Hned se objevily spekulace o výměně trenéra. Na vině byly výsledky v základní skupině. Přijel Růžička vystřídat Hadamczika? Nebo jen uklidňoval situaci před zápasem, který rozhodne mezi nadějemi na medaile a zklamáním z neuskutečněného snu?
„Měl jsem příjezd do Turína naplánovaný. Všichni věříme, že to ve středu dopadne dobře,“ odmítl kouč mistrů světa z Vídně, že by přijel hasit nějakou ožehavou situaci. V Turíně se objevil včera v devět hodin ráno a zamířil na trénink. Popovídal si s fyzioterapeutem Pavlem Kolářem i s trenéry. S hráči si jen podal v rychlosti ruku, do kabiny za nimi nezamířil... „Nechtěl jsem se tam ochomýtat. Kluci potřebují hlavně klid,“ vysvětlil.
Zápas s Kanadou sledoval ze čtvrté řady a představě, že by měl dnes usednout na střídačku, se jen usmíval. „Pochopte jednu věc. Z mojí pozice, že se jdu podívat na hokej, s klukama si jenom podám ruku a pozdravím se s nimi. Ostatní je věc trenérů, kteří u týmu jsou. Já do toho nebudu jakkoliv zasahovat. To určitě ne,“ podivil se i otázce, jestli se pokusí český tým před čtvrtfinálovým duelem namotivovat, stejně jako se mu to povedlo v Naganu. Růžička byl po celou dobu turnaje v kontaktu s Hadamczikem i asistentem Ondřejem Weissmannem. Po telefonu konzultovali nedostatky ve hře.
Jágrův čas přijde
„Jednoznačně se shodujeme, že je potřeba pracovat na obraně,“ prozradil. Šéf pražské Slavie se vrací do Česka už v pátek, kdy by měl vést svůj klub v přípravě proti Litvínovu. „Mám doma nějaké záležitosti. Upravil jsem si je tak, abych stihl v televizi semifinále,“ plánoval. Růžička stále věří, že na obrazovce bude sledovat český tým...
„Všichni jsme si představovali, že budeme nahoře. Důležité je ale čtvrtfinále. Věřím, že se naši hráči pořádně zakousnou, a že to zvládneme. Máme zkušený tým, a právě ty zkušenosti pomůžou,“ předpokládal. Jenomže před čtvrtfinále se nedaří oporám. Jaromír Jágr je stínem Jágra, který řádí v NHL, a Tomáš Vokoun zdaleka nepřipomíná gólmana, který vychytal titul mistrů světa.
„Jardův čas ještě přijde,“ prorokoval olympijský pozorovatel. Ve Vokounově případě uznal, že ho mohla rozhodit dlouhodobá nejistota na postu brankářské jedničky. „Mohlo by to tím být. Ale také nemusí. Byli jsme postaveni do role favorita a pořád věřím, že tady to semifinále uhrajeme.“
„Měl jsem příjezd do Turína naplánovaný. Všichni věříme, že to ve středu dopadne dobře,“ odmítl kouč mistrů světa z Vídně, že by přijel hasit nějakou ožehavou situaci. V Turíně se objevil včera v devět hodin ráno a zamířil na trénink. Popovídal si s fyzioterapeutem Pavlem Kolářem i s trenéry. S hráči si jen podal v rychlosti ruku, do kabiny za nimi nezamířil... „Nechtěl jsem se tam ochomýtat. Kluci potřebují hlavně klid,“ vysvětlil.
Zápas s Kanadou sledoval ze čtvrté řady a představě, že by měl dnes usednout na střídačku, se jen usmíval. „Pochopte jednu věc. Z mojí pozice, že se jdu podívat na hokej, s klukama si jenom podám ruku a pozdravím se s nimi. Ostatní je věc trenérů, kteří u týmu jsou. Já do toho nebudu jakkoliv zasahovat. To určitě ne,“ podivil se i otázce, jestli se pokusí český tým před čtvrtfinálovým duelem namotivovat, stejně jako se mu to povedlo v Naganu. Růžička byl po celou dobu turnaje v kontaktu s Hadamczikem i asistentem Ondřejem Weissmannem. Po telefonu konzultovali nedostatky ve hře.
Jágrův čas přijde
„Jednoznačně se shodujeme, že je potřeba pracovat na obraně,“ prozradil. Šéf pražské Slavie se vrací do Česka už v pátek, kdy by měl vést svůj klub v přípravě proti Litvínovu. „Mám doma nějaké záležitosti. Upravil jsem si je tak, abych stihl v televizi semifinále,“ plánoval. Růžička stále věří, že na obrazovce bude sledovat český tým...
„Všichni jsme si představovali, že budeme nahoře. Důležité je ale čtvrtfinále. Věřím, že se naši hráči pořádně zakousnou, a že to zvládneme. Máme zkušený tým, a právě ty zkušenosti pomůžou,“ předpokládal. Jenomže před čtvrtfinále se nedaří oporám. Jaromír Jágr je stínem Jágra, který řádí v NHL, a Tomáš Vokoun zdaleka nepřipomíná gólmana, který vychytal titul mistrů světa.
„Jardův čas ještě přijde,“ prorokoval olympijský pozorovatel. Ve Vokounově případě uznal, že ho mohla rozhodit dlouhodobá nejistota na postu brankářské jedničky. „Mohlo by to tím být. Ale také nemusí. Byli jsme postaveni do role favorita a pořád věřím, že tady to semifinále uhrajeme.“
