Důvod je jasný. Hokej se řadí mezi nejdražší sporty. A právě finanční stránka věci je pro mnoho rodičů klíčová. I proto je v Česku sedmkrát více registrovaných hráčů fotbalu než hokeje.
Třináctiletý Lukáš Závozda hraje za Motorlet Praha žákovskou fotbalovou ligu. "Platíme 650 Kč měsíčně příspěvky klubu, za troje kopačky ročně utratíme tak tři čtyři tisíce a dvě soustředění vyjdou dohromady na pět tisíc," vypočítává jeho otec Jiří Závozda. "Pro lidi, kteří normálně vydělávají, není fotbal z finančního ani časového hlediska velký problém," dodává.
Malý Vokoun je zhruba dvakrát dražší než malý Čech
Ti, kdo chtějí, aby z jejich dětí vyrostl nový Jágr či Vokoun, musí počítat s výraznějším zásahem do rodinného rozpočtu. Příspěvky klubům se pohybují v rozmezí deset až sedmnáct tisíc ročně. "Ledy jsou prostě šíleně drahé. Kvůli tomu je hokej nákladný všude na světě," krčí rameny šéftrenér sparťanské mládeže Pavel Geffert. "V tomhle bude fotbal vždycky levnější."
Jenže kromě klubových příspěvků musí rodiče kupovat vybavení – chrániče, brusle, hokejky... "A za to utratíte kolem dvaceti tisíc za dva roky," líčí Tomáš Polák, jehož syn Lukáš hraje za třetí třídu Sparty. "Když chcete, aby se váš syn rozvíjel i v létě, musíte si připravit dalších deset tisíc." Právě tolik totiž zhruba stojí týdenní pobyt na různých hokejových školách či akademiích.
Další potíží rodičů malých hokejistů jsou časy tréninků. Kvůli nedostatku ledových ploch v Česku zbude na nejmladší hokejisty tréninkový čas v brzkých ranních hodinách. Jak u hokeje, tak fotbalu platí jedno – v dorosteneckých kategoriích už se kluby na rozvoji hráče podílejí finančně mnohem výrazněji.
