„Finanční výsledek několikanásobně překonal původní představy a očekávání,“ uvedl ve středeční tiskové zprávě předseda organizačního výboru a svazový prezident Král.
Jak vlastně k téměř půlmiliardové částky svaz došel?
Náklady na pořádání vrcholného hokejového turnaje činily přibližně 600 milionů. Příjmy z prodeje vstupenek, marketingu, podpory z veřejných zdrojů a části cateringu překročily miliardu korun. Právě částka za lístky je nejvýraznější položkou. Letošní mistrovství světa stanovilo nový divácký rekord - na zápasy přišlo 741 690 diváků.
„Myslím, že se nám podařilo dobře nastavit ceny vstupenek a chci poděkovat v první řadě fanouškům, kteří dokázali, že jsme hokejová země. Jestliže se podle řady odborníků jednalo o nejlépe připravený šampionát v historii, z našeho pohledu šlo jednoznačně o ekonomicky nejúspěšnější šampionát, který jsme pořádali,“ pochvaluje si Král.
Hokejový svaz navíc pochopitelně není jediný, který na mistrovství světa vydělal. Více než 1,3 miliardy korun získaly veřejné rozpočty - státní, krajské či obecní. „Veřejné rozpočty podpořily šampionát částkou zhruba 160 miliónů korun, na daních a pojištění získaly osmkrát tolik,“ upřesnil Král. „Mistrovství potvrdilo, že podpora podobných akcí se při důsledné kontrole nákladů, dobrém marketingu a rozumně nastavených cenách veřejným rozpočtům vyplatí.“
Veřejnost však hned napadne, jak s finančními prostředky vedení českého hokeje naloží? Král chce podpořit mládež na reprezentační i klubové úrovni. V polovině června představitelé svazu prezentovali (ačkoliv se pak tiskovka zvrtla na debatu o „výchovném“), že výdaje na mládežnický hokej vzrostly ze 47 milionů v roce 2009 na 85 milionů korun loni. V příštích letech by tedy objem peněz mohl být ještě větší.
Příští světový šampionát v hokeji možná Česko uspořádá dříve, než se původně plánovalo. Ideální by podle Krále byl rok 2023. Pomohou k tomu i pozitivní hospodářské výsledky.
