Jenže v červenci 2009 podepsal jako volný hráč bohatou smlouvu s New York Rangers (9 milionů dolarů na tři roky) a od té doby to jde s jeho kariérou z kopce. Loni v únoru ho nespokojení Rangers vyměnili útočníka do Calgary, ale ani tam nedošlo ke zlepšení Kotalíkovy kariéry. Až v posledních týdnech se zase dočkal šance. A dokonce boduje.
Když to všechno shrneme, s letošní sezonou asi nemůžete být spokojen, že?
Rozhodně to není dobrá sezona. Hodně ji ovlivnilo zranění dvou kolenních vazů v kempu a dodnes to není úplně doléčené. Když jsem se v polovině prosince vrátil do týmu, tak jsem nedostal tolik prostoru na ledě, abych se mohl prosadit. Když hrajete deset či dvanáct minut na zápas, tak rozhodně nemůžete potvrdit své renomé hráče, který střílí dvacet gólů za sezonu.
Klub vás poslal v únoru na farmu, to pro vás muselo být po letech v NHL velké zklamání...
Jistě že to byla v této části kariéry studená sprcha. Je ale pravda, že bylo jenom otázkou času, kdy začne klub řešit nedostatek mé produkce. Nejdříve mě dali k dispozici dalším týmům a následně mě poslali na farmu. S tím se však člověk musí poprat, bojovat a chovat se jako profesionál. Na farmě jsem začal už víc hrát, koleno si víc zvyklo na zátěž, měl jsem průměr přes bod na zápas, a asi i proto mě teď, když Calgary postihla řada zranění, povolali zpátky do hlavního týmu.
Povězte, je pro hráče velký rozdíl mezi NHL a farmou?
Kolem farmářských týmů se točí méně lidí, zázemí je menší, ale výkonnost týmů je dobrá. Na farmě jsem byl naposled před deseti lety, ovšem farma Calgary na předměstí Vancouveru mě příjemně překvapila svým zázemím. My to k soupeřům měli hodně daleko, a tak jsme také často létali, cestování autobusem bylo minimálně.
Vy si s trenérem v Calgary rozumíte pořád?
S nimi jsem nikdy problémy neměl. Vše je to o tom, jak vám trenér věří a do jakých situací vás nasadí, abyste mohl přinést týmu co nejvíce užitku. Ze střídačky nikdo góly dávat nedokáže. V této nepříjemné situaci jsem od chvíle, kdy jsem do Calgary přišel, a nemyslím si, že bych chtěl nadále v této cestě pokračovat. Nedovedu si moc představit, že bych v této situaci tady v Americe pokračoval, to se raději po sezoně vrátím do Evropy.
V Calgary však máte smlouvu ještě na jeden rok...
To je pravda, ale to, že málo hraju, mi ničí kariéru a má dopad i na můj osobní život... V mých letech už nejsou peníze všechno, a tak věřím, že se tady v Calgary na nějakém řešení výhodném pro obě strany dohodnu. Po tom, co se mě klub chce opakovaně zbavit, nemám motivaci se do týmu vracet.
Přemýšlíte o ruské KHL, nebo o návratu do české extraligy?
Na tyto úvahy je moc brzo, nejdřív musím vyřešit situaci v Calgary a pak uvidíme. Nechci dělat žádné unáhlené rozhodnutí, ale vím, že se tady v NHL po 10 letech kariéry nechci trápit tak, jak se trápím poslední dva roky. Mám sice příjemnou smlouvu, jenže nebude pro mě problém se jí vzdát a hrát tam, kde budu mít pohodu, klidně třeba i doma v Českých Budějovicích.
Takže vyhrát Stanley Cup už pro vás není zásadní motivací?
S výborným mužstvem v Buffalu jsme se dvakrát dostali do semifinále Stanley Cupu, na to vzpomínám rád. Ale vše je to o tom, jakou pozici máte v týmu a zda vám hokej přináší radost. Když vás jen kritizují, tak motivaci ztrácíte.
Calgary v posledních zápasech boduje málo, myslíte si, že máte šanci dostat se do play off?
Šance ještě určitě je, do konce základní části nám zbývá pár zápasů, a pokud je všechny vyhrajeme, tak budeme mít 97 bodů, což by mělo na play off stačit. Musíme ale vítězit, nedostávat samé zbytečné góly. Na nedávném tripu do Kalifornie jsme dvakrát výrazně prohráli první třetinu, a to se pak těžko dohání. Nemůžeme na úvod inkasovat čtyři góly, jako se stalo v San Jose. To se prostě nesmí stát, protože pak už nemáme sílu ty zápasy otočit.
Účast na světovém šampionátu vzhledem k vašemu nedoléčenému zranění asi nepřipadá v úvahu... Nebo ano?
Má sezona není vzhledem k tomu zranění rozhodně reprezentační, takže se ani nedivím, že se nikdo z trenérů dosud neozval. Tady v NHL, ale i v Evropě hraje spousta kluků, kteří si letos zaslouží jet na šampionát rozhodně víc než já. Uvidíme, jestli se potom vrátím do Evropy, zda se dostanu třeba i zpátky do české reprezentace.
