší žáky a pak začal chodit do fotbalové školy, kde jsem strávil šest let. Ve čtrnácti jsem se přesunul do Krasnodaru.
Byl pro vás fotbal jasnou volbou, co v životě dělat?
Myslím si, že ano, fotbal mě bavil a rozhodně nelituju, že jsem se pro něj rozhodl. V áčku Krasnodaru jste začínal už v osmnácti letech.
Jak jste tuto příležitost bral?
Přesně si vybavuji ten moment, kdy jsem debutoval. Bylo chladno a hrálo se hodně rychle. Trenér Oleg Kononov mi předtím, než jsem šel na hřiště, říkal: Pořádně se do toho obuj a dávej dlouhé pasy. Podařilo se mi pár dobrých přihrávek a z jedné takové akce nakonec padl gól. Myslím si, že na premiéru v osmnácti to nebylo špatné. Nicméně příliš prostoru jste v Krasnodaru nedostával.
Čím to bylo způsobeno? Vždyť jste reprezentoval v mládežnických národních týmech.
To nevím, tvrdě jsem dřel, přesto jsem moc šancí nedostal. A pak mi trenér řekl, abych šel někam jinam, třeba do Japonska. Pokoušel jsem se prosadit v druholigovém Novorosijsku, ale k této zkušenosti se již nechci vracet, je to dávno.
Jak jste se dostal na hostování do Česka?
Skončila sezona a já se rozmýšlel, kam dál. Zavolal mi agent Viktor Kolář a dal mi dobrou nabídku od Liberce s tím, že do několika dní může být kontrakt uzavřen.
Slovan Liberec - PAOK Soluň. Nikolaj Komličenko střílí gól.
Proč jste si vybral zrovna Liberec a poté Mladou Boleslav?
Zprvu byla nabídka Liberce jediná. Strávil jsem tam sezonu. Pak jsem se vrátil do Krasnodaru, ale stále jsem přemýšlel, že bych pokračoval v Česku. Obrátil jsem se na Viktora a ten mi řekl, že se zeptá trenéra Uhrina v Mladé Boleslavi, a ono to opravdu vyšlo. Šel jsem tam rád, klub se mi líbil, hrál krásný fotbal a měl pěkný stadion.
Jak berete angažmá v Česku? Chcete se zde usadit, vystřílet si návrat do Krasnodaru, nebo pokračovat dál na západ?
Zatím jsem se tím ještě nezabýval. V Česku se mi ale opravdu líbí a rád bych tu zůstal natrvalo.
Co je pro ruského fotbalistu v kariéře důležité? Jakou roli hrají peníze?
Pro mnoho hráčů z Ruska, ale i odjinud je nejdůležitější vydělat peníze, zajistit rodinu, postarat se o rodiče. Peníze jsou v životě potřebné, můžete si pak koupit, co chcete.
Před rokem proti Plzni jste ve výskoku zranil Davida Limberského, který musel se zlomeninou jařmového oblouku na operaci. Jaký máte spolu nyní vztah?
Poté jsem se mu omlouval a on to přijal. Od té doby spolu v kontaktu nejsme.
Čím si vysvětlujete, že se vám v této sezoně tak střelecky daří?
Já vlastně ani nevím. Měli jsme kvalitní předsezonní přípravu, během ní ke mně přišel trenér (Jozef Weber) a řekl, že chce, abych hodně hrál, že mi věří. S týmem jsme si sedli a dokázali se dobře sehrát.
Kolik gólů můžete v této sezoně nastřílet?
Nevím, uvidím. Vůbec se tím nezabývám. Hlavně abych hrál dobře a pomáhal mužstvu.
V Česku jste již třetím rokem. Co se vám tu líbí a co naopak nelíbí?
O ničem negativním nevím, líbí se mi tady všechno. Myslím, že český a ruský národ k sobě mají blízko. A to samé platí o jazycích. S adaptací jsem neměl žádný problém.
Jaké zde máte rodinné zázemí?
Žena za mnou jezdí většinou na týden nebo dva a potom se vrátí do Ruska. Možná v zimě přijede na delší dobu.
Rusko na letošním mistrovství světa postoupilo nečekaně do čtvrtfinále. Registrujete nyní větší hlad po fotbalu?
Ano, určitě. Lidé se o mistrovství velmi zajímali a fotbal se díky tomu dostal do širšího povědomí. Myslím, že to byl velký impulz pro rozvoj fotbalu v Rusku.
Vy jste reprezentoval v mládežnických výběrech. Můžete si díky své střelecké formě vybojovat místo i v seniorském národním týmu?
Jak bych to jen řekl... Myslím, že o tom uvažuje každý fotbalista, a já také.
Jaký je váš fotbalový cíl?
Co nejlépe hrát, udělat dobrou kariéru, pomáhat mužstvu a být užitečným. Nejen co se týče fotbalu, ale i v životě.
