Oběma úspěchům byl nablízku i mladý český brankář Vítězslav Jaroš. Devatenáctiletý talent z Příbrami aktuálně působí v liverpoolském týmu do 23 let a s áčkem pravidelně trénuje.
„Zatím jsme měli jen týmovou oslavu, před kterou jsme byli už všichni otestovaní. Velké slavení nás teprve čeká. I trenér Klopp říkal, že až když opatření okolo koronaviru skončí, uspořádáme triumfální jízdu městem v autobusu a velkou oslavu s fanoušky,“ říká Jaroš v rozhovoru pro LN. „Ještě si titul občas připomeneme, třeba když spolu chatujeme, ale spíš už se připravujeme na novou sezonu, aby se nám to povedlo znovu.“
LN Jak jste zisk titulu prožíval vy, jakožto hráč, který patří do klubu, ale neměl na tom přímou zásluhu?
Byl to skvělý pocit, vždyť nejsem jenom hráč Liverpoolu, ale taky jeho fanoušek. Bral jsem to tedy z role fanouška a jako bonus jsem mohl být s týmem.
LN Všiml jste si, jak se při oslavách choval trenér Klopp? On je hodně emocionální člověk, že?!
Slavil stejně jako ostatní. Byl hodně dojatý, měl v očích slzy. A já se mu nedivím. Když před čtyřmi a půl lety do Liverpoolu přišel, řekl, že toho s ním chce vyhrát co nejvíc. Oblíbil si klub, je jeho velkou částí, a když mohl po třiceti letech fanouškům dopřát titul, dojalo ho to.
  |
LN Bylo během sezony cítit, že pod jeho vedením je velká šance, aby se konečně povedlo titul získat? Zvlášť, když jste už loni vyhráli Ligu mistrů?
Už loni byl titul blízko, klukům unikl o jediný bod. Člověk si povzdechne a řekne si, že to vyjde třeba příští rok. Když se za prvních deset patnáct zápasů ještě neprohrálo a body se ztratily jen za jednu remízu, říkali jsme si, že tu je velká šance.
LN V březnu však udeřil koronavirus, všechny soutěže se přerušily a panovaly obavy, zda se sezona vůbec dohraje. Jaká byla v tu dobu v klubu nálada? Měli jste pochyby, že titul nakonec nezískáte?
Nikdo nevěděl, co bude, a nějaké to „co kdyby se to nedohrálo…“ v nás hlodalo. Ale vždycky jsme si říkali, že fotbal bude pokračovat, dohraje se to a potom budeme slavit.
LN Jaké jsou vůbec vaše úlohy v mužstvu do 23 let a áčku?
V třiadvacítce je mým úkolem chytat co nejvíc zápasů a nabírat zkušenosti. S áčkem pak trénuju, okoukávám, co a jak dělají Alisson a Adrián. Dá se říct, že jim také pomáhám připravovat se na zápasy.
LN S brankáři áčka tedy trénujete?
Ano, jsem s nimi v každodenním kontaktu.
LN Jak vypadá soutěž, kterou s třiadvacítkou hrajete?
Máme celostátní ligu rozdělenou na dvě skupiny. Hrají tam často hráči, kteří trénují s áčkem, mají za něj pár startů, ale pokaždé se do sestavy nedostanou, nebo se rozehrávají po zranění. I proto je úroveň ligy vysoká.
LN Poznáte, že se v týmu soupeře rýsuje nějaká nová hvězda?
Vždycky, když hrajeme třeba s Manchesterem United nebo City, od kluků slyším o někom, že je fakt dobrý. Takhle třeba před dvěma lety mluvili o Masonu Greenwoodovi (osmnáctiletý útočník Manchesteru United), který teď už hraje Premier League.
LN Chodí na vaše zápasy fanoušci?
Když je nějaký atraktivní zápas, tak pár tisíc na nás přijde.
LN Takže něco jako v české lize?
No, asi tak. (směje se)
LN Zahrajete si někdy i na slavném Anfield Road?
Ano, je tam pravidlo, že asi dva zápasy za sezonu musíme odehrát na hlavním stadionu.
LN Nerozklepala se vám kolena, když jste na jeho trávník vyběhl poprvé?
