Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Hrát za Česko? Sparťanský tahoun Wilfried je pro

Sport

  21:59aktualizováno  17. října 10:01
PRAHA - Fotbalový útočník z Pobřeží slonoviny Bony Wilfried, který střílí góly za Spartu, přiznal, že by se nebránil českému občanství. „Pobřeží slonoviny je má rodná země, ale umím si dobře představit, že bych nastoupil za český celek. Bylo by to pro mě jednodušší,“ řekl Wilfried LN.

Bony Wilfried (vlevo) a Roman Hubník foto: ČTK

Milan Baroš se v národním týmu možná dočká nového parťáka. A hodně překvapivého.

Jeho jméno? Bony Wilfried.

Šéf fotbalového svazu Ivan Hašek si pohrává s myšlenkou přemluvit útočníka Sparty z Pobřeží slonoviny ke změně občanství a i Wilfriedovi se takový nápad zamlouvá.

Sparťanský střelec by se tak mohl stát prvním cizincem tmavé pleti, který by oblékl český dres. Změna občanství však naráží na úřední překážky, kvůli kterým v minulosti podobné snahy ztroskotaly už dvakrát.

Wilfried by nejprve musel získat trvalý pobyt, a teprve po dalších pěti letech by mohl žádat o občanství. "Zjišťoval jsem podmínky a je to momentálně bezpředmětné," uvedl Hašek.

Gól Wilfrieda v derby

Hašek se o dvacetiletého střelce začal zajímat už v létě, kdy usedl na reprezentační lavičku. "Je to zajímavá myšlenka. Bony je hráč, který by mohl být v budoucnu kandidátem pro národní tým," tvrdí.

O změnu občanství už před lety český svaz usiloval u chorvatského obránce Ašanina nebo bosenského kanonýra Džeka, ale teprve Wilfried by se mohl stát prvním cizincem černé pleti v českém dresu.

"Poprvé se o tom mluvilo už v­době, kdy českou jednadvacítku vedl trenér Lavička. Tehdy se o­Bonym moc nevědělo," vzpomíná hráčův agent Dalibor Lacina.

Ve Spartě se talentovaný fotbalista z Afriky objevil tak trochu náhodou na podzim 2007, když se vracel z nepovedeného testu v anglickém Liverpoolu.

O dva roky později je z něj jeden z klíčových hráčů letenského klubu. V letošní sezoně si v lize připsal tři góly a stejným počtem branek Spartě vystřílel postup do základní skupiny Evropské ligy.

"Přišel sem jako mladý, naučil se česky a asimiloval se. Líbí se mu tady," vysvětluje Lacina Wilfriedův zájem o české občanství.

Rychlonohého útočníka by sice lákala šance zahrát si na mistrovství světa, kam se jeho rodná země na rozdíl od Česka probojovala, jenže dobře tuší, v konkurenci Didiera Drogby nemá moc šancí.

"Z naší reprezentace o mě ještě nikdy neprojevili zájem," přiznává Wilfried. "Teď žiji v Praze, hraji za Spartu, tak je mi to momentálně určitě bližší tady," dodává.

Změna občanství by ostatně mohla ulehčit i Spartě, které by z­tříčlenné kvóty pro hráče ze zemí mimo Evropskou unii, ubyl jeden hráč. Těch má totiž v součastnosti celkem čtyři. "Zatím se to nedalo do pohybu. Nejlepší by bylo, kdyby zájem oficiálně projevil svaz," říká manažer Lacina.

Má to však háček. A velký.

Plány na Wilfriedův "přestup" kazí přísná legislativa, kvůli níž se celá operace minimálně protáhne.

Standardní cestou totiž může cizinec české občanství získat jedině tak, že po pěti letech dlouhodobého pobytu v Česku zažádá o trvalý pobyt a teprve po dalších pěti letech může žádat o občanství.

"Zajímal jsem se o to a všichni mi potvrdili, že to můžeme řešit až po pěti letech," krčí rameny Hašek. Jenže Wilfried žije v Česku teprve dva roky. "Pomohlo by, kdyby se tady oženil s ­Češkou, ale to zatím není aktuální," usmívá se Lacina.

Zahraniční hráč by byl vítán
Rychlé a legální řešení nevidí ani právník Pavel Čížinský, který v ­podobných případech cizince v­Česku zastupuje. "Pokud je tady teprve dva roky a není uprchlík, bude to velmi složité," říká.

Existují sice výjimky, které lze odůvodnit "zájmem České republiky", jenže ty by podle Čížinského pomohly jedině tak, že by si Wilfried mohl s českým občanstvím ponechat i své původní.

"Za pět let už může Wilfried hrát úplně někde jinde. I proto jsem pospíchal," připouští Hašek. Teď mu nezbývá nic jiného než hledat skulinku v zákonech, nebo čekat.

V jednom má však jasno už nyní. Zatímco na zahraničního kouče podle něj český fotbal ještě připravený není, cizinec v národním dresu by fanouškům nevadil.

"Kdyby tady hrál už pět let, byl by to vlastně Čech," tvrdí Hašek.

Fotbaloví emigranti

Cizinci, kteří uvažovali o reprezentování Česka

Sladjan Ašanin

Chorvatský obránce ve druhé polovině 90. let zazářil ve Slavii, v jejímž dresu se dokonce stal ligovou Osobností roku. Než však splnil podmínku pětiletého trvalého pobytu v Česku, přestoupil do německé Borussie Mönchengladbach a na vše se zapomnělo.

Edin Džeko

Bosenský útočník si před dvěma lety podmanil v dresu Teplic celou českou ligu, a když ho tehdejší asistent reprezentační jednadvacítky Vlastislav Mareček lákal ke změně občanství, souhlasil. Toho se ale zděsil bosenský svaz , který ho v březnu 2007 raději povolal do seniorského týmu, a tím celou akci utnul.

Mickaël Tavares

Francouzský defenzivní záložník mohl v roce 2008 reprezentovat Kapverdy, ale ve Slavii se mu zalíbilo natolik, že projevil zájem nastupovat za český tým. Dokonce o této možnosti mluvil i s bývalým trenérem národního týmu Petrem Radou. Po přestupu do bundesligové Hamburku se však definitivně rozhodnul. Vybral si Senegal.

Zahraniční případy

Deco (záložník)

Brazílie - Portugalsko

Eduardo (útočník)

Brazílie - Chorvatsko

Emmanuel Olisadebe (útočník)

Nigérie - Polsko

Cacau (útočník)

Brazílie - Německo

Marcos Senna

(defenzivní záložník)

Brazílie - Španělsko

Mauro Camoranesi (záložník)

Argentina - Itálie

Owen Hargreaves (defenzivní záložník)

Kanada - Anglie