Trenér Jandač: Nejucháme, ale důležité je najít cestu k vítězství |
Přesto si Furch velkou olympijskou šanci zatím do hlavy příliš nepouští. „Je velká šance se tam dostat, ale nechci nic zakřiknout, protože stát se může cokoliv. Nemá cenu mít to nějak moc v hlavě, neboť zbývá kromě těch reprezentačních i dost zápasů v lize,“ řekl Furch novinářům po dnešním tréninku v Praze před odletem do Moskvy.
„Je ale fajn, když slyšíte, že vám trenér věří, to je rozhodně příjemné. A zároveň je to i motivující, když víte, že máte velkou šanci. I tak je ale třeba podávat kvalitní výkony,“ podotkl Furch.
Přiznal, že o možnosti zahrát si pod pěti kruhy nikdy během kariéry nepřemýšlel. „Vždy tam jezdili hráči z Ameriky, ale letos se vše vyvinulo jinak. I já jsem o tom pak začal přemýšlet o něco víc. A kdyby to vyšlo... Jsem zvědavý, jaké to bude a jaká tam bude atmosféra. V porovnání třeba s mistrovstvím světa je to jiné, hodně zvláštní,“ řekl Furch.
Zleva finský útočník Joonas Kemppainen překonává Dominka Furcha v brance českého týmu.
Patří ke generaci, kterou ovlivnilo historické vítězství v Naganu 1998. Tehdy mu bylo teprve sedm let. „V té době jsem začínal a žil tím tehdy úplně každý,“ zavzpomínal Furch.
Ještě v pondělí odchytal zápas Kontinentální ligy, v úterý přiletěl do Prahy, ve středu šel do zápasu. „Asi mi pomohlo i to, jak je KHL v této sezoně naštosovaná a spousta zápasů je právě takhle obden. Jsem na to asi přivyklý a právě tohle mi nejspíš pomohlo,“ přemítal Furch, který odchytal zápas se Seveřany ve velké pohodě.
Na jeho spoluhráče byl naproti tomu dlouho tristní pohled. „Z mého pohledu chci dostat vždy co nejméně gólů, takže je třeba se trošku odizolovat od toho, jak vypadá hra v poli. Na konci přišla samozřejmě úleva. První dvě třetiny to nebylo ono. A v hlavě proběhla i myšlenka na to, že snad vše nedopadne ještě hůř, ale dařilo se nám držet ten výsledek 0:2 a ve třetí třetině zčistajasna povstat,“ komentoval Furch obrat na 3:2 hattrickem Martina Růžičky, jenž rozhodl po 64 vteřinách prodloužení.
Furch ale pouze navázal na výkony v KHL, kde Omsk inkasoval nejméně gólů v celé Východní konferenci. „Soustředíme se právě na to, abychom dostali co nejméně gólů a dali něco vepředu. Systém je více obranný. A pro mě samozřejmě platí, že čím méně obdržených gólů, tím lépe.“ Do klubové pokladny se však stejně jako například v extralize platí v případě vychytání čistého konta příspěvky. Po pondělním utkání v Togliatti a výhře 5:0 platil takto pražský rodák již počtvrté v této sezoně. „A v Rusku jsou ty částky přece jen o něco vyšší,“ pousmál se Furch, jenž zůstal v kabině Avangardu jediným Čechem.
  |
„Je to samozřejmě jiné v porovnání třeba s tím prvním rokem, kdy jsme tam byli čtyři Češi a jeden Švéd. Teď tam na začátku bylo dokonce pět Švédů. Ale je to pro mě v klubu už třetí rok a dokážu se už domluvit a normálně se pobavit i s ruskýma klukama,“ přiblížil Furch.
Přes vedení v Černyševově divizi cítí od klubového vedení neustále tlak na výsledky. „Někdy je to až překvapivé a podle mého zbytečně vyhrocené. Jsme přitom pořád nahoře. Někdy mě to překvapí, jak velká panika tam kvůli tomu je,“ připustil Furch.
