Mezinárodní fotbalová federace FIFA má před sebou požár, za který si může sama. Bohužel se k němu staví tak, že nehasí, ale posílá na pojišťovnu další a další položky, za něž požaduje peníze. Jinak se totiž nedá vysvětlit argumentace prezidenta FIFA Gianniho Infantina, že uvažuje o co nejrychlejším rozšíření počtu hrajících týmů na mistrovství světa, což určitě s sebou ponese zvýšení nákladů. Zároveň tvrdí, že se šampionát v roce 2022 najednou může kromě Kataru hrát ve více zemích Perského zálivu.
Podle předsedy FIFA by přemístění některých zápasů do okolních zemí pomohlo politickému jednání, aby se raději mluvilo o fotbale, ane o vzájemných sporech. Hluboká myšlenka. Pokud fotbal opravdu takto dokáže například vyřešit embargo uvalené většinou arabských států na Katar, zaslouží si Infantino Nobelovu cenu za mír. Jako důvod embarga byla totiž uvedena údajná podpora terorismu adestabilizace situace v regionu. Následky jsou pro malý emirát přes jeho obrovské bohatství dost citelné: uzavření hranic, zavedení sankcí a úplná izolace.
  |
Opravdu si Infantino myslí, že to nějakým kouzelným šampionátem vyřeší?
O sportovní stránce má totiž také zajímavé mínění. „Zvýšením počtu týmů z 32 na 48 nijak neutrpí kvalita turnaje,“ prohlásil. Ale hned v další větě oznámil, že se zdvojí počet asijských týmů na šampionátu. Tedy reprezentací z oblasti, která poslala ze skupin do osmifinále na posledním MS jediného zástupce. A teď by místo dosavadních čtyř bylo na mistrovství světa najednou osm týmů z nejlidnatějšího kontinentu světa?
Dá se to vysvětlit jen neuvěřitelnou hamižností dotyčných funkcionářů, kterým už nejde osport a půvab jedné z nejkrásnějších her světa. Raději si nechají štědře zaplatit od sponzorů ze zemí, jako je Čína. Ta mocně touží po druhém startu na šampionátu, kam se kvůli nízké kvalitě své reprezentace zatím podívala jen v roce 2002. A stále jí příliš nepomáhá ani import zahraničních hvězd do tamní bohaté ligy.
