I tak klub svého srdce opouští... Coby asistent byl po boku Pavla Hynka odvolán z funkce a v rámci trenérské rošády přijal po dvou hodinách zvažování nabídku od Českých Budějovic. Na post hlavního kouče se vrátí 2. listopadu. Rozhodně dříve, než sám čekal.
Je pro vás hodně těžké loučit se ve Spartě?
Je. Prožil jsem tu tři etapy a ta poslední s dvěma tituly byla nejkrásnější. Nejsem ten, co jen vzpomíná, ale když trefíte v životě správný klub, nikdy na něj nezapomenete. Sparta pro mě je srdeční záležitost. Spojení jí a mě bude na věky.
Jenže situace v posledních týdnech byla už příliš kritická. A vedení docházela trpělivost...
Myslel jsem, že bychom to mohli dotáhnout aspoň do reprezentační pauzy. Ale abych byl na druhou stranu upřímný, možnost odvolání jsem nosil v hlavě už týden.
I tak jste odřekl zájem Ruska?
Já o té nabídce ani nikomu neříkal, nechtěl jsem utíkat z boje. Stačilo málo – možná den, možná hodiny – a mohl jsem v Rusku být. Ale nedělal bych z toho tragédii.
Prozradíte zájemce?
Ne, promiňte. Ale můžu říct, že se nejednalo o Omsk, Magnitogorsk ani CSKA Moskva, o kterých se mluvilo v loňské sezoně.
Vás opravdu nemrzí, že štace v bohaté KHL nevyšla?
Třeba to tak má být, třeba v Rusku opravdu trénovat nikdy nebudu. Jsem šťastný za Budějovice. Kdybych je odmítl, čuměl bych potom z okna a říkal si, proč jsem nepřijal nabídku, která nechodí každý den.
Přiznejte se – chyběla vám už role hlavního kouče?
Ani ne... S pozicí asistenta jsem do toho šel, počítal jsem, že si trošku odpočinu. Pavlovi jsem se snažil občas poradit, ale hlavní odpovědnost nesl jako hlavní trenér on. A i když to nevyšlo, vážím si ho.
Tak co bylo v týmu špatně?
Nevím, od každého něco. Dostávaly nás časté chyby v obraně, špatné góly, málo jsme jich taky dávali. Vše se vším. My problémy analyzovali pořád, snažili se je řešit. Ale na hráče padla velká psychická deka.
Když se řekne Budějovice – co vás napadne?
Vysoce ceněný klub na úrovni.
A rovněž klub s aférami, že?
Něco zaslechnete, ale obrázek si stejně uděláte sám. Já tam žádné vyhraněné vztahy nemám. Možná je idobře, když člověk spoustu věcí neví a zabývá se jenom hráči.
Jenže právě mezi hráči prý panují vnitřní rozpory.
Nemá cenu se teď o tom bavit, když tam ještě nejsem. Ale během reprezentační pauzy si určitě vezmu každého k sobě a promluvíme spolu. Od brankáře Turka až po juniora. Chci kluky víc poznat.
Svou demokratičností a kamarádstvím, kterým jste pověstný?
Možná i proto sáhlo vedení Budějovic právě na mě.
