V čem bylo podle vás Kladno lepší?
Nevím, jestli bylo lepší. Byl to hokej z úvodu extraligy, hrálo se nahoru dolů. Za stavu 2:1 pro nás jsme udělali dvě malé chyby a ty nás stály zápas. Pak už bylo těžké utkání otáčet.
Začátek byl trochu ospalý. Bylo to tím startem soutěže?
To také. A ještě nervozitou. My i Kladno jsme měli v týmu spoustu nových kluků. Nikdo nechtěl udělat chybu. Spíš to připomínalo americký hokej, pořád se nahazovalo.
Držela se minuta ticha za oběti leteckého neštěstí u Jaroslavle. Ve vašem týmu hrají bratři zesnulého Karla Rachůnka, a také Jan Marek byl kamarádem několika z vás. Ovlivnilo to utkání nějak?
V hlavě tu tragédii pořád máme, není to příjemné. Ale na to nemůžeme nic svádět. Bylo to pro obě strany stejné.
Vaše góly byly z přesilovek. To je asi největší pozitivum tohohle zápasu, ne?
To je asi to jediné pozitivní. Tedy ještě jsme vlastně ubránili oslabení a taky jsme všichni makali. Chceme hrát jednodušší hokej, časem si to snad sedne. Musíme zlepšit produktivitu, nejsme důrazní v proměňování šancí.
Za Kladno dal první gól odchovanec Sparty Jan Hlaváč a druhý Michal Dragoun, který s vámi vyhrál titul. Jaké bylo pozorovat jejich radost?
Tak jsou to moji kamarádi, ale ono je v podstatě jedno, kdo se u soupeře raduje…
Kladnu se dařilo i v přípravě, bude se podle vás lepší než v minulých letech?
Těžko říct po jednom zápase. Už to ale nebyl ten ustrašený tým jako před lety. Hráli doma, diváci je hnali, bylo vidět, že si víc věří.