Pistorius, který se narodil bez lýtkových kostí a v 11 měsících mu lékaři amputovali obě nohy pod koleny, používá při běhu speciální karbonové protézy. Podle pravidel nesmějí mít atleti žádné technické pomůcky, které by jim pomohly zlepšit výkon. Podle studie, kterou si IAAF nechala vypracovat od institutu biomechaniky, Pistoriusovi protézy takovou výhodu poskytují. Jednadvacetiletý běžec však předložil studii z massachusettského institutu technologie, která tvrdí opak.
Po lednovém rozhodnutí IAAF se odvolal k arbitráži, která mu dnes dala zelenou pro splnění životního snu. Pistorius nemá mezi handicapovanými sprintery konkurenci, drží světové rekordy na tratích 100, 200 a 400 metrů. Proto zatoužil změřit síly i se
zdravými závodníky. Loni se představil na mítincích v Sheffieldu a Římě a mezi elitou se neztratil. Ke startu v Pekingu nyní potřebuje splnit olympijský limit. Své naděje upíná především k běhu na 400 metrů, kde je kritériem čas 45,55 sekundy.
Pistoriusův světový rekord je přitom o 1,01 sekundy pomalejší. Na olympiádu se ještě může dostat také jako člen jihoafrické štafety. Pokud neuspěje letos, mohl by se objevit za čtyři roky na hrách v Londýně.