Slavnostní ceremoniál se uskuteční v pátek 17. dubna v Liberci během galavečeru české extraligy, kdy bude vyhlášeny cena za uplynulý ročník včetně Hokejisty sezony. Síň slávy, která vznikla loni v listopadu při oslavách výročí sta let hokeje, bude nyní čítat 46 osobností.
Jednačtyřicet osobností, které byly slavnostně uvedeny do síně v listopadu, vybírala komise pod vedením čestného předsedy svazu Karla Guta. Hašek, jenž mezi vyvolenými nechyběl, se do pravidel výběru členů Síně slávy vložil jako jeden z kritiků, kterým vadilo, že se nedostalo na osobnosti typu právě Pouzara nebo Jaroslava Holíka.
Šestašedesátiletý Jaroslav Holík je legendou jihlavské Dukly. V jejím dresu odehrál v lize během 18 sezon 603 utkání a nastřílel 261 branek. Útok, v němž nastupoval s Janem Klapáčem a bratrem Jiřím na křídlech, se stal nejproduktivnější řadou ligové historie. Sedmkrát hrál na mistrovství světa, v roce 1972 přispěl k zisku titulu mistrů světa. Ve stejném roce si zahrál i na olympijských hrách. V reprezentaci odehrál Holík 142 utkání a vstřelil 57 branek.
Po skončení aktivní kariéry se stal úspěšným trenérem. S Duklou vyhrál třikrát titul a dvakrát po sobě dovedl ke zlatu reprezentaci hráčů do 20 let (2001, 2002). V současnosti je znám i pro své přímé a leckdy svérázné názory na dění v hokeji. Jeho syn Robert působí v NHL.
Jaroslav Pouzar je v 57 letech nejmladším z nově přijímané pětice. Bývalý skvělý útočník se zúčastnil šesti světových šampionátů a dvakrát se stal mistrem světa (1976, 1977). Zahrál si také na olympiádě v letech 1976 a 1980 či Kanadském poháru 1976 a 1981. V reprezentaci odehrál 189 utkání a dal 73 branek. Třikrát získal Stanley Cup a byl členem útoku s legendami Waynem Gretzkým a Jarim Kurrim. Posléze pracoval i jako trenér a funkcionář. V posledních letech úspěšně bojuje s leukémií.
Jednaosmdesátiletý Kobranov je mistrem světa z roku 1949, mistrem Evropy a držitelem stříbra z olympiády 1948 ve Svatém Mořici. V reprezentaci odehrál 29 utkání, v nichž vstřelil 18 gólů. Jeho slibně se rozvíjející kariéru zhatil v roce 1950 desetiletý trest vězení, k němuž byl společně s dalšími reprezentanty odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu. Po pěti letech byl propuštěn a v roce 1968 spolu s dalšími účastníky procesu rehabilitován. Po skončení hráčské dráhy se věnoval trenérské profesi.
Chytrou hru plnou překvapivých nápadů, přihrávek a zakončení dnes již sedmasedmdesátiletého Vaňka nejlépe charakterizovala přezdívka "Hokejový profesor". Bývalý útočník se zúčastnil sedmi MS, z nichž dvě byla odehrána v rámci olympijských her 1956 a 1960. V reprezentaci má na kontě 76 utkání a 24 branek. Po skončení aktivní kariéry pracoval jako trenér.
Jednaosmdesátiletý Baťa byl ve své době ceněn jako jeden z nejlepších evropských sudích. V české lize řídil během 14 sezon 228 utkání, šestkrát se zúčastnil MS a byl i na olympijských hrách 1972 a 1976. Rozhodoval také slavnou Sérii století mezi mezi výběrem profesionálů z NHL a reprezentanty Sovětského svazu v roce 1972. Poslední tři desítky let se pohybuje především ve fotbalových kruzích.
