Kateřina Neumannová - dvě stříbra ze Salt Lake City
Čekala na ně skoro dva roky. Vlastně už ani nevěřila, že se celá záležitost vyřeší, o to větší pak měla česká běžkyně na lyžích radost.
Neumannová na olympiádě v Salt Lake City získala původně pouze bronz na 15 kilometrech volně. Po následném prokázání dopingu Rusky Larissy Lazutinové ale převzala stříbro za 15kilometrovou trať a bronz za kombinaci.
Kateřina Neumannová.
Stále to však nebylo vše.
Uběhlo šest měsíců, než došlo na diskvalifikaci další Rusky - tentokrát Olgy Danilovové a Neumannová se posunula na druhou příčku i v kombinaci.
Celá kauza se dlouho táhla, Rusky se totiž odvolávaly ke sportovní arbitráži (CAS) a později i k nejvyššímu státnímu soudu ve Švýcarsku.
Ani to jim nepomohlo.
Česká lyžařka tak po dvou letech v zaplněném pražském Karolinu převzala své nové medaile v rámci oslav stého výročí Českého svazu lyžařů.
„Jen škoda, že jsem je nedostala dříve. O tu pravou radost jsem přišla. Dnes mám na sobě oblek a nikoli sportovní kombinézu,“ mrzelo ji v tu chvíli.
Svého sportovního vrcholu se přesto dočkala. Za dva a půl roku na olympiádě v Turíně po dramatickém finiši ovládla volnou třicítku.
Věra Pospíšilová-Cechlová - bronz z Atén
Svou bronzovou medaili z Atén oplakala hned dvakrát v rozmezí devíti let.
Nejprve těsně po olympijském závodu, ve kterém po svém nejlepším hodu skončila čtvrtá o pouhých devět centimetrů za Běloruskou Irinou Jatčenkovou.
„Takový kousíček za medailí. Ten závod si vezmu do hrobu, na to nejde zapomenout,“ vyprávěla.
Jatčenkové ale bronz nakonec nezůstal.
Cechlová dostala dodatečně po 9 letech bronz z Atén 2004.
Laboratorní testy aténských vzorků z roku 2012 totiž prokázaly, že Běloruska před závodem užila anabolika. Následovala diskvalifikace a vrácení medaile.
Po dlouhých devíti letech se tak Pospíšilová-Cechlová dočkala svého bronzu z řecké olympiády.
„Vadí mi, že jsem si neužila tu pozávodní atmosféru, s tím jsem se těžce smiřovala. Ale budu s ní teď spát, ať si ji pořádně užiju,“ povídala se slzami v očích poté, co k ní medaile po letech doputovala.
Marek Švec - bronz z Pekingu
Podobně jako česká diskařka, i on na svou bronzovou olympijskou medaili čekal dlouhých devět let.
I když, vlastně nečekal… „Já jsem s ní totiž vůbec nepočítal,“ vracel se k inkriminovanému momentu Švec. I jemu pomohlo zpětné testování vzorků. Jeho přemožitel v přímém souboji o třetí místo Asset Mambetov byl dodatečně diskvalifikován kvůli dopingu.
Když se Švec informaci o medaili loni v srpnu dozvěděl, rok a půl už se sportem neživil, provozoval benzinovou pumpu v Havlíčkově Brodě a zabýval se ostrahou osob a majetku.
Marek Švec (v červeném) v zápase na OH 2008.
Slavnostní ceremoniál, který mu připravili obyvatelé jeho rodného Havlíčkova brodu, si ale neskonale užil.
„Zklamání z Pekingu je dneškem smazáno, je to pro mě úžasný zážitek. Přijela rodina i kamarádi z celé republiky,“ vyprávěl dojatě. „Je to završení úžasné kariéry, splnil se mi sen.“
Vítězslav Veselý - bronz z Londýna
Zisk olympijské medaile se zpožděním ale pochopitelně ne všichni sportovci berou s takovým nadšením, jako zápasník Švec.
Vždyť jde veskrze o hořkosladkou záležitost.
Byl to právě Vítězslav Veselý, kdo ji trefně vystihl: „Je to tak trochu splněný sen, i když trochu jiným způsobem, než by si člověk představoval.“
Český oštěpař Vítězslav Veselý.
Na olympiádě v Londýně mu na bronz stačilo pouhých 84,12 metru. Jemu ale dlouho patřila sedmá příčka, až posledním hodem si polepšil na čtvrtou.
Ta byla v tu chvíli jeho maximem. „Svůj život jsem dal Bohu do rukou. Říkám si tedy: Asi to takhle chtěl. Nevím, k čemu je to pro mě dobré, ale to se uvidí. Tak za čtyři roky,“ říkal pak smířeně.
V Riu byl po čtyřech letech sedmý, medaile se ani tam nedočkal.
Musel si počkat další rok, než zpětné testování vzorků odhalilo u původně druhého Oleksandra Pjatnycji v těle anabolický steroid turinabol.
Svůj bronz pak mistr světa převzal v Ostravě přes 15 tisíci diváky na mítinku Zlatá tretra.
