Nikdo soudný nemohl očekávat, že pod "novým" trenérem bude stejné mužstvo ze dne na den hrát jako třeba Barcelona v nejlepší formě, proto netřeba brát jednogólovou porážku od Plzně jako bezkonkurenčního lídra ligy jako neúspěch. Při hře bez skutečného útočníka je to naopak skoro maximum. Nemůžeme počítat s tím, že nám pomůže rozhodčí, který pro nás odpíská v poslední minutě penaltu, a ještě pro jistotu inzultuje hráče soupeře. Nejsme Sparta, bohudík.
To hlavní nás stejně teprve čeká. Teď máme k dispozici reprezentační pauzu, abychom se dali v rámci možností dohromady, a už přijde hlavní dvojzápas podzimu. Skutečně, dočkali jsme se a je to tady: Jdeme dvakrát na Ústí!!! A situace není vůbec beznadějná, jak my, bytostní optimisté, dobře víme. V úterním zápase v jediném (tedy domácím) poháru, který letos a zřejmě i příští rok budeme hrát, máme výhodu domácího prostředí.
V následném klíčovém ligovém mači pro nás zase hovoří lepší výchozí pozice. Náš soupeř a hlavní konkurent v boji o udržení je v tabulce o skóre až za námi, proto i remíza nás stále nejspíš udrží na pěkném a bezpečném čtrnáctém místě. Zvlášť když poslední Brno hraje v Plzni. Proto hlavu vzhůru a vzpomeňme hrdých pokřiků nedávné minulosti: Liga je naše! Ano, liga je zatím stále ještě i naše!
Autor (41) je tradicionalista ctící víru otců a zásadu, že krev není voda, i pokud jde o fotbal a věrnost Slavii.
