Co vás tedy k tomu přimělo?
Rozhodl jsem se nedávno, zhruba před 14 dny. Prostě už jsem vycítil, že v sobě nemám takovou chuť hrát. Víte, já nad tím přemýšlel skoro pět měsíců a pořád se sám sebe ptal: Jo, ne? Jo, ne? Nakonec jsem došel k té druhé odpovědi.
ANKETA LNKterý z naganských hrdinů ukončí podle vás hokejovou kariéru jako vůbec poslední? Jaromír Jágr je fyzicky dost odolný, nemá zdravotní problémy, navíc projevuje chuť hrát dál. I Špačkovi se vyhýbají vážná zranění. On je takový hravý typ hráče, který umí dobře uhýbat z ostrého souboje. Alois Hadamczik (trenér české reprezentace): Pavel Richter (hokejový internacionál): Dominik Hašek bude jednou chytat i ve svých sedmdesáti. A Jaromír Jágr nemá problémy se zdravím, takže ho ještě taky určitě hrát uvidíme. František Kučera (olympijský vítěz z Nagana): Jaroslav Špaček je podle mě takový dost odolný přírodní chlapík, který hodně vydrží. A asi nejlíp dodržuje životosprávu. Milan Hnilička (bývalý brankář, nyní funkcionář): Dominik Hašek. Ani bych se tomu nedivil. |
Vyčerpaný neříkám. Ale bude mi osmatřicet, věk nezastavíte. Já jsem na bruslích od svých čtyř, profesionální hokej jsem hrál dvacet let. Věděl jsem, že to přijde, takže jsem to nenatahoval.
Ale na jaře jste ještě říkal, že byste si mohl zahrát někde pod Alpami. Tam angažmá nevyšlo?
Ono by třeba i vyšlo – ano, říkal jsem svému agentovi, ať se poptá v Rakousku a Itálii. Ale já si v létě zkrátka řekl, že skončím. Zkoušeli mě přemluvit ještě v druholigovém Mostu, abych jim pomohl. Ne, dal jsem se na jinou práci.
Na svůj oblíbený golf?
Ano, v golfu si chci na podzim udělat licenci pro cvičitele. V Ústí jsem se navíc pustil i do hokejbalu, kde hraju za Elbu. Jenže do toho mám na starost práci s hokejovou mládeží: děti v základně a jako asistent i sedmou a osmou třídu. Budu teď vlastně na zimáku ještě víc.
Láká vás posunout se v trénování někam výš?
To víte, že láká, jenže já trénuju teprve dva týdny a chci dětem předávat co nejvíc. Od února si začnu dělat trenérskou licenci B. Ovšem mám postupné mety, ne že skončím a hned začnu trénovat seniory.
Na to byste si netroufl?
Já jsem toho názoru, že koučem se nestanete ze dne na den. Protože trenéřina je daleko těžší než hrát.
To by mě tedy zajímal váš názor na Roberta Reichla. Ten přece ukončil hráčskou kariéru před vámi a hned vede Litvínov.
To je Albiho věc. Je ale pravda, že on je výraznou vůdčí osobností. Já se raději naučím krok po kroku.
Vaše poslední sezona předčasně skončila po neshodách s trenérem ve Vrchlabí. Není to na olympijského vítěze přece jen trochu nedůstojné?
Mě to nemrzí, protože cítím, že toho je fakt dost. A vím, že v Ústí ani ve Vrchlabí to už nebylo ono, přestože jsem góly ještě dával. Nemyslím, že jsem podával špatné výkony. Jenže si uvědomíte, že ta léta nezastavíte. Konec, pohár přetekl.
Na co si za několik let rád zavzpomínáte?
Nagano a titul mistra světa byly samozřejmě moje největší úspěchy. Ale jestli budu na něco vzpomínat úplně nejraději, tak na začátek kariéry v Litvínově, kde jsem měl neskutečný nástup do velkého hokeje. A pak určitě na IFK Helsinky, kde se mi tak ohromně dařilo.
Věříte, že se někdy může po letech tým z Nagana opět sejít?
Proč by se tohle nemohlo podařit, zase tak nereálné to přece není. Bylo by to fajn, zorganizovat něco takového, vždyť od Nagana uběhlo teprve dvanáct let.
Děti se na vyprávění o té slávě od svého táty ještě neptají?
Ještě ne, jen starší, pětiletý Matyáš, pořád nechápe, že už nechodíme do kabiny. Vždycky, když jsme kolem ní jezdívali, říkal: Táto, tady je naše práce! Chci teď oba učit hokej, chci, aby i vyrůstali po mém boku. Protože já vyrůstal po boku svého táty a vím, jak je to důležité.
Když jste teď v ústecké mládeži, nemůžu se vás nezeptat na jedno: vy nemáte problém pracovat v klubu, od kterého jste před rokem cítil velkou křivdu, když už s vámi přestal počítat?
K tomuhle bych chtěl říct jedno: já pracuju v mládeži, ne pro lidi kolem seniorského týmu. Takže mám teď jiného šéfa.
A když se na stadionu potkáte s generálním manažerem Robertem Kyselou? Pozdravíte se?
My se nepotkáváme. A já si s Kyselou nemám co říct.
