SMĚR PLZEŇ ANEB RÁD BYCH ZMĚNIL ZABĚHLÝ SYSTÉM
Pane Jelínku, jak se cítíte jako novopečený kouč Plzně po všech těch všech spekulacích?
- Na jedné straně z vás opadne takové to chvění z očekávání, co bude, na druhou máte nyní závazek a zodpovědnost. Já se připravoval i na možnost, že bych letos nikde netrénoval, ale nakonec to dopadlo jinak. Směr mám daný, teď jen si za ním musím jít.
Budete mít vůbec čas na dovolenou? Jaké jsou vaše nejbližší plány?
- Já tu dovolenou již pár let neměl a letos tomu nebude jinak. Vždy jsem si na pár dní vyjel s rodinou, ale nějakou dlouhodobou dovolenou už jsem opravdu dlouho neměl. A abych řekl pravdu, já se v životě tolik nacestoval, že po ní ani moc netoužím (úsměv). Když si chci odpočinout, zajedu si případně na chalupu.
Na plzeňských diskusních fórech fanoušci spekulují, že po vašem příchodu se mají hokejisté v létě na co těšit. Jste podle nich tvrdý kondiční trenér.
- Je pravdou, že jsem byl takto necíleně zaškatulkován, což je škoda. Já vím, že mne lidé tady v Čechách řadí spíše ke kondičním trenérům, asi za to může moje spolupráce s Jardou Jágrem a Jágr Teamem. Samozřejmě, že je fyzická kondice velmi důležitá, ale rozhodně ne tím nejdůležitějším. Věřím, že rozumím hokeji i po taktické a herní stránce, ne jen po té fyzické.
Mohou se těšit v Plzni přes léto na nějaké novinky? Máte již v hlavě, jak bude vypadat příprava na sezonu?
- Určitě. Už jsem se o tom bavil i se svými asistenty. Rád bych změnil takový ten zažitý model, kdy trénujete 6-8 týdnů do června, pak začne na tři týdny dovolená a potom opět trénink. Vím, že to nebude populární krok a příjemný krok, ale takový rozvrh mi přijde jako přežitek nutnosti bývalé doby. V nadsázce řečeno to fungovalo takhle: skončila škola, děti mají letní prázdniny, hurá, jedeme do Jugoslávie. Já samozřejmě hráče o tu dovolenou obrat nechci, ale rozhodl jsem se, že se pokusím prosadit model, kdy tři týdny trénujete, pak týden individuálně a pak zase tři týdny společně. Prostě tu dovolenou rozbít do tří částí.
Hokejová příprava je v tomto směru hodně zvláštní, že?
- Je fakt, že doba, kdy jste bez ledu, tedy bez svého „domácího sportovního prostředí“, je velkým specifikem ledního hokeje. Neexistuje žádný jiný sport, kde by měli sportovci tak dlouhou dobu bez soutěže. Plavec čtyři měsíce bez bazénu? Nebo fotbalista stejnou dobu bez míče? To už se pomalu všichni ptají, zda se vůbec ke sportu vrátí. Nebo atletika či tenis, ani ty nemají tak dlouhou pauzu. Nenajdete jiný podobný sport, schválně jsem si to zjišťoval. Právě proto musíte brát i na přípravu trošku specifický důraz, odlišný od jiných sportů.
Když se přesuneme po přípravě do nové sezony, bude pro vás speciální zápas Plzeň-Sparta?
- To jsem zažil naposledy v Německu, v Česku se do této role dostanu poprvé. Snažil jsem se do těch pocitů vžít a popravdě, nevím, jak se budu cítit. Možná tam nějaké to chvění bude, uvidíme.
Nezamíříte při zápase na Spartě na špatnou stranu?
- Myslím, že určitě ne (směje se). Nechci, aby to vyznělo špatně, ale já nejsem typ člověka, který tvrdí: Já jsem Sparťan, já jsem Plzeňák nebo Kladeňák tělem i duší. Jsem prostě teď v Plzni a udělám maximum pro to, aby byla úspěšná. Na Spartě jsem strávil krásných pět let a nedal jsem na ni během té doby dopustit, ale teď jsem kouč Plzně, takže jsem Plzeňák (usmívá se).
