Před čtyřmi lety Francouzi nevstupovali do hokejového turnaje v Helsinkách s o nic většími ambicemi, než tomu je letos. Jejich hlavním cílem bylo udržet se mezi elitou. O to se ve skupině B měli poprat především s Rakušany a Lotyši. Že by měli uhrát body nebo snad zvítězit proti Sborné, která v tu dobu měla na kontě sérii třinácti šampionátových výher, asi nikdo nečekal...
Francouzi se ale Goliáše nezalekli a vstoupili do utkání s velkou vervou, která se odrazila i na poměru střeleckých pokusů: úvodní ač bezgólová třetina patřila jim v poměru 7:6. V další dvacetiminutovce to už vypadalo, že se hra bude ubírat předpokládaným směrem, ale Francouze podržel stejně jako letos hrdina Hardy.
Florian Hardy ve 27. minutě sice propustil střelu z hole Pěrežogina, ta ale byla prvním a zároveň posledním nechyceným střeleckým pokusem. O velký obrat se vzápětí postarala dvojice Fleury/Roussel a pád favorita byl dokonán.
Kromě Rusů tehdy mohli litovat i hokejoví fanoušci, kterých se v Hartwall aréně s kapacitou více než třináct tisíc diváků sešlo jen něco málo přes tři tisíce.
MacKinnon, Schenn, Scheifele – tihle tři kanadští borci a zároveň účastníci letošního šampionátu by mohli zavzpomínat na ostudný zápas z MS v roce 2014. Ten přesně po roce od historické výhry nad Ruskem zrežíroval opět francouzský trpaslík.
Tým Les Bleus tehdy přehrál Kanaďany 3:2 po samostatných nájezdech. Na nevídaném úspěchu si lví podíl jako autor dvou branek připsal Stephane Da Costa a osmatřicetiletý gólman Cristobald Huet. Ne menší zásluhu pak měl střelec rozhodujícího nájezdu, teprve devatenáctiletý benjamínek Sean Monahan. Všichni tři hrdinové pak měli jednoho společného jmenovatele, a sice zkušenosti z NHL.
Když přičteme letošní skalp, mají Francouzi na kontě už tři velká vítězství. Nezbývá než doufat, že k potupeným Rusům, Kanaďanům a Finům se Češi nikdy nepřidají. Nebo alespoň ne v tomto týdnu.
