Mise zámořské velmoci, která vyvrcholí příští únor v korejském Pchjongčchangu, právě začíná. Kanada v úterý jmenovala generálního manažera i hlavního trenéra rodícího se kádru. Sean Burke a Willie Desjardins nyní společnými silami verbují vojsko z jindy přehlížených rekrutů.
„Většina hráčů bude z Evropy,“ přiznává Burke.
Nevídané.
Kanaďany dohnal k obrácení se na starý kontinent verdikt NHL. Hráči ze slavné soutěže do Koreje nepojedou. Osvědčení „zlatí chlapci“ zůstanou doma, Sidney Crosby, Jonathan Toews a další novou medaili do svých exkluzivních sbírek nepřidají.
Přichází tedy šance pro hokejisty z ostatních lig napříč kontinenty. Svým kolegům z NHL se nemohou rovnat, pozice favorita jim náležet nebude. Cíl ovšem zůstává stejný: „Věříme, že můžeme zvítězit,“ tvrdí Burke. Kdo nakonec oblékne v Pchjongčchangu dres s javorovým listem, napověděl loňský Německý pohár. Na něm se představilo i 13 borců z KHL, včetně známého dříče Maxe Talbota, střelce vítězného gólu z rozhodujícího finále Stanley Cupu v roce 2009.
Další „Evropané“ dostanou příležitost během pěti turnajů, které Kanadu před olympiádou čekají. Jen v srpnu hrají dva. V úvahu přicházejí také posily z farmářské AHL a vysokoškolských soutěží. Zajímavou volbou by byl třeba Tom Kostopoulos, produktivní útočník s řeckými kořeny a pověstí nejhoršího bijce v dějinách NHL.
On i další partyzáni potřebují ve svých řadách silné osobnosti. Vůdce. Adepti jsou. A mimořádní. Nezájem klubů NHL totiž Kanadě možná přihraje Jaroma Iginlu (40), dvojnásobného olympijského šampiona a někdejšího krále hokejového světa (v roce 2002 vyhrál Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího muže NHL).
Iginla proslul jako vynikající vůdce, léta byl kapitánem Calgary. Bez smlouvy na další sezonu je zatím také Shane Doan (40), další uznávaný tahoun. Jak na klubové, tak na mezinárodní úrovni. S céčkem na hrudi hrál za Kanadu na třech světových šampionátech – jednom zlatém. Doan se nedávno s pohnutým srdcem rozešel s Arizonou, jediným klubem, za který kdy hrál.
Pokud s Iginlou zůstanou bez práce, Burke jim dost možná dá příležitost zopakovat si jedenáct let staré italské dobrodružství. Tehdy se Doan s Iginlou společně sešli pod pěti kruhy v Turíně. „Jsou to hráči, o kterých bychom rozhodně uvažovali,“ nezastírá Burke. Další společná adventura by zároveň mohla být labutí písní obou borců, konec jejich kariér se nezadržitelně blíží.
