Počet gólů tou dobou přesně odpovídal počtu přesných přihrávek Ostravy na útočné polovině. O chvíli později jsme přidali třetí přesnou přihrávku před vápnem soupeře a vypracovali si první brankovou příležitost zápasu. Jinak výborně hrající Kraut tutovku trestuhodně zazdil.
Vzápětí se na hřišti začalo odehrávat něco příšerného. Baníkovci zcela vyklidili pole, k tomu se zranil Fantiš a v našem vápně začalo nefalšované peklo. Našeho geniálního trenéra napadlo, že natrénuje hru v oslabení, a posledních patnáct minut poločasu ignoroval žádost Fantiše o vystřídání. Když během této čtvrthodiny Jablonec srovnal na 2:2, byl Marko asi jediný, koho to překvapilo.
Fantiš do druhé půle nastoupit nemohl, ale protože kouče neuspokojila hra v deseti v závěru poločasu, poslal na hřiště Zehera a pokračoval trénink oslabení. Remízu 3:3 můžeme nakonec považovat za šťastnou. Zvlášť když Marko po mači přiznal, že snajpra domácích Lafatu ani nenechával bránit, protože takhle geniální útočník si může dávat góly, kdy chce.
Vážně chceme tak moc, když požádáme o trenéra, který postaví jedenáct hráčů a bude si všímat nejlepšího střelce soupeře?
Autor (28) fandí Baníku, protože má bílé srdce a modrou krev.
