„Už je to trošku na hlavu,“ popisuje současnou nelehkou situaci 25letý stoper ostravského Baníku Patrizio Stronati.
Od vašeho posledního zápasu jsou to bezmála čtyři týdny. Jak zvládáte nucený pobyt doma kvůli vládou vyhlášenému nouzovému stavu?
První týden se dal vydržet, druhý byl taky docela O. K. Ale ten třetí už mi to začalo vadit, je to trošku na hlavu. Už bych byl raději s kluky na hřišti a připravoval se na zápasy, nebo nejlépe hrál o ligové body.
Patrizio Stronati z Ostravy v souboji s Patrikem Žitným.
Váš otec pochází z Itálie, která patří k nejpostiženějším zemím současnou pandemií koronaviru. Drží se vaše rodina?
Jsme neustále ve spojení. Jsou ze střední části země, jak je Ancona, Pescara, oblast Marche. Tam to není tak úplně hrozné jako nahoře v Lombardii, ale co mám informace, tak tam je to špatné. Jsou doma, mají strach jít do obchodu. Žijí teď ve velkém strachu. Doufám, že se to zlepší jak tam, tak třeba i ve Španělsku. Docela rychle se to šíří. Dobrou zprávou pro nás je, že z mých příbuzných nikdo nemocný není. Jsem za to rád a přeju si, aby to tak i zůstalo.
Co roušky, nosíte je i při tréninku?
Určitě ano. Maminka chodí do práce a donesla jich několik od kamarádky. Takže máme a nosíme. Když jsem neměl, běhal jsem v kukle.
Máte pokyny, jak se připravovat v nouzovém stavu?
Dostali jsme od trenérů individuální plány. V pondělí máme běh, v úterý kruhový trénink, pak nějaké posilování. Ale přiznávám, že teď, když nemusím, vstávám později. Vylezu z postele kolem deváté, někdy i kolem desáté. Když nemáme ráno tréninky, aspoň se vyspím. Po snídani si jdu zacvičit, pak je oběd a odpoledne většinou koukáme s přítelkyní na filmy, seriály nebo s malým na pohádky.
Se spoluhráči udržujete kontakt?
Nejvíce se bavím s Holzíkem (Daniel Holzer), chodíme spolu cvičit kruhový trénink, a pak si společně zahrajeme i nohejbal na zahradě. Dvakrát mě porazil, vede dva nula, tak ho musím porazit, vrátit mu to. S ostatními jsme ve spojení přes WhatsApp, máme skupinu, ve které si píšeme.
Jak vás trenér kontroluje, zda plníte zadanou práci?
Dostali jsme hodinky a přes mobil pak výsledky posíláme trenérům. Takže vidí, jak pracujeme.
 |
A nezlenivěl jste za tu dobu? Přece jen trénovat sám chce vůli.
Jenom to vstávání... (směje se) Ale děláme to pro sebe. Osobně si rád zacvičím, protože by mě nebavilo celý den sedět doma na gauči. Jdu si zacvičit alespoň na zahradu. Myslím, že to tak mají všichni, abychom byli připraveni, až se vrátíme ke společnému tréninku. Kdo by to šidil, ten by na to doplatil.
Dlouhá přestávka ovšem s připraveností určitě zamává. Berete to jako možný problém?
Máme natrénováno a i teď běháme a děláme kruhové tréninky, které jsou na kondici dobré. Horší to bude s herní praxí. Bude chybět všem. Přece jen trénink a plná zátěž na společném tréninku a v zápase je rozdíl. Ale zase si rychle zvykneme. Po týdnu společné přípravy to určitě zase bude v pohodě.
I když máte na každý den daný program, volný čas se jistě najde. Nenudíte se?
To ne. Dopoledne uteče a po obědě zkoukneme nějaký film nebo seriál. S malým, kterému jsou čtyři a půl roku, se učíme abecedu. Sice mu to moc nejde, ale zlepšuje se. Když už nevíme co, zahrajeme si s přítelkyní karty nebo nějakou stolní hru. Snažíme se každý den nějak zaplnit. Snažíme se být pozitivní a věřit, že se to spraví, protože tohle je opravdu zlé. Musíme se s tím vypořádat nejen my fotbalisté, ale lidé všech profesí a na celém světě.
Zůstáváte pozitivní i v tom, že dostanete šanci dohrát ligovou soutěž?
Věřím v to. Asi později, třeba až v červnu. Každý hráč si přeje, aby se liga dohrála. Máme s Baníkem šanci dostat se do pohárů a chceme si to na hřišti vybojovat. Kdyby pak byla kratší pauza mezi sezonami, nám to vadit nebude. Jednak ji máme teď, jednak se stejně nikam do zahraničí na dovolenou nedostaneme.
Luboš Kozel, nový lodivod Baníku Ostrava.
Jste teď čtvrtí, a kdyby liga skončila a v platnosti zůstalo aktuální pořadí, byli byste v poháru. Není tohle lákavé?
Asi bychom byli šťastní i za to. Ovšem pro osobní pocit bychom to raději chtěli dohrát a vybojovat si to regulérně na hřišti. I kdybychom měli hrát ještě v červenci.
Jak se díváte na variantu dohrání soutěže bez diváků? Právě vy jste hráč, který se v kontaktu s fanoušky vyžívá. Jak byste se s tím srovnal?
Naši fandové by mi určitě scházeli. O tom není pochyb. Ale když se to pro zdraví všech bude muset odehrát bez fanoušků, tak to tak bude. Budeme to muset vydržet, hlavně ať jsme všichni zdraví.
A jak jste vzal fakt, že Baník je dalším klubem v lize, který snížil hráčům mzdy?
Nemám s tím problém. Myslím, že by se v kabině nenašel nikdo, kdo by protestoval. Vnímám to jako určitou pomoc klubu v tíživé situaci.