Když jsem na něj vlezl poprvé, tak rozklepala. Hráli jsme tehdy zápas FA Youth Cupu, navíc pod Stevenem Gerardem, který začínal trénovat, takže se přišlo podívat dost lidí – na nás i na něj. A když začali zpívat You’ll Never Walk Alone, bylo to hodně zajímavé…
LN Patřil v dětství Liverpool mezi vaše vysněná angažmá?
Vždycky jsem měl sen dostat se do Anglie nebo někam do zahraničí. Díky působení Vladimíra Šmicra, Patrika Bergra a Milana Baroše byl pro mě Liverpool jeden z nejlepších týmů.
LN Je tam jejich stopa ještě znát?
Určitě. Třeba když se mě taxikář zeptá, odkud jsem, a já odpovím, že z Česka, okamžitě si tuhle trojici vybaví. V klubu i ve městě jsou pořád hodně známí.
LN A co Petr Čech? Sice v Liverpoolu nepůsobil, ale v Anglii si vydobyl pozici jednoho z nejlepších brankářů světa nového tisíciletí.
Zná ho tam každý, kdo aspoň trochu sleduje fotbal. Myslím, že patří mezi top brankáře všech dob.
LN Koho z brankářů jste měl nebo máte za vzor?
Právě Petra Čecha a Ikera Casillase.
LN Jak jste se z mládeže Slavie ocitl na tak slavné adrese? Co pro to musí fotbalista udělat?
Samozřejmě musí makat, prokázat nějaké kvality a také mít trochu štěstí, aby ho viděl nějaký skaut, kterého zaujme. Mně se to povedlo na jednom kempu v Česku, kam dorazil trenér brankářů liverpoolského týmu do 23 let Mark Morris. Říkal mi, že se mu líbím, a nabídli mi týdenní stáž. Jel jsem na ni, pak o měsíc později ještě na jednu a po ní se rozhodli, že mě angažují.
LN Jak jednání v takovém věku probíhají a o čem jste mluvili?
Už jsem měl svého agenta ze Sport Investu, Viktora Koláře, který s Liverpoolem všechno o přestupu, smlouvě a podmínkách dohodl. Já jsem do toho ani nezasahoval.
LN Do Liverpoolu jste se přesunul v šestnácti. Jaké to bylo najednou se daleko od domova o sebe začít starat?
Byla to změna, ale dobrá změna. Jakožto nováček jsem se musel do klubu zařadit a myslím si, že jsem se ještě víc soustředil na fotbal. Když jsem v Anglii, mám v hlavě opravdu jenom fotbal.
LN Bydlení jste si hledal sám, nebo takové věci zařizuje klub?
Všechny takové věci zařídil Liverpool, se vším mi pomáhá. Bydlím pořád ještě v rodině, u které jsem už čtvrtý rok, jsem jako jejich nevlastní syn. V budoucnu bych se určitě rád osamostatnil, ale zatím mi vyhovuje, že nemusím vařit a prát, to mi dělají oni. Já na oplátku umývám nádobí. Už jsem je dokonce vzal na návštěvu do Prahy.
LN Jsou už v takových kategoriích v týmu hráči z celého světa?
Do Anglie mohou cizinci přestoupit až v šestnácti letech, takže kolem patnácti bývá ze zahraničí jen občas někdo na zkoušce. Ale když je pak kategorie do osmnácti let a starší, cizinců přibývá. V Premier League už hraje snad osmdesát národů.
LN Anglie vám jako země sedí? A Liverpool coby město?
Oproti Praze, kterou miluji, je to menší a klidnější město, ale dobré. Už tam mám místa, kam s klukama zajdeme na kávu nebo se najíst. A Anglie je taky v pohodě, na fotbal má dobré počasí bez větších výkyvů.
LN Naučil jste se poslouchat Beatles?
Ani ne, jsem spíš na modernější hudbu – rap, r’n’b…
LN Zkraje vašeho angažmá v akademii vás vedl Steven Gerrard. Jaké to bylo, působit pod klubovou legendou?