NEKONEČNÝ PŘÍBĚH ANEB JAK TO BYLO S OMSKEM?
Vraťme se teď o pár měsíců zpět. Konečně můžeme říct, jaká byla vaše anabáze ohledně vašeho dalšího trenérského působení. Především se hodně spekulovalo o Omsku.
- Já si myslím, že úplně první kontakt vznikl na turnaji Super Six v Petrohradu loni v lednu (jde o předchůdce současné Ligy mistrů, turnaj mistrů 6 evropských hokejových mocností, pozn. redakce), kde se nám podařilo jít se Spartou až do finále proti Magnitogorsku. Tak se objevil takový první dotaz na nás na oba, kdy nám končí na Spartě smlouva a zda bychom to chtěli zkusit v KHL. To jsme si s Frantou (Františkem Výborným, hlavním koučem Sparty) říkali, že by to mohlo být zajímavé - a kdyby ten zájem trval i dál, že bychom to mohli v Rusku zkusit.
Ale nezkusili... Proč?
Od té doby jsme byli prostřednictvím pana Zídky, který kontrakt zprostředkovával, v určitém kontaktu s Magnitogorskem. Sem tam byla nějaká odezva, vážnější to vše začalo být letos v říjnu, když jsem dostal od Omsku nabídku jít dělat asistenta Flemingovi. Sparta mne ale neuvolnila, tak se to změnilo v jinou nabídku: Zda bychom tam šli po sezoně s Frantou oba dva. Takže od té doby byly ve hře dva kluby, nakonec ale nevyšel ani jeden. V lednu jsem prezentoval na Spartě, že ať dopadne sezona, jak dopadne, tak tady končím. Nebyly v tom žádné zištné důvody, ale chtěl jsem zkusit po pěti letech něco jiného. Franta Výborný to v lednu neřekl, ten si nechával vrátka otevřená. Já si je zavřel i s tím rizikem, že to nakonec v Rusku nedopadne, což se nakonec také stalo. My jsme v té době s Omskem ani Magnitogorskem neměli nic podepsaného.
Nelámal vás Omsk, abyste odešli ještě dříve? Zvlášť, když měl takovou sezonu, jakou měl?
- Určitě. Volali, jestli bychom nechtěli jít okamžitě, což jsme ale s Frantou zavrhli, ani do klubu jsme to netlumočili. Nepřipadalo nám to férové a správné. Vyskytly se ale také hlasy, že by do Omsku měli jít Slavomír Lener nebo Vladimír Růžička, což ovšem byly skutečně čiré spekulace. Když jsem s nimi mluvil, říkali mi, že jim nikdo nevolal, což nám potvrdil i pan Bardin (v té době šéf Omsku, pozn. redakce). Vůbec nechápu, kde se tyto informace objevily. Spíše šlo o fantazii novinářů, kteří si vydedukovali některá jména na základě informace, že Omsk stojí o české trenéry.
A jak se tvářilo vedení Sparty, když se objevila informace ohledně toho, že o vás stojí Omsk?
- Vzniklo tam určité napětí, to je jasné. Došlo na určité tlaky od pana Břízy, že se mu nelíbí, abychom jednali s jinými kluby, když máme smlouvu, navíc před play off. Což samozřejmě chápu, ale ono je bohužel někdy těžké ututlat takovou věc, která se táhne již poměrně dlouhou dobu. Navíc Omsk je díky Jágrovi u nás velmi sledovaný. Rozhodně to nebyl náš úmysl vířit tady spekulacemi. Nakonec poprvé ta informace přišla od ruských médií - a tady si ji jen přeložili. Naopak my jsme to poté utnuli a vůbec o celé záležitosti nemluvili, na což jsem málem doplatil, otočilo se to proti mně. Tím jsme dali do povědomí ostatním klubům, že buďto zůstaneme na Spartě nebo půjdeme do Ruska, a případný zájem odjinud tu nebyl. A v okamžiku, kdy jsem na Spartě skončil, tak už většina klubů měla pozici kouče obsazenou.
Celou dobu to vypadalo, že jednáte jen s Omskem. Kdy se do toho opět vložil Magnitogorsk?
