Dvaadvacetiletá Jislová ještě nikdy nebodovala ve Světovém poháru, v kterém má zatím jen hrstku startů, ale už podruhé na mistrovství světa rozjížděla štafetu. Loni v Oslu předávala osmnáctá, tentokrát jela lépe a svůj úsek zakončila na osmé pozici.
‚Lyže nejely, jak měly’. I proto ženská biatlonová štafeta medaili nezískala |
„Musím říct trenérům, aby mě taky dali (do štafety) jindy než na mistrovství světa,“ smála se Jislová po svém solidním úseku. Před startem jí ale dobře nebylo. „Před startem jsem byla hrozně nervózní. Vlastně už večer, protože jsem nemohla vůbec ani usnout. Až když jsem odstartovala, tak to ze mě spadlo,“ řekla.
Obavu měla ze střelby, především vestoje. „Protože mi stojka letos moc nešla a jsem fakt ráda, že jsem to takhle zvládla,“ oddechla si, když odstřílela bez chyby. Loni v Oslu přitom poslední terč vstoje trefila až posledním náhradním nábojem a dnes si na to vzpomněla. „Ale jen na chvilku a rychle jsem to vytěsnila, abych ji trefila,“ řekla.
Když zasáhla i poslední terč, měla obrovskou radost. „To teda jo. Už jsem na stojku přijížděla s tím, že nesmím promrhat další čas, protože už jsem běžecky nemohla, tak jsem se snažila co nejrychleji vypadnout. A vyšlo to,“ ulevila si.
Jislová po celou dobu šampionátu v Hochfilzenu jen trénovala. „Jak bylo hezky, tak mě to dost bavilo,“ připomněla slunečné počasí, které ale na štafetu vystřídaly mraky a těžký mokrý sníh. „Jedu a zrovna je hnusně, ale potrénovala jsem asi dobře. A možná to počasí pomohlo a nezabývala jsem se tolik střelbou,“ uvedla Jislová.
  |
Běžecky na soupeřky za hustého sněžení ztrácela. „Bylo to hodně těžký. Tahalo to za nohy. První dvě kola, když jsem jela ve skupině, tak to docela šlo. Ale to poslední, když jsem jela sama, už bylo hodně těžké dobojovat do cíle,“ řekla.
Pochvalu za svůj výkon dostala od šéftrenéra Ondřeje Rybáře i od české jedničky Gabriely Koukalové. „Už loni v Oslu předvedla hezký výkon, takže jsem ráda, že to do letošního roku upgradovala,“ řekla finišmanka Koukalová.