Během hráčské kariéry chtěl vyhrávat za každou cenu a tuhle mentalitu aplikoval i na nás. I když se nám nedařilo, chtěl, abychom získali tři body a posunuli se dál. Jelikož měl náš tým velkou kvalitu, mohl se spolehnout na bojovnost a kvalitu v defenzivě i ofenzivě. Věděl, že když uděláme chybu, stopeři nebo já to uhasíme. Zároveň jsme měli dopředu takovou kvalitu, že i když jsme dostali gól, dokázali jsme ho také dát a kdykoliv vyhrát.
LN Souvisí herní filozofie v mládežnických kategoriích s tím, co zrovna praktikuje áčko?
Ano. Myslím si, že jak dělá fotbal v Liverpoolu nyní Klopp, děláme ho i my v akademii. Pak by bylo špatné, kdybychom v třiadvacítce hráli něco jinak, přišli na trénink do áčka a tam nevěděli, co máme dělat.
LN Minulý rok jste vychytal triumf v mládežnickém FA Cupu, to asi brankáři pomůže…
Určitě. Minulá sezona byla skvělá, bohužel jsme nevyhráli ligu, protože jsme měli horší skóre než vítězné Derby. Vyhráli jsme zmíněný FA Youth Cup, áčko Ligu mistrů, kde jsme mohli dojít dál i letos, ale zase jsme si užili titul, to bylo výborné. Jedna z nejlepších sezon.
LN Všímá si vašich výkonů trenér Klopp? Komunikuje s vámi, probírá vaši pozici?
Gólmani to mají trochu jinak, spíš se s námi baví trenéři brankářů.
LN Jak na vás Klopp působí?
Je to skvělý člověk, velký sympaťák. Je sice klidný, ale dokáže i přepnout, a pak je takový, jakého ho všichni znají z televize. Je přístupný, nevyřizuje věci jen přes asistenty, z celého tréninkového centra udělal jednu velkou rodinu. Všichni jsou si rovni – od kuchařů a trávníkářů až po nejlepší hráče.
LN Liverpool je jeden z nejlepších klubů na světě. Vidíte šanci, že byste se dostal do hlavního mužstva a třeba i odchytal soutěžní zápas?
Anglie je nejlepší liga na světě, takže velká konkurence je tam v každém týmu a každá jednička má za zády někoho, kdo se na něj tlačí a chce získat jeho místo. Konkurence je obrovská, ale stejně tak kvalita.
LN Ta vám jistě nechybí, když s vámi Liverpool nedávno podepsal novou smlouvu. To vám jistě dodává na sebedůvěře.
To ano. Šéftrenér akademie i trenér třiadvacítky mi zdůrazňují, že ve mě mají důvěru a že mám pozici v rezervním týmu jistou.
LN Jak je to s finančními podmínkami v mládežnických kategoriích? Dostáváte klasický plat, nebo hlavní odměnou je už působení ve zdejší akademii a že vám klub všechno zajišťuje?
Do sedmnácti let dostáváte jakési stipendium, které hradí anglická fotbalová asociace. Dostáváte ho dva roky a můžete ho dostat i třetí rok, pokud už nepodepíšete profesionální smlouvu. Ta je úměrná věku hráče. Drahé věci si za to koupit nemůžu, ale na normální život, kdy i něco ušetřím, to vystačí.
LN Start za áčko, i když jen v přípravě proti třetiligovému Tranmere, jste si už ale připsal. Jak vás slavnější spoluhráči přijali v týmu?
Byl to přátelák, a tak mi spíš říkali, abych se snažil co nejvíc a užil si to. Trochu nervózní jsem byl, přece jen je to v dresu nejlepšího týmu světa, ale to brzy opadlo, jakmile jsem se párkrát dotkl míče.
LN Pokud by se vám nepovedlo se v Liverpoolu prosadit, máte v záloze jinou variantu?
Chci dělat vše pro to, abych se v Liverpoolu stal jedničkou, proto tady jsem. A když to nevyjde, tak se uvidí. V zimě nebo za rok by mohlo přijít i nějaké hostování, abych si vyzkoušel pravidelně chytat v dospělém fotbale. Něco mělo být už v létě, ale nedopadlo to. Pro mě je teď ale hlavní, abych se učil, byl oporou třiadvacítky a ukázal, že na Liverpool mám.
