Je zde zaprvé otázka obsahu použitých pojmů, které si lze vykládat různě. Záleží na subjektivním přístupu toho, jenž je ve svém životě naplňuje. Můžeme hovořit o jejich relativním rozměru. Je např. deset piv ono kýžené "polopito"? Znám lidi, pro které je tato dávka pouze startérem delšího pitného procesu. Jsou však i tací nešťastníci, v jejichž případě je desatero piv fatálním konzumačním limitem.
Druhá nesnáz spočívá v aplikaci mudrosloví. Přísluší mu pouze oblast jídla a pití, nebo je jeho působnost obecnější, neřkuli univerzální? Mohli bychom se dlouho oddávat jalovému hloubání v marné snaze najít uspokojivou odpověď na výše uvedené existenciální otázky, ale naštěstí tak nemusíme činit, máme totiž Spartu. Ta nám v posledním utkání, kdy jsme s falešnými klokany ukopali výsledek 2:0, ukázala, jak na to.
Hned zkraje jsme dali dva parádní góly. V té chvíli se nám nad hlavami objevil meč přesycení, až se někteří malověrní začínali v obavách ptát: Jak to všechno skončí? Avšak rudí borci, pamětlivi slov našich předků, hrozící nebezpečí odvrátili.
Marně se snažil zákeřný rozhodčí Královec zlákat letenské bohy k porušení polosytné přísahy, nabízeje jim nízké pozemské výhody. Dostalo se mu rázné odpovědi: Ne, góla už nedáme, satane, zbytečné jsou tvé lsti. I ve fotbale tedy ono mudrosloví platí, jen se na to strašně špatně kouká. Co kdybychom se na něj příště vykašlali?
Autor (35) je sparťanem již od svého prenatálního věku. Proč? Protože Sparta!
