‚Norové byli jako suchý zip. Radost ze hry se proti takovému soupeři vytrácí‘ |
Těšit se na zápas s Francouzy? Před pár lety něco nemyslitelného. Alespoň já jsem se ovšem vážně těšila. Zajímal mě třeba „souboj“ v hledišti, kde jsem od domácích fandů hodně očekávala.
Nevím, jestli jste viděli video, jak fanoušci galského kohouta hromově zpívají Marseillaisu, já ano a velice mě to nadchlo. To nejdůležitější se ale samozřejmě mělo odehrávat na ledě a Francouzi se zatím prezentují více, než skvěle. Dal se tudíž očekávat zajímavý mač.
Francouzi vlétli do začátku zápasu jak velká voda a jen díky českému Francouzovi (Pavlovi) v brance zůstával nerozhodný stav. Zde se ukázala kvalita v útoku, kterou domácí tým má.
Zdobí je rychlý přechod přes střední pásmo, rychlost, důraz, ale hlavně bleskurychlá a velice přesná kombinační hra. Ti borci o sobě dokonale vědí a pro soupeře jsou občas nebránitelní.
Téma „kdy se trefí Pastrňák“ konečně vzalo za své. Při přesilovce sice David ze své oblíbené pozice opět netrefil čistě puk, ale vzápětí ho pěkně podržel a přes clonící hráče uklidil nechytatelně k tyči!
Vedení náš tým nabudilo a začali jsme Francouze dostávat pod tlak. Oproti předchozím zápasům hráči důsledně clonili před Hardym a beci parádně drželi modrou, takhle má vypadat hra v útočném pásmu! Svoji aktivitou jsme zaskočili i domácí publikum a čeští fanoušci je dokázali překřičet, bravo!
Většinu první třetiny jsme byli rozhodně lepším týmem, ale pak přišlo nepovedené střídání Romana Červenky. Nejprve mu utekl před modrou puk a nabídl tak velikou šanci Da Costovi, následně byl ještě přísně vyloučen. Když k němu na trestnou přišel Kempný, hráli Francouzi poprvé v utkání přesilovku 5 na 3.
  |
Tu nevyužili, ale v pokračující přesilové hře prokázal aktuální formu a velice šikovné ruce Da Costa, který v podstatě zpoza brány překonal Francouze. Vyrovnání samozřejmě dostalo domácí na koně, a když byl další český hráč vyloučen, opět za krvavé zranění v obličeji, mohly se dít věci.
Zvlášť, když se velice hloupě nechal vyloučit i Michal Řepík, který daroval „modrým“ další přesilovku 5 na 3, tentokrát skoro minutu dlouhou. Da Costa a spol ji sehráli mnohem lépe, než tu první, jmenovaný Da Costa dával svým spoluhráčům skvostné nabídky ke vstřelení branky, naštěstí pro nás však bezvýsledně.
Že vše zlé, je k něčemu dobré, se ukázalo na Řepíkovi. Jakmile opustil trestnou, našel ho přesným obloučkem Kundrátek a Řepík nečekanou a tečovanou střelou vrátil Čechům vedení.
To navýšil v další přesilovce Jan Rutta, který od modré čáry vystřelil z první přesně pod horní tyč. Velice důležitou úlohu zde sehrál také clonící Jan Kovář, přes kterého Hardy neviděl absolutně nic!
Utkání bylo rozhodnuto! I přes obrovskou nedisciplinovanost, především ve druhé třetině, měli čeští hráči hru pevně v rukou. Vidět byl zejména první a třetí útok.
Sobotka si bezvadně sedl s Plekancem, který mu několikrát servíroval puk do dobré příležitosti, Řepík přidal ze samostatného úniku svůj druhý gól v zápase a dokonce párkrát útočil i na hattrick. Francouzi ve finále nekousali tolik, jak jsem čekala.
Ono to ale také bylo tím, že si několikrát doslova vylámali zuby na „Francíkovi“ a čím pak měli kousat, že? Francouz opravdu zachytal fantasticky. Až tak, že se začíná velice hlasitě mluvit o tom, jestli by neměl být do brány nasazený i v super důležitém čtvrtfinále!
To je opravdu zapeklitá otázka. Francouz, nebo Mrázek? Vůbec toto rozhodování trenérům nezávidím. Přesto, že na něj mají ještě dost času.
