LN: Základní skupinou jste prošli suverénně. Pouze český tým na turnaji vyhrál zatím všechna utkání. Jste s výkony spokojený?
Nezáleží na mém dojmu, ale na tom, co tady v Rumunsku zanecháme. Hodnocení technického úseku UEFA říká, že hrajeme výborný fotbal, i soupeři se mají na pozoru. Do každého zápasu vstupujeme aktivně, i když jsme pod obrovským tlakem prostředí. To je důležité.
LN: Hodně se mluví o tom, že Česko ve vývoji mládeže zaspalo. Výsledky juniorských reprezentací tomu ale zatím nenasvědčují…
V minulosti jsme byli konkurenceschopní hlavně defenzivní taktikou, standardními situacemi, disciplínou, chytrostí a schopností využít danou situaci ve svůj prospěch. Jenže to už nestačí a my máme problém vychovat hráče, o které by se zajímaly zahraniční velkokluby. Naši mladíci odchází do soutěží, kde vládne korupce a nehraje se moderní fotbal jako ve vyspělých zemích. Taková je trpká realita.
LN: Dá se to nějak změnit?
Už déle než rok se na svazu snažíme dělat důležité změny. Neprojeví se ovšem za pár let. Máme za sebou teprve první kroky, vybudovali jsme formu, teď v ní musíme udělat také odlitek. Čeká nás dlouhá a náročná práce. Svět nám utíká. Učí hráče pracovat s míčem i bez něj pod tlakem času, soupeře i prostoru. To všechno musí navíc fungovat i v součinnosti celého týmu. Tak jsou zvyklí pracovat v zahraničí, tak se fotbal vyvinul. Španělsko ukazuje, jakým směrem se má vývoj ubírat, jeho filozofie je nadčasová. My naopak v důležitých faktorech ztrácíme.
LN: Proč se tedy výběru do 19 let daří držet se soupeři krok?
Kluci musí pořád útočit i za cenu chyby. Buď se jim to povede, nebo ne. Když ale ztratí míč, musí okamžitě zahájit presink a k tomu potřebujete fotbalisty s charakterem i fyzickou kondicí. Přesně takové hráče pak vybíráme. Od začátku to máme nastavené tak, že nehrajeme jen pro výsledek. Úspěch není tak důležitý bez kvalitní hry.
