Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Hlasité skandování, pak zklamání. Debaklu 0:6 od Kanady přihlíželi v Torontu i krajané

Sport

  13:30
TORONTO (OD NAŠEHO ZPRAVODAJE) - Je brzké odpoledne a ocelově šedé nebe nad Torontem je předzvěstí pořádné přeháňky. Nálada v ulicích ale s pošmourným počasím nemá nic společného – na hlavní třídě Yonge street se mezi lidmi s deštníky proplétají veselí Češi v dresech národního týmu. Dnes večer totiž přišli podpořit hokejisty na jejich první zápas Světového poháru – turnaje, který před 20 lety vznikl z tehdejšího Kanadského poháru a který se letos koná již potřetí.

Fanoušci před Air Canada Centre. foto: Iva Melíšková, Lidovky.cz

Před Air Canada Centrem, velikou arénou, která pojme až 20 tisíc lidí, se již hodinu a půl před začátkem zápasu tvoří fronty. Organizátoři nejprve vyklízejí halu, kde se od tří hodin odehrával duel mezi Spojenými státy a evropským výběrem. Ten překvapivě skončil porážkou severoamerického týmu a přítomní Američané neskrývali zklamání.

Halu musí opustit i ti fanoušci, kteří si zakoupili lístky na oba sobotní zápasy. V dešti ale nečekají jen lidé v českých, potažmo kanadských dresech (přitom druhá skupina výrazně převažuje). K vidění jsou rovněž lidé ve švédských, ruských, ale i slovenských barvách. Tato různorodá skupina s úsměvem přihlíží tomu, kdy se Češi a Kanaďané před místním televizními kamerami předhánějí, kdo dokáže lépe fandit – shlukem lidí se tak nějakou chvíli rozléhá typické skandování ‚Kdo neskáče není Čech.‘

Fanoušci před Air Canada Centre.
Zápas Kanada vs. Česko očima hostujících fanoušků.

V samotné aréně se ale Češi, kteří se do kanadského Toronta vydali třeba i jen na pár dnů, aby domácí tým podpořili, spíše ztrácí. Jedněmi z nich jsou i Jirka a Kostas, dva mladíci z Krnova. V Torontu stráví jen pět dnů, v plánu mají kromě zápasu Kanada – Česko také další zápas českého týmu s evropským výběrem. Naopak Ladislav, Jakub a David, další skupina přátel z Prahy, se chystá v Torontu rovnou na čtyři zápasy.

Radují se už jen Kanaďané

Je rozehráno. Sektory okupují lidé v červených tričkách s javorovým listem na hrudi. Hrstka Čechů mává vlajkami. Z přítomných hráčů se dostává největšímu aplausu miláčku kanadského národa Sidneymu Crosbymu, stejně tak neprůstřelnému gólmanovi Careymu Priceovi. Z českých hráčů zas nejvíce ovací dostává Tomáš Plekanec, který letos zahájí už 13. sezonu v dresu Montréal Canadiens.

Během první třetiny se ještě tribunami ozývá „Češi, do toho!“, po prvních třech inkasovaných gólech ale hřmot utichá a jediný, kdo se v dalších dvou třetinách raduje a nahlas projevuje, jsou už jen Kanaďané.

„První třetina nebyla špatná, ale od druhé třetiny nás Kanaďané mleli,“ krčí po zápase rameny Jirka. „Na první třetinu se koukalo hezky,“ potvrzuje to i Ladislav ze Zlína. O zbylých dvou třetinách už se ale moc lichotivě nevyjadřuje, ostatně ale není jediný. Po vydařeném přípravném zápase byla totiž očekávání přeci jen vyšší, debakl 6-0 si nikdo nepřál.

„Přípravné zápasy nám vlily trochu optimismu do žil, ale Kanada je zkrátka někde jinde,“ shrnul to ostatně za všechny rodák z Krnova Jirka. Samotní Kanaďané přitom český tým nepodceňují. „Český tým je dobrý tým,“ uznává například Kyle z Ottawy, sám ale dodává, že Kanaďané byli zkrátka tentokrát lepší.

Do dalších zápasů mají ale Češi větší naději a ani nepříliš lichotivý výsledek jim náladu nekazí. V místních barech hodlají oslavit i ten. „Jsme natěšení do města,“ směje se Jirka. Že příště český tým už vyhraje, nepochybuje nikdo.