Naši obránci byli očividně zmatení a dezorientovaní tím, že kolem nich probíhali hráči v zeleném a své šance proměňovali. Co se dá pochopit méně, je vstřícnost našich útočníků k brankáři domácích.
V jednom případě dokonce nastala situace, která se fotbalovou hantýrkou popisuje následovně: útočník se mohl brankáře zeptat, kam to chce. Moravec se zeptal, Špit odpověděl, že do ramene, a nebýt jednoho nešťastníka z Budějovic, titul moula kola by putoval do Vršovic.
Jen mám trochu obavu, aby to klokani s tou cestou do středu tabulky neuspěchali. Dobře míněné prohry se totiž obvykle dějí až v jarní části sezony. Tak vysoký rozdíl ve skóre se v našich statistikách hledá těžko. Čtyři góly jsme dostali v ročníku 2004/05 (ve druhé lize) od Žižkova, ale to jsme alespoň dva dali. O dva roky dříve nám čtyřku nasázely Slavia a Příbram (4:1) a v sezoně 2001/02 zase Baník (4:0).
Nejslavnějšího "búra" jsme dostali jednoznačně v roce 1975 v Třinci. Mělo to poměrně zajímavé vedlejší efekty. Třinec se zachránil a z první ligy poprvé a – zatím – naposledy sestoupili rudoši z Letné. O skóre. Důvody tehdejší prohry jsou celkem jasné a mnozí příznivci rudochů je dodnes po hospodách vášnivě probírají. V případě pondělního nářezu ale žádný zákulisní přínos nelze vidět. I když u Pelty člověk nikdy neví.
Autor (37) zažil mistrovskou a pohárovou sezonu jako malý chlapec a od té doby mu není pomoci.