Čech míří do vedení Chelsea, odložil kvůli tomu studium trenérské licence |
Spolu získali zlato na evropském šampionátu do jedenadvaceti let, byli součástí silné generace národního mužstva, která udivovala fotbalový svět na Euru 2004. Jeden obránce, druhý brankář. Oba nastupovali ve špičkových západoevropských klubech.
Grygera už víc než čtyři roky vykonává funkci generálního manažera ve Zlíně, kde je i místopředsedou představenstva a viceprezidentem.
Čech „funkcionářskou“ roli dostal v pátek v Chelsea. Oficiálně se stal poradcem sportovního a technického úseku.
„Petr asi dopředu věděl, kam chce směřovat. Vždycky řeší budoucnost v předstihu, proto taky už v zimě oznámil, že ukončí kariéru. Věděl, že chce zůstat v Anglii, ideálně v Londýně a nabídka od Chelsea by se mu těžko odmítala. Udělal asi dobře, že do toho skočil hned,“ říká v rozhovoru někdejší obránce Ajaxu Amsterdam a Juventusu Turín.
Zvládne novou roli?
Čechíno byl vždycky vnímavý. Má obrovskou výhodu, že Chelsea zná, protože tam strávil spoustu let, vyhrával trofeje. Majitelé jsou pořád stejní, dobře se zná s ředitelkou Marinou Granovskou, se kterou teď bude úzce spolupracovat. A navíc: on je ikona, fanoušci ho milují. To pomohlo i Pavlu Nedvědovi v Juventusu. I on se s tím musel sžívat a teď rozhoduje o tom, kdo bude Juventus trénovat. Kompetence má obrovské.
Smutek. Petr Čech (ve žlutém) a Zdeněk Grygera.
Čech se bude také nejdřív učit?
Nebylo by pro něj ideální, kdyby hned směrem ven z klubu nesl odpovědnost úplně za všechno. Člověk se s tím ze začátku trochu pere, ale my, kteří jsme hráli v zahraničí, máme výhodu v dobrých kontaktech. Máme leckde otevřené dveře, což bude pro Petra platit tuplem.
Čeká ho větší tlak a zodpovědnost?
Tlak bych ani neřekl, ten je velký i na hřišti. Zodpovědnost je ale obrovská. Dáváte spolu s majitelem a trenérem dohromady kádr, neoddechnete si ani na minutu, přes týden máte mnohem méně času než jako hráč. A když se o víkendu nezvládne zápas, máte plnou hlavu starostí.
Brankář Čech se ve fotbalovém prostředí odlišoval. Nikdy netropil skandály, žil rodinným životem |
Jaký nejtěžší úkol ho čeká?
Netroufnu si mu radit, protože každý jsme jiný a i prostředí, ve kterém bude, se se Zlínem nedá srovnat. Nepříjemné věci ale k naší práci patří, třeba ukončovat s někým spolupráci je vždycky těžké. Když mě to čekalo poprvé, taky jsem byl nesvůj. Ale po těch pár letech už to beru profesionálně. Je třeba dělat rozhodnutí, i když jsou složitá. Petr byl vždycky diplomat, uměl vyjít s každým, v tomhle nebude mít problém.
  |
Co ho naopak bude bavit?
Z mého pohledu je fajn se potkávat s novými lidmi, nabírat zkušenosti. A Petr bude podobný. Máme Pavla Nedvěda v Juventusu a teď i jeho v Chelsea. Dva Češi v managementu takových gigantů, to je úžasné. Jsem rád, že i ostatní kluci z mojí generace se zapojují.
Vedle Nedvěda a Čecha to jsou Rosický, Jankulovski, Vachoušek. Proč skoro nikoho ze silné party nezlákalo trénování?
Roman Týce má v Německu akademie, Tomáš Galásek je asistentem u reprezentace, jinak jdeme opravdu jiným směrem. Česká liga není pro trenéry jednoduchá a prosadit se venku je ještě těžší. Ta cesta je dlouhá, trnitá a to nás asi tolik netáhne. Mě nabíjí to, co dělám, trénovat jsem nikdy nechtěl.
Zato Čech teď prozradil, že bude zároveň studovat trenérskou licenci. Vidíte jeho vzdálenější budoucnost spíš na lavičce?
Možná ho to tam táhne. Je zvyklý na anglický model manažera, jako byl třeba Arséne Wenger v Arsenalu. Ten byl zodpovědný nejen za sportovní, ale i za ekonomickou stránku. Jak Petra znám, tohle by ho mohlo taky lákat. Ale to si musí zjistit sám a myslím, že během krátké doby na to přijde.
Petr Čech objímá spoluhráče Laurenta Koscielnyho.
Probírali jste spolu někdy budoucnost?
Trochu jsme to naťukli loni na rozlučce Tomáše Rosického. Ale to ještě sám nevěděl, že bude končit kariéru, takže spíš ze zvědavosti sondoval, jak moje práce vypadá. Víc jsem to řešil s Tomášem Rosickým, zvlášť v době, kdy ho trápila zranění a uvažoval o budoucnosti. Ten se hodně vyptával, stejně jako Marek Jankulovski. Zajímalo je, jestli uzavírám smlouvy, kolik mám papírování. Já se stejně bavil s Pavlem Nedvědem. Byl jsem za ním v Turíně několikrát na návštěvě a i když je to jiný svět, zajímá mě, jak Juventus funguje. Jako hráče mě to nezajímalo, teď to doháním.
V tom byl Petr Čech jiný, že? Už jako hráč se zajímal o to, co se děje v kancelářích.
Asi jo. Vždycky chtěl vědět co nejvíc, i proto myslím, že se rychle zorientuje. Chelsea má pravidla a systém, což bude pro něj jednodušší. Tím, že prostředí dobře zná, bude ho to bavit a najde svou roli rychle. Pokud je Petr poradce technicko-sportovního úseku, je to asi pro začátek ideální. Chelsea je velký klub, člověk si to musí trochu osahat, zmapovat prostředí a najít si svou parketu.
Jak jste se s tím popasoval vy?
Já přišel, když se ve Zlíně hrála druhá liga. Říkal jsem si, fajn, to je ideální start. Nastoupil jsem v únoru, dobře jsme vstoupili do jara a z pátého místa jsme to vytáhli na postup. V první lize už jsem do toho byl ponořený, zorientoval jsem se, zvykl jsem si na nový režim. Na začátku jsem taky přesně neměl vymezené kompetence, ale během krátké doby jsem byl sportovní ředitel, pak viceprezident, předseda představenstva... Už to jelo.
V Chelsea to bude asi trochu jinak.
Samozřejmě. U nás je majitel, já, ředitel a trenér, v Chelsea mají mnohonásobně víc lidí. Mino Raiola, italský agent Zlatana Ibrahimovice a dalších hvězd, mi jednou říkal: Vy v menších klubech opravdu dřete! Dělám i věci, na které jsou jinde specialisté, což je sice časově náročné, ale hodně mě to naučí.
