Vypadalo to, jako by si sraz dala partička mírně ztřeštěných hiphoperů, aspoň tedy dle jejich komplikovaných pozdravů. Ťukají si pěstmi, proplétají prsty, Nick Kyrgios s dlouhánem Johnem Isnerem předvedou basketbalový odskok.
Dobrá, první z nich hru na koš zbožňuje a Isner by s 211 centimetry nezapadal ani v NBA. Stejně je to ale na tenis hodně uvolněné.
Pro někoho až moc, jiní se zase baví nad z jejich pohledu bezvadnou show. Na střídačce týmu světa to totiž při Laver Cupu vypadalo chvílemi jako na večírku a pak zase jako na diskotéce.
Členové mladého výběru poskakovali, vlnili se, tančili. Jack Sock měl na hlavě hned dvě kšiltovky zároveň. Denis Shapovalov v průběhu výměny kroutil rameny jako robot. Mladík z USA Frances Tiafoe s kloboučkem na hlavě ukazoval, že by mohl do StarDance přinést příjemné zpestření.
A strhlo to i kapitána této partičky: John McEnroe převzal v průběhu utkání od Kyrgiose ručník, točil s ním kolem těla a pak se celý vychechtaný posadil na lavičku.
  |
Tým Evropy působil tradičně. Svět předvedl zcela jiný přístup. „My jsme všichni spíš konzervativní, počínaje od Rogera Federera, ale třeba i včetně mladšího Dominica Thiema,“ popisoval Tomáš Berdych. Zrovna od něj určitě nelze čekat, že by oplýval cirkusáctvím. „Atmosféru si hrozně užíváme, i když neděláme divadlo. K nim to patří. Američani i ostatní jsou úplně odlišné povahy. Jestli na to mají energii, můžou bláznit celou dobu,“ usmál se.
Mac chápe moji osobnost
Zlobivý australský mládenec Kyrgios dokonce vše převáděl i do hry. První den pálil údery s raketou mezi nohama, proti Berdychovi si dovoloval ještě víc. Když míček očividně letěl do autu, rukou jej „popoháněl“. Pak jej pěstí odpálil vstříc sběračům.
Chvílemi, jak to má ve zvyku, působil netečně, jindy mu naopak v tváři hrál poťouchlý úsměv. Ručník si nosil takřka zásadně v zubech. Jednou tenisák chlapci připravenému v rohu odehrál hlavičkou.
Pokud chtěl Laver Cup při premiéře zakládat tradice, tahle se vyloženě nabízí, viz Berdychova slova: Konzervativní Evropané proti mladšímu a ztřeštěnějšímu soupeři.
A jen to doplňovali trenéři, bájní aktéři historické rivality „ledu a ohně“. Björn Borg seděl většinu času s překříženýma nohama. Plácl si se svěřenci, prohodili pár slov. To McEnroe se strhnout nechal.
V jednu chvíli až moc, když ruchové mikrofony zachytily, co v závěru sobotní dvouhry proti Rafaelu Nadalovi kázal Johnu Sockovi.
„Doraz toho...“ použil hrubý výraz naznačující, že něčí matka není právě počestná žena. Asi nikdo nečeká, že se pověstný rebel McEnroe bude chovat jako žák nedělní školy, ale nebylo to příliš? „Björn na lavičce nám vyhovuje. Máme víc klidu,“ usmál se jen Nadal.
O vzájemném respektu ostatně nejvíce vypovídala závěrečná McEnroeova řeč poté, co Federer získal klíčovou výhru nad Kyrgiosem. Vulgaritu v zápalu boje přebily úcta a poklony pro soupeřův tým v čele s jeho přítelem Borgem.
Evropané klid vyznávali, to americko-australsko-kanadská parta se stmelila úměrně věku a povahám. „Už jsme žertovali, že příští rok chceme být v žebříčku co nejvýš kvůli tomu, abychom si tohle mohli zopakovat,“ culil se Sam Querrey.
A takový Kyrgios si svérázného kapitána McEnroea vyloženě pochvaloval. „Vycházíme spolu fakt bezvadně. On mi rozumí. A já mu zase říkám: Hele, Macu, tohle jsem prostě já,“ popisoval často problémový Kyrgios. „Hrozně mi pomáhá. I třeba tím, že mi pochválí povedený servis. Chápe moji osobnost.“
To, jakým způsobem se osobnosti při prvním Laver Cupu rozdělily do týmů, chápal brzy v aréně každý. A vzhledem ke snaze vybudovat z tohoto turnaje jednou velkou rivalitu to ani nemusí být na škodu.
