V sobotu hodinu před polednem se poctivě protáhl, postavil se na pravou stranu zálohy a těsně před výkopem se letmo dotkl lýtka v místě, které mu v posledním roce způsobovalo nejvíc starostí.
Za dalších pětačtyřicet minut si mohl oddechnout: dvakrát operovaná achilovka vydržela.
Dočkal v přátelském zápase proti Ústí nad Labem (1:0) odehrál poločas, dvakrát parádně vyslal do tutových šancí spoluhráče Hložka a jeho skákavou ránu z dálky musel ústecký gólman Tvrdoň vyrážet volejbalovým bagrem.
A tak mohla sparťanského lídra po vystřídání hřát nejen péřová bunda, do které se zachumlal, než dorazil do hloučku novinářů: „Ještě neříkám hop, ale udělal jsem důležitý krok. Před měsícem mě poprvé při běhu nic nebolelo, teď hraju zápas. Povedl se malý zázrak!“
Bořek Dočkal.
Na ten Sparta dlouho čekala a v sobotu bylo znát, jak je ráda, že má klíčového muže zpátky. Na mrazivý Strahov se před víkendovým obědem vypravily desítky fanoušků, kteří obsypali tréninkové hřiště. Kdo dorazil později než dvacet minut před výkopem, měl problém najít místo, odkud na trávník dobře uvidí.
Dočkalův comeback, to byla událost víkendu.
Že se boleslavský kanon Komličenko přestěhoval do Dynama Moskva? Že si jeho spoluhráč Matějovský přetrhl achilovku? A že kolem slávisty Součka dál krouží zájemci z Anglie či Francie?
Nic z toho nemělo takový ohlas jako dlouze očekávaný a přesto nečekaně načasovaný návrat reprezentačního kapitána.
Bořek Dočkal se raduje spolu s Patrikem Schickem po vstřelené brance do sítě Slovenska
Překvapilo, že se rozhodl otestovat nohu ještě před odletem na soustředění do španělské Marbelly, kde by měl k návratu na hřiště ideální podmínky. V Praze o víkendu teploměr ukazoval dva stupně pod nulou, na větrném Strahově bylo pocitově ještě chladněji.
Jenže Dočkalovi už fotbal chyběl tak moc, že nechtěl pauzu protahovat ani o den déle. Od Vánoc dělal pokroky, každý den se noha lepšila, postupně zvyšoval zátěž a do tréninků se zapojoval čím dál víc.
Když dostal požehnání od doktorů, neváhal a s desítkou na zádech naskočil do hry.
„Vyhodnotil jsem si to tak, že proti Ústí nastala ideální chvíle. Abych viděl, co můžu, co nemůžu,“ přemítal Dočkal. „Všechno jde lépe, než jsme před měsícem doufali. Progres za poslední měsíc byl obrovský.“
Jeden otazník Dočkal návratem smázl, další zůstávají.
Jak dlouho asi potrvá, než se dostane do formy?
Soudě podle zápasu s Ústím by to nemuselo trvat dlouho, blonďatý záložník zase vyčníval, tak jak jsou fanoušci zvyklí. Rozdával přesné pasy, nebál se střílet, navíc spoluhráče nonstop usměrňoval v češtině i angličtině.
Jenže také je třeba dodat, že soupeři ho šetřili a soubojům s ním se z respektu vyhýbali. Proto Dočkal napůl v legraci a napůl vážně po utkání prozradil: „Jsem domluvený s Costou, že mě na soustředění otestuje naplno.“
Pokud noha vydrží i ostré souboje s tvrďákem ze Zimbabwe, pořád je třeba rozluštit další hádanku: Kde bude mít kouč Jílek pro Dočkala místo?
Proti Ústí začal na pravém kraji hřiště, v závěru poločasu se přesouval do středu, chvílemi se stahoval pro míče hodně hluboko, až ke stoperům. Pro Spartu je zásadní, že bude mít kapitána zpátky na hřišti, ale také musí najít pozici, na které bude pro tým nejužitečnější.
A třetí, pro Česko zásadní otázka, míří k letnímu evropskému šampionátu: bude Dočkal natolik fit a v tak dobré formě, aby mohl na Euru coby kapitán velet českému pokusu o postup ze skupiny?
Odpověď na ni dá jaro.
