Středotabulkový alibismus zabíjí fotbal. Naši chlapci zatím dokazují, že jejich minulé umístění byl jen odrazový můstek k budoucím úspěchům. Recept je stejný jako loni – málo peněz, tím pádem stabilizovaný kádr a citlivé zabudovávání mladých talentů do týmu. Naši chlapci se prosazují moderním fotbalem, který se především vyznačuje vysokým presinkem a přímočarým tahem na branku soupeře.
Kapitán Plzně Horváth to mylně nazývá Prešovem. Tedy jakože betonem. Mluví z něj asi čirá frustrace z vlastních výkonů. Trochu ho chápu, nejdřív jeho tým vypráská z předkola Ligy mistrů norského mistra, a pak dostane nakopáno od klokanů. Hošani si stěžují, že si ještě nezvykli na rytmus středa-sobota. Někdo by jim měl připomenout, že hraní fotbalu je jejich práce.
Ale zpátky k našim chlapcům. Nejen ligou živ je fanoušek a nás dnes čeká první vystoupení v domácím poháru. "Budeme hrát na výhru," pravil náš lodivod Medynský před těžkým utkáním s ambiciózní a nebezpečnou Novou Pakou. Chci tomu věřit, přestože pohled do nedávné historie příliš mnoho důvodů k optimismu nepřináší. Snad se naši chlapci dokážou vybičovat ke stejnému výkonu jako proti Plzni. To by na postup stačit mohlo.
Autor (37) zažil mistrovskou a pohárovou sezonu jako malý chlapec a od té doby mu není pomoci.