A přestože by se Petrášek uživil klidně i na přehlídkových molech, chystá se bijec s přezdívkou „Meloun“ na příští výzvu v kleci. Ta jej čeká 17. března v Ostravě. Nejen o tom jsou následující řádky...
Uplynulý týden jste strávil na sparinzicích v bratislavském gymu OFA. Jak se vám tam líbilo?
Kemp proběhl výborně. Honza Kokta z asociace pojištění bojovníků nám zařídil ubytování, takže po těžkých trénincích jsme měli luxus v podobě krásného hotelu, za což moc děkuji. Jak za sebe, tak za kluky. Moc si toho vážíme. Nikdo z nás se nezranil, sparingy vedl Ilja Škondřič, hlavní kouč OFA gymu, a sestava byla na každém tréninku více než uspokojivá. Byli jsme tam tři dny, já už popáté a pokaždé je to super. Ilja se nám věnuje naprosto maximálně.
  |
Je trochu cítit československá rivalita, která se momentálně objevuje i při domlouvání soubojů?
Vůbec ne, my zápasníci jsme jako bratři. Žádnou rivalitu jsem v Bratislavě necítil, naopak tam byla velmi přátelská atmosféra.
Další zápas máte naplánovaný do Ostravy na 17. března na galavečeru Oktagon MMA. Co vás do té doby ještě čeká?
Máme s mým týmem v čele s koučem Andrem Reindersem naplánovaný kemp v SBG (Straight Blast Gym) v Dublinu, ze kterého vzešel jistý Conor McGregor.
A už víte něco o svém příštím soupeři? Předpokládám, že Conor to nebude...
To nejspíše ne. Ale sám o něm zatím nevím. (smích)
Měl jste zápasit v Pardubicích pod hlavičkou XFN, z toho ale sešlo. Jak zpětně hodnotíte kontroverzi s promotéry této organizace, která vyústila vaším odchodem?
Nehodnotím to. Až čas ukáže, kdo z nás udělal případně chybu.
Proběhla po vaší reakci ještě nějaká komunikace mezi vámi a vedením XFN?
Nic, co by stálo za řeč.
Na jak dlouho jste se upsal Oktagonu?
Na pár zápasů.
České MMA se dostává pomalu do popředí zájmu, což mimochodem dokazuje i soupeření mezi oběma zmíněnými organizacemi, které se některým fanouškům moc nelíbí. Jak to vnímáte vy? Celou situaci kolem české scény MMA a její progres?
Lidi si musí uvědomit, že organizace jako takové, jsou firmy. Každé firmě jde v první řadě o peníze a tady to není jinak. Naštěstí pro zápasníky se pořádá více turnajů a tím se celá scéna posouvá nahoru. A to je určitě dobře.
Mimochodem, proč skončila vaše spolupráce s GCF?
Chtěl jsem se posunout v kvalitě. Už se mi nechtělo zápasit na galavečerech, kde je půlka zápasové karty tvořená z amatérských zápasu.
Jak moc velký vliv na toto rozhodnutí měla vaše druhá prohra pod touto organizací předloni v Dobříši?
Vůbec žádný vliv na moje rozhodnutí tento zápas neměl. Byl jsem nespokojený delší dobu. Když tomu dáváte všechno čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu a pak zápasíte někde v Biosce, jen pro to, že je tam levný nájem, tak vás to přestává bavit.
Co vám obě prohry z roku 2016 ukázaly? Na čem musíte coby zápasník pracovat?
Bylo to vystřízlivění. Ukázalo mi to, že zápasení nemůžu hrát jen na jedno kolo, a když už jsem připraveny fyzicky, tak bez psychické přípravy mi to stejně k ničemu není. Byl to rok plný poznání. (úsměv)
Zápas Petráška s Bobrowskim
Vybral jste si pro posun vpřed ten správný tým a trenéry?
Ano, se svým týmem se nyní cítím opravdu skvěle.
Spolupracujete také s mentálním koučem Marianem Jelínkem?
Momentálně jsme spolu navázali spolupráci a je skvělá. Nikdy jsem nepoznal člověka, ze kterého by šla taková energie, kterou v sobě má Marian.
Byl jste blízko zahraničnímu angažmá. Zmíněné porážky vás vrátily zpět, stále vám ale je pouze 24 let. Vnímáte zpětně tuto zkušenost pozitivně? Že pokud se nyní přiblížíte velkým zahraničním organizacím, vstoupíte do nich lépe připravený?
S odstupem času vše, co se stalo, hodnotím pozitivně. Kdyby se to nestalo, tak by to přišlo to přišlo o zápas, maximálně dva později. Momentálně se cítím nejlépe ve své kariéře a jsem připraveny čelit komukoliv.
Platíte díky své postavě postavě a celkově vzhledu za idola žen. Vnímáte to tak? Dostáváte často pozvání na rande od dívek a dam?
Vůbec si nemyslím, že by mne někdo takto vnímal. Občas mi přijde nějaká zpráva, ale asi podobně často, jako každému jinému. Navíc mám již pět let partnerku.
Takže svůj vzhled coby plus pro kariéru nevnímáte? Určitě je to při dobré manažerské práci využitelné…
Pro mě je důležité vyhrávat zápasy a zůstávat stále sám sebou, normální. Každopádně je možná nějaké plus, ale já něco takového opravdu moc nevnímám.
A co přezdívka „Meloun“? Ta k tomuto tématu naopak příliš nesedí…
(Smích) Vymyslel mi ji starší bratr a všichni se toho chytili. Uznávám, že přezdívku „Meloun“ fakt moc mít netoužíte. (úsměv)
Co takhle změna?
Jako, že bych si nechával říkat třeba „Iron“, nebo něco takového? (směje se) Ne, tohle už by asi nešlo, všichni v tělocvičně mi říkají „Meloun“ a to by se už těžko měnilo třeba na to „Iron“.
V jednom z rozhovorů jste řekl, že se MMA věnujete zhruba od patnácti. Kdybyste mohl něčím dnešní mládež k tomuto sportu přilákat, co by to bylo?
Bojovým sportům se věnuji už od malička, ale MMA jako takovému od těch 15 let. Není to snadná volba. Protože, i když se dostanete mezi českou špičku, je velmi pravděpodobné, že se tím stejně neuživíte. Každopádně jakmile ochutnáte pocit vítězství, tak dokážete tomuto sportu odpustit úplně všechno, protože tenhle pocit si za nic na světě nekoupíte. Zažijete ho a pro těch šedesát sekund slávy pak už uděláte pokaždé maximum. To vám mohu zaručit.
A jaký máte kromě výher kariérní cíl?
O nějakých kariérních metách nesmím přemýšlet, protože mě takové myšlenky poté znervózňují. Vždy se soustředím jen a pouze na soupeře, který mne právě čeká. To je můj cíl.
