Šaškárna ve finále US Open. Serena urážela sudího, Ósakaová kvůli tomu první grandslam obrečela |
Po překvapivém vítězství si Ósakaová sedla ke kulatému stolu s vybranou skupinou novinářů a odpovídala na jejich otázky. Oficiální web US Open přinesl jejich přepis.
Naomi, kde jste v sobě našla takovou vnitřní sílu?
Myslím si, že je to díky mému otci. V dětství mi říkával různá moudrá slova, ale já jsem je nikdy nechtěla poslouchat. Až když jsem vyrostla, dokázala jsem ta slova ocenit.
Jaká moudrá slova?
Taková ta nejvíc obyčejná slova, která vás napadnou. Skutečně se to nedá říct, nic mě konkrétně nenapadá. Pokaždé to ale bylo něco, co mě nakoplo.
Jaká byla vaše příprava na dnešek? Jaké to bylo ráno vstát a vyrazit na kurt hrát vaše první velké grandslamové finále?
Vstala jsem a potila jsem se. Byla jsem hrozně nervózní. Moje srdce běželo jako o závod, myslím, že to nebylo příliš dobré pro moje zdraví. Nemohla jsem nic sníst a bylo mi na zvracení. Prostě jsem byla strašně vystresovaná. Zavolala jsem své sestře, chudákovi. Takže opravdu skvělá příprava.
  |
Když jste mluvila se svojí sestrou, co se vám snažila říct, aby vás uklidnila?
Říkala mi, ať ten zápas beru stejně jako jiný normální zápas. Chtěla jsem na ni zakřičet, „Jsi šílená, tohle je finále Grand Slamu!“. Od té doby, co je v Paříži, mi povídá o croissantech a bagetách, a snažila se, abych na to nemyslela. Docela to funguje.
Naomi, říkala jste, že jste byla nervózní, ale na kurtu jste vypadala tak klidně a vyrovnaně. Bez kontextu by lidé nepoznali, že hrajete první grandslamové finále v životě. Jak je to možné? Jak to, že jste na kurtu tak klidná a vyrovnaná?
To si nejsem jistá. Myslím si, že když jdu na kurt, stává se ze mě jiná osoba. Dnes jsem měla skvělou příležitost hrát proti jedné z nejlepších hráček a opravdu jsem nechtěla brát tuto příležitost za samozřejmou. Chtěla jsem jen bojovat na maximum a nebýt zklamaná, protože to by bylo velmi ponižující. To bylo všechno, na co jsem myslela.
Serena byla během dospívání vaším ideálem. Možná, že některé děti, které vás tento týden viděly hrát poprvé, začnou jednou hrát tenis právě díky vám. Jak moc šílená je představa, že mládež, která vás nyní pozoruje, si možná říká: „Chci být v dospělosti druhá Naomi Ósaková“?
Řekla bych jim: „Nedělejte to!“. Zní to docela šíleně. Myslím si, že sledovat své idoly během dospívání vždycky vede k snění o tom být jednou na jejich pozici. A když teď sama v té pozici jsem, fakt nevím. Pořád se cítím jako velké dítě, které vůbec nerozumí tomu, jak funguje svět, protože celý život jen hrálo tenis a nikdy jsem příliš nepřemýšlela o něčem jiném. Cítím to jako zodpovědnost, ale je mi zároveň ctí mít takovou zodpovědnost.
Naomi Ósakaová zvítězila nad Serenou Williamsovou.
Zažila jste během tohoto dne okamžiky, kdy jste si říkala: „Co by udělala Serena?“
Ano, byly tam takové. Například, když mi zkazila jednu hru a já jsem se pokoušela zachránit brejkbol, říkala jsem si: „Co by Serena..? Sakra, ona je tu vlastně přede mnou. Počkat, co to vlastně dělám?“ A potom jsem si řekla: „Ne, ty to musíš dát. Musíš to dát sama za sebe!“. A hned zase: „Ne, Serena je lepší.“ Když se mi dařilo, říkala jsem si: „Je tak dál.“ Naopak když jsem míček zkazila, říkala jsem si: „Kdybys udělala, co chtěla udělat Serena, nepokazila bys to.“
Moje dcera slavit narozeniny nebude. Jsme svědkové Jehovovi, říká hrdá Serena Williamsová |
Naomi, pokaždé když jste dostala brejkbol nebo se odehrával nějaký náročný moment, začala jste dávat skvělé údery. Serena hrála na velmi dobré úrovni, ale pak to začalo vypadat, že zvítězíte. Jaká byla vaše reakce, když jste hrála lépe než ona?
Nikdy jsem si nemyslela, že ji porazím. V hlavě jsem si pořád říkala, že se to obrátí, protože jsem viděla spoustu zápasů, kde se Serena dokázala pozvednout z opravdu těžké pozice. Takže jsem se jen snažila nedat nohu z plynu a soustředila jsem se na další bod, další a další až do konce zápasu.
