První zápas na MS a hned s Kanadou? Sice jsme prohráli relativně vysokým rozdílem, ale herně se náš tým Kanaďanům rozhodně vyrovnal. A co je z mého pohledu nejlepší na celém zápase?
Zkušenosti, které kluci hrající „pouze“ extraligu, nebo vůbec v Evropě, získali! Třeba první inkasovaný gól padl po vyškolení Krejčíka u mantinelu. Věřím tomu, že s takhle rychlou obratností a prací s pukem u „prken“ se ještě nesetkal. V tom jsou hokejisté ze zámoří opravdu fantastičtí!
A další pozitivum? Velice mile mě překvapilo, jak se relativně neznámí, mladí kluci nebáli vůbec hrát. Třeba Rutta, který se skvělou prací hokejkou zbavil hráče před sebou a trefil následně tyčku. Nebo na puku velice sebevědomý Šimek, či Horák a samozřejmě Radil!
Klobouk dolů před nimi! Samozřejmě, problémy klukům dělala rychlost a obratnost soupeře. Často by bylo lepší dát puk od hokejky dříve a co hlavně, v určitých situacích chyběla střelba z první. Celkově chybělo více střelby, což bylo způsobeno bleskurychlým přístupem Kanaďanů, kteří spoustu střel na svého gólmana vůbec nepustili.
  |
Paříž, nebo Praha? Člověk by si mohl obě destinace lehce splést, pokud by se řídil počtem fanoušků na stadionu. Pro hráče to muselo být milé překvapení, že bylo pomalu celé hlediště české. Všude české vlajky a skandování bylo slyšet také velice často.
I pro fanoušky jako takové jsou naše zápasy zasazené do Paříže skvělé! Člověk se dostane do města, kam by možná alespoň jednou v životě chtěl každý a zároveň se relativně snadno dostane i ke vstupenkám.
Protože Francouzi skutečně po hokeji zrovna neprahnou. Když si naopak vzpomenu na MS u nás. Já byla kdysi ráda, že jsem chytla alespoň lístek na Bělorusko – Francie (to je náhodička). A v Paříži? Ani zápas Kanady nebyl vyprodaný, no jo, no.
Stejné, nebo možná i větší množství fanoušků mohlo druhý den vidět českou kanonádu a první výhra byla v kapse! Ze začátku se nerodila úplně snadno, zvlášť když Bělorusové snížili a skoro si sáhli na vyrovnání, které jim bylo upřeno, když rozhodčí předčasně přerušil hru.
Na druhou stranu, převaha našeho týmu byla veliká, už jen rozdíl v počtu střel hovoří za vše a věřím, že i přes vyrovnání bychom nakonec tři body získali.
Tempo zápasu se sice vůbec nedalo srovnat s tím pátečním, kdy Kanaďané po ledě doslova létali. Ale i tak nám hráči připravili velice chutné menu, za které by se nemusel stydět žádný pařížský restaurant.
Hezké individuální akce, pěkné kombinace i nádherné góly. Skoro nejsilnější zážitek mám ovšem z toho, jak Radim Šimek „sejmul“ Andreje Kosticyna! Trefil toho borce moc hezky, o to ošklivější to však byl pád.
Respektive dopad, na který se nedívalo zrovna příjemně a dost mě překvapilo, že Kosticyn pokračoval ve hře. Hokej však není pro slečinky a hráči všech týmů nám to ukazují v každém zápase.
