9. května 2007 10:33 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Jágr se dokáže do hry „rozpustit“

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Jaromír Jágr | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaromír Jágr | foto: ČTK

PRAHA Jak je možné, že hokejový mág Jaromír Jágr, o němž se říká, že předvádí hru z jiné galaxie, právě na sklonku sezony udivoval úžasnými výkony a nespoutanou vitalitou? V 35 letech a bez letní přípravy... O vysvětlení se pokusil Marian Jelínek, Jágrův osobní trenér, jinak též společně s Františkem Výborným kouč mistrovské Sparty.

* LN Vaši pozoruhodnou knihu z mystické sféry jste pojmenoval Poznej sám sebe. Podle vytesaného nápisu nad vchodem do hlavního chrámu v Delfách. Dá se říct, že se vám podařilo poznat i složité nitro Jaromíra Jágra?
Těžko může člověk říct, že někoho zná dokonale. Co se ale týče sportovního výkonu Jaromíra, tak si myslím, že jsem ho poznal velice dobře. Jágr v 35 letech je určitě jiný než Jágr před deseti roky.

* LN V čem?
V rozhledu, duševnu, vnitřní motivaci a v mnoha dalších věcech.

* LN Jak si vysvětlit, že se z bezstarostného kluka s vlající hřívou na zádech stal zodpovědný muž, jenž už nemyslí jen na sebe?
Jarda si uvědomil, že hokej není alfou a omegou jeho života a že druhou polovinu bude muset zaplnit něčím jiným. Zbavil se také tlaku, který pociťoval již od dvaceti let. Jeho kariéra se víceméně odvíjela ve třech odlišných etapách.

* LN Jaké máte na mysli?
Když v Pittsburghu coby mladý kluk začínal, jeho s prominutím všemožné výstřelky se respektovaly. Mario Lemieux nad ním navíc držel ochrannou ruku. Pak Mario skončil a od Jaromíra se čekalo, že převezme jeho roli. Ale „naštěstí“ v týmu hrál ještě zkušený Francis, takže se tahle zodpovědnost mezi něj a Jardu rozmělnila. Pak skončil i Francis a nastalo kapitánské období Jaromíra, které, buďme upřímní, nevyšlo. Ani ve Washingtonu. Moc si všechno pod tíhou odpovědnosti bral. V současné době už je ale skutečně tím pravým kapitánem. Mám zprávy z jeho týmu; spoluhráči si ho nemohou vynachválit.

* LN Jak si vysvětlujete, že Jágr zdánlivě paradoxně předváděl nejúžasnější hokej až na sklonku letošní sezony?
Jakákoliv lidská činnost závisí na motivaci. U Jaromíra ji rozlišuji na vnější a vnitřní. Vnější motivace našeho konání souvisí s vnějšími pobídkami; s penězi, možností nové smlouvy či třeba krásným životem. Vnitřní motivace, to jsou pohnutky, něco, co je uvnitř člověka, co se v něm rozhoří, když zapomene na všechno a je oddaný dané věci. A já si myslím, že Jaromír má v současnosti obě motivace skloubené. Už není „zatažený“ zodpovědností, jako byl do svých 30 let, kdy sbíral individuální ceny a čekalo se od něj, že bude vyhrávat kanadské bodování a každý zápas střílet dva tři góly.

* LN Dá se říct, že se na ledě uvolnil, že si snad i víc dovolí?
Samozřejmě, že chce dál střílet góly, ale ona uvolněnost souvisí s jeho poznáním, že hokej není pupek světa. Snaží se dělat maximum pro to, aby bavil lidi a mužstvo někam dotáhl. Už ho nesvazují křečovité obavy a podobné věci, které ho odváděly od výkonu. Hraje v pohodě, uvolněně, říkám, že se dokáže rozpustit do hry.

* LN Prosím...?
Tím myslím, že si někdy vůbec neuvědomuje, jaký je čas, možná ani skóre. Nezatěžuje centrální nervovou soustavu bloudivými myšlenkami z hlediska mysli.