- Je to pravda, že to tak vypadalo (úsměv). Ale po celou dobu zde byl i kontakt s Metallurgem. Už když po novém roce přišel Karel Pilař, tak nám říkal, že se tam o nás hodně mluví. Dokonce potom sám Honza Marek volal z pověření klubu a sondoval naši situaci. Bohužel, nakonec to nedopadlo, přestože s Omskem už jsme byli téměř na všem domluveni, na smlouvě, na autech, volal nám generální manažer i kvůli smlouvám. Ale stopli to ti nejmocnější, což jsou gubernátoři. V Omsku se nejspíše přiklonili k Nikitinovi i díky výsledku v play off, kde výkony týmu po nepříliš skvělé sezoně byly velmi dobré. Musíme mu popřát hodně štěstí. A doufám, že se mu bude dařit. Nakonec, pokud chce dělat hlavního kouče již nyní a my bychom tam přišli a on by musel působit pod námi, nemuselo by to dělat dobrotu.
Měli jste nabídky ještě i z jiných klubů?
- Byly dotazy z CSKA Moskva a z Ufy, ale tam šlo spíše jen o takové sondování situace.
Jak se k vašemu jednání s Omskem stavěl Jaromír Jágr? Vy sám jste říkal, že když jste si volali, vůbec jste se o tom nebavili.
- To je pravda. My jsme s Omskem byli v kontaktu přes pana Zídka (hráčský agent, a expert na ruskou hokejovou soutěž, pozn. redakce) nebo jsme případně přímo komunikovali s panem Bardinem. A při telefonátech s Jardou jsme se o této možnosti vůbec nebavili. Neřekl jsem mu to. On mi povídal, že se po peripetiích s Flemingem a poté, co se zaručil za Adama Svobodu, moc do těchto záležitostí nechtěl angažovat. Tak jsme se o tom ani nebavili. Jarda se o všem dozvěděl až později, když to vyšlo ven z médií.
DEJME KHL JEŠTĚ ČAS, NA HODNOCENÍ JE BRZO
Když se již bavíme o KHL, jak byste tu soutěž po prvním roce zhodnotil?
- Řekl bych, že Rusové jsou teď v takové fázi hledání. KHL je něco nového. Určitě se kvůli ní pohnuly i ledy v celé Evropě, ale musíte dát té soutěži trochu více času. Je vidět, že její stabilita je ještě vcelku chatrná. Nemyslím tím jen ekonomicky, jde také o logistiku a další záležitosti. I proto dochází k různým změnám. Po prvním roce hodnotit celý projekt je ještě velmi brzo. Musíme si ještě nějaký čas počkat. Určitě KHL nezatracuji, ale také nevynáším do nebes. Tyto extrémy, jak pozitivní, tak negativní, nejsou zatím na místě.
Takže si myslíte, že KHL má šanci přežít? Přece jen se hodně mluví o ekonomické stránce. Aby nenastal zase odliv hráčů zpět do NHL...
- To je otázka (usměje se). Finance jsou samozřejmě velmi důležité a je možné, že pokud KHL byla po této stránce uměle nafouknutá a postupně bude utahovat opasky, tak se může vrátit do fáze, ve které byla před touto sezonou. Ale pokud by se našli bohatí mecenáši po celé Evropě a KHL by nadále expandovala, jak ostatně v Rusku plánují, tak bych se o budoucnost soutěže neobával. Ale je to hodně o penězích, do toho já nevidím, to je otázka pro jiné lidi.
Když už jste zmínil případné rozšiřování KHL, je vůbec reálné, aby tuto soutěž hrály například Karlovy Vary, právě kvůli logistice?
- Víte, takový model tady již v 80. letech byl. Pamatuji si, jak o tom tenkrát mluvil pan Bukač. Něco jako globální liga, celosvětový projekt. Jedna divize by byla v NHL, lítalo by se přes oceán na několikatýdenní tripy tam a zpět. Mluvilo se o Paříži, Miláně, Moskvě nebo i Praze. Nevyšlo to tenkrát hlavně z finančního hlediska. V Americe je jiná měna, tady byla jiná měna, která měla jinou sílu. Takže to padlo. Ale tato myšlenka není nic nového. Jen se ji nikomu nepovedlo zrealizovat. Dál se zatím vlastně nyní dostali právě Rusové.