Pokaždé člověk očekává hodně od okamžiku, jako je tento. Ale výhra grandslamového titulu vás nyní posouvá na jinou úroveň. Jste připravená na všechno, co vás nyní čeká jako vítězku Grand Slamu, a jak vás budou lidé vnímat?
Doufám, že lidé se na mě nebudou dívat jinak než předtím, jelikož se cítím stále jako stejná osoba. Nejsem si příliš jistá, co se změní, ještě jsem nevyšla ven. Opravdu nevím, co očekávat, abych řekla upřímně.
Dokážete si představit, že jednoho dne budete hrát s někým, komu jsou dnes čtyři roky? Když už jsme u té otázky dlouhověkosti, dokázala byste si představit hrát tenis takto dlouho?
Já? Ne. Nejsem si jistá. Vnímám jako neuvěřitelné, že Venus a Serena takto dlouho hrály, jen aby byly inspirací pro děti. I když už nejsem dítě, stejně sebe sama tak stále vnímám. Každý by měl být rád za možnost být někomu inspirací. A já jsem opravdu ráda, že stále hrají.
Devatenáctá hráčka světového žebříčku Ósakaová prohrála první game, ale pak začala šestatřicetiletou domácí legendu nemilosrdně honit po dvorci.
Trenér Sascha říká, že toužíte po velké pozornosti. Sedí to? Mohla byste prosím trošku objasnit tuto stránku vaší osobnosti? Příliš mi to tak teď totiž nepřipadá.
Děkuji. Jelikož jsem strávila většinu svého života na kurtu, kde mě nikdo nepozoroval, líbilo se mi, když se na mě lidé začali dívat. Cítila jsem totiž, že všechna ta práce, kterou jsem do toho vložila, někdo konečně vidí. To byl moment, kdy jsem se snažila ukázat to nejlepší. Nevyhledávám pozornost, ale líbí se mi, když hodně diváků pozoruje moje zápasy. Na větší scéně je to mnohem větší legrace. V tu chvíli vystoupí moje druhá strana osobnosti. Jinak ale, bez urážky, nejsem ráda obklopena lidmi.
Vypadá to občas jako konflikt. Na jednu stranu je skvělé, že vás hodně lidí pozoruje, ale v tu stejnou chvíli nechcete, aby všechny oči spočinuly právě na vás?
Kdykoliv hraji tenis, cítím, že dělám něco, v čem jsem opravdu dobrá. Ne proto, že bych byla talent, ale proto, že jsem tolik dřela. Proto chci, aby se lidé dívali.
Serena Williamsová utrpěla největší debakl kariéry. Vyhrála jedinou hru |
Jste na velmi krátkém listu hráček, kterým se podařilo porazit Serenu v prvních dvou zápasech a v obou jste hrála velmi dobře. Zaznamenala jste, že by pro ni mohlo být velmi urážlivé, když bych seděla vedle a říkala: „Podívala jsem se na tu ženu a ona je jediný důvod, proč hraji. „Víte, co tím myslím? Že hrát proti svému idolu a chtít ukázat, že uctívání idolů stojí za to, může být to, co vás vyřadí ze hry.
Nikdy jsem takto nepřemýšlela, ale od chvíle, kdy jste to řekla, jsem znepokojená. Nejsem si jistá, protože jsem nikdy nebyla v její pozici. Není to něco jako vychovávat dítě? Jako když dítě vyrůstá s vámi a vy se na něj podíváte a říkáte: „Jsem na tebe velmi pyšná.“ Je to něco, jako když vaříte v kuchyni a najednou přijde vaše dítě a vaří lépe než vy. Myslím si, že byste byl pyšný, ale zároveň byste chtěl zabrat a být lepší. Opravdu nevím, ale doufám, že se na mě Serena nezlobí.
Šestinásobné vítězce newyorského turnaje dvakrát sebrala podání, sama byla naopak na servisu suverénní a za 35 minut vyhrála úvodní set 6:2.
Nemyslím si, že by se na vás zlobila.
Dost jste mě vyděsil.
Uběhl rok od chvíle, kdy jste tady na tomto místě porazila Angelique Kerber a dostala se poprvé do nejlepší desítky. Co byla největší věc, kterou jste se o sobě za posledních dvanáct měsíců naučila, z pozice člověka i hráče?
Naučila jsem se, že miluji New York. Myslím si, že jsem se naučila více důvěřovat sama sobě. Porazit ji a poradit si i v Indian Wells určitě posílilo moji důvěru. Mezi Indian Wells a dneškem se mi nedařilo tak dobře, ale myslím si, že můžu být na sebe pyšná už jen kvůli tomu, že jsem se zvládla psychicky připravit na tento turnaj a že jsem si vedla opravdu skvěle. Jsem prostě strašně šťastná, že se mi podařilo vyhrát!