* LN Dobře, ví se ale, že Jágr kvůli zdravotním potížím dvakrát po sobě v létě prakticky netrénoval. Jak je proto možné, že mu po fyzické stránce takzvaně nedošlo?
Jeho začátek sezony byl letos kostrbatý právě proto, že měl dvě letní přípravy po sobě opravdu špatné. Jenže v každém zápase je na ledě kolem 25 minut, takže se dá říct, že díky zápasové praxi už žádný deficit z minulého léta neměl. Naopak.

* LN Občas se říká, že není jednoduché Jágra trénovat. Souhlasíte?
Jarda do svých 25 let neskutečně dřel. Pak se to trochu změnilo a dřina šla trochu stranou na úkor takové řekl bych poctivosti. Nejde mu naplánovat, že bude trénovat od osmi do deseti. On čeká, kdy v něm najednou bouchnou saze. Teprve pak chce jít trénovat. Tenhle zvyk má ale svoji logiku. Tělo i mysl jsou pak na trénink připravené. Z hlediska týmu je ale obtížné vše skloubit; i proto Jarda trénoval tak rád sám. Každé tělo má totiž svůj biorytmus. Jako je jaro, léto, podzim, zima, anebo noc a den, někdo potřebuje ráno spát a jiný zase vstává časně.

* LN A o Jágrovi se ví, že si dokáže celkem slušně ráno přispat...
Pro Jardu někdy bývá problém přijít v půl desáté na snídani. Zároveň je ale schopný v deset večer odjet do Slaného a zůstat do půlnoci na ledě. Podchytit, kdy tělo vnímá a přijímá zátěž, je velmi důležité.

* LN Ve své knize připomínáte i hadí sílu. Člověk ji dokáže v situacích, kdy jde třeba o život, využít k neskutečným výkonům. Dopomohl jste Jágrovi otevřít i kanálky k téhle výjimečné síle?
Těžko říct. Když energii z našich buněk táhneme do jednoho bodu, to je pak ten pravý okamžik, ten zápas, ta střela či vůle. Důležité je sjednocení mysli a těla, aby pohyb sportovce byl co možná nejideálnější. Třeba Martina Navrátilová mně říkala, že někdy nevnímala diváky ani soupeřku, od všeho se oprostila. Viděla jen míček. Jarda tak třeba zvládá velice dobře při zápasech krizové situace. Jsou pro něj podhoubím pro jeho maximální výkony. Bohužel se dříve i stávalo, že když třeba Pittsburgh prohrával 0:4, mávnul rukou a odešel z ledu. Upřímně, tohle už skutečně nedělá. Někteří hráči, když jdou v kritických chvílích na led, berou situaci ne jako Jarda coby převlečenou příležitost, ale jako převlečený strach. Co když to zkazím, děsí se. Jarda ale tyhle věci vnímá jako výzvu, těší se na ně, vyhledává je. A hlavně – zvládá je. To je podstata jeho geniality.

* LN Občas hovoříte o kalokagathii, o rovnováze fyzična a duševna. Přemlouval jste proto Jágra, aby si udělal maturitu?
Samozřejmě jsem mu radil, aby si maturitu dodělal. Ale nemyslete si, že se Jardovi pokouším něco nařizovat. V tomhle věku by to ani nemělo smysl. Jaromír je inteligentní a přemýšlivý a sám si na věci dělá svůj názor.

* LN O sportovcích se někdy povídá, že mnozí z nich nepatří zrovna mezi nejchytřejší část populace. Co vy na to?
Já jsem zastáncem toho, že když moc „drtíme“ jen fyzično, zatímco inteligence a obecný přehled zůstávají pozadu, tak se obávám, že i fyzično pak stagnuje. Díky Jardovi jsem se setkal třeba i s Woodsem či Barkleym a mohu potvrdit známý fakt, že hvězdy světového sportu rozhodně nejsou hloupí lidé.
  • 6Diskuse




Najdete na Lidovky.cz