Mohou tedy v expanzi pokračovat až ke Karlovým Varům?
- Aby Vary hrály v jedné soutěži třeba s Omskem, to reálné určitě je. Kdybychom to stavěli takto, tak jak mohou hrát například Islanders s Vancouverem? Z tohoto pohledu je to stejné. Ale vše musí mít nějaké zastřešení, řízení. V zámoří je to o tom, že hodnota peněz je v Kanadě či USA podobná. Tady když přijde 7 tisíc lidí ve Varech a 7 tisíc lidí v Omsku či v NHL, tak jde o něco úplně jiného. Nedovedu si představit, že by ve Varech stál lístek na zápasy třeba tisíc korun. Síla peněz je tu prostě jiná. Bohužel se to kolem nich stále točí.
O BUDĚJOVICKÉ NABÍDCE ANEB STŘÍDAČKA JE STŘÍDAČKA
Když už jsme zmiňovali spekulace kolem vašeho dalšího působení, byl jste v posledních dvou týdnech v kontaktu také s Českými Budějovicemi, ale nikoliv ohledně pozice hlavního kouče, ale na post sportovního manažera. Je to pravda?
- To je skutečně pravda a velmi si té nabídky od pana Jouna (generální manažer Českých Budějovic, pozn. redakce) vážím. Jsem Jihočech, takže i proto to byla velmi zajímavá možnost, která mne oslovila. Předminulý týden mi přišla konkrétní nabídka a já si vzal určitý čas na rozmyšlenou. Také jsem panu Jounovi řekl, že tady jsou i jiné možnosti. A velmi si vážím jeho férového chování. Nakonec jsem se přiklonil k trénování v Plzni, takže to padlo.
Co rozhodlo pro Plzeň?
- Teď s odstupem času vám mohu říct, že více lidí z mého okolí mi radilo, abych šel spíše do Budějovic než do Plzně. Přišli mi i maily, že dělám chybu. Já vím, že jít nyní do Plzně je možná velké riziko proto, že tam v současnosti je velká euforie. Plzeň se dostala po několika letech do play off, byla i docela blízko postupu dál než do semifinále. Takže očekávání budou velká, i když tým nejspíše nebude tak silný, jelikož na to prostě nebudou finance. Bohužel je to tak, zase končíme u peněz. Ale nebojím se toho.
V Budějovicích byste měl relativní klid...
- Vím, uvědomuji si to. Kdybych neudělal nějakou fatální chybu, měl bych třeba i na dva roky jisté místo a teplou kancelář (usmívá se), k tomu zaměstnanecký poměr. Určitě by to bylo klidnější. Ale ta střídačka je střídačka...
Lákalo vás vůbec zkusit trochu něco jiného? Nahlédnout do klubu z jiné pozice?
- Určitě mne to hodně lákalo a kdyby nebyla jiná nabídka, nejspíše bych to vzal. Lákalo mne poznat hokej z jiné strany. Může vám to pomoci i tehdy, když se vrátíte na střídačku, najednou začnete souvislosti chápat i z druhé strany. A nebylo by to nic neobvyklého. Je pravdou, že v některých klubech se tyto pozice dokonce prolínají, třeba ve Slavii nebo Vítkovicích. V NHL je také zcela běžný fakt, že trenér se po několika letech na lavičce přesune do kanceláře, aby si „odpočinul“, a za dva, tři roky se vrátí zpět na střídačku. Takže jako nějaký odchod od trénování jsem tuto možnost nebral.
Netáhlo by vás to ale z té teplé kanceláře právě na tu střídačku?
- (úsměv) Ještě jsem to nedělal, takže nevím. Táhlo by mne to určitě srdcem, ale kdybych v Budějovicích skončil, určitě bych se na místo Honzy Tlačila nijak netlačil. Myslím, že je dobrým trenérem a Budějovice budou letos velmi silné. Věřím tomu, že letos budou hrát někde úplně jinde než v uplynulé sezoně.
