Oddechl jste si hodně, že se vám nakonec podařilo zvítězit?
Byla to obrovská úleva. Celý zápas jsme tlačili, zamknuli soupeře v šestnáctce, ale on ji bránil i v deseti lidech. Těžko jsme se dostávali do koncovky. Jsem proto rád, že nám tam gól padnul.
A jeho autorem jste byl právě vy...
Je jedno, kdo se trefí. Měl jsem to vlastně hodně lehké. Stačilo tam strčit hlavu a někým tečovaný míč už mě trefil. Dobře, že jsem stál zrovna tam, kde jsme měl. Byl to asi nejdůležitější gól v mé kariéře. Nastartuje nás do úterního zápasu s Lichtenštejnskem.
Překvapilo vás, kolik sil soupeř věnoval bezhlavému bránění?
Nepamatuji si, že bychom devadesát minut tlačili takovým stylem. Tentokrát to bylo opravdu extrémní. Čekal jsme z jejich strany trochu větší tlak i kvalitu. Naopak my jsme dobře kombinovali, měnili se v prostoru a to Skotům dělalo velké problémy. Nestačili reagovat.
Neměli jste o poločasové přestávce strach, že utkání skončí stejně jako v únoru, kdy Skotové vyhráli jen díky nečekané trefě před koncem zápasu?
Řekli jsme si v kabině, že budeme hrát naplno až do chvíle, kdy rozhodčí pískne konec. Pořád jsme věřili a je dobře, že nám to tam nakonec padlo ještě relativně brzy.
Překvapilo vás, kolik přijelo skotských fanoušků?
Sešlo se jich tu hodně, ale atmosféra byla i díky nim fantastická. Byl to jeden z těch večerů, pro které stojí za to hrát fotbal.
