Jak jste si užil zápas s Ruskem?
Nádherný, musím říct, že nádherný. Naše reprezentace dnes předvedla nejlepší výkon od čtvrtfinále s Finy na šampionátu v roce 2015 v Praze (čeští hokejisté vyhráli 5:3 a naposledy na MS postoupili do bojů o medaile). Byl to neuvěřitelný zápas proti obrovsky silnému soupeři. My jsem s takovým týmem hráli otevřený hokej, ve kterém jsme měli možná i trochu navrch. Byť jsme měli také občas v obraně štěstí. Smekám před kluky a především před tou pětkou Pastrňák, Krejčí, Jaškin. Ti bostonští kluci přiletěli a hned nastoupili, přestože hodně lidí si myslelo a tvrdilo, že budou ještě odpočívat. Upřímně, pokud by nehráli, tak jsme Rusům určitě podlehli.
Vstup do zápasu našim ale nevyšel…
...Oni to říkali už v přenosu. Podvacáté z dvaceti osmi zápasů v této sezoně jsme dostali první gól. To není náhoda. Někde je chyba, určitě by se s tím mělo něco dělat. Víte, ona není ostuda prohrávat s Rusy, nebo Švédy. Ale děláme si takto zbytečné problémy proti týmům jako jsou Švýcaři, Slováci, Francouzi. Protože takoví soupeři se pak stáhnou do obrany a čekají na vaše chyby. Na druhou stranu je vidět, že náš tým má obrovskou sílu. Všechny duely otáčíme, ještě jsme nevyhráli za tři body a přesto už jich máme šest. Myslím, že tohle mužstvo je možná ještě silnější než ten tým z roku 2015, kdy tam byl Jágr a postoupili jsme do semifinále.
Rusové sice měli impozantní vstup do duelu, ale poté český tým hru vyrovnal, možná měl i navrch.
Protože jsme neskutečně bruslili. Tohle jsem dlouho nezažil, abychom vyvíjeli takový tlak na Rusy. Což je ale také hrozně nebezpečné, protože jejich protiútoky jsou smrtící. Kdyby dal v první třetině Dacjuk na 2:0, mohlo to dopadnout úplně jinak. Nesmíme dnešní výsledek přeceňovat, ani podceňovat. Budu se ale opakovat, byl to neskutečný hokej, obrovský zážitek.
Jak zmiňujete, ne vše se povedlo. Občas to vypadalo, že si hlavně čeští obránci vytvářeli problémy téměř sami.
Určitě, hodně to bylo vidět před druhým gólem, kdy měl Jordán puk dvakrát na holi a přesto jej nedokázal správně rozehrál. Což byla obrovská škoda, klíčový moment. Vedli jsme 2:1, mohli jsme trochu upravit hru, ale po tomto gólu to nešlo. Nechci kritizovat, porazili jsme Rusa, spíše jen poukázat na to, že hráč takového kalibru dvakrát zazmatkoval, což by se nám mohlo v play-off proti dalším silným soupeřům mohlo v rozhodujících momentech vymstít.
Co jste říkal na prodloužení, ve kterém Češi soupeře přehrávali?
Koukal jsem. Vždy, když jsme s nimi hráli 3 na 3, nebo 4 na 4, tak nás přebruslili, pohráli si s námi, ale dneska to bylo přesně naopak. My jsme chtěli vyhrát, my tam dávali dva útočníky, hrozně se mi líbí obránce Šulák. To je typický ofenzivní bek. Prostě vezme puk a jede s ním dopředu, nevymýšlí, nesnaží ho předat někomu zpět za branku, prostě chce hrát. Jsem rád, že tady umíme podobné obránce také vychovat.
Myslíte, že to bylo v prodloužení od Pastrňáka v prodloužení cílené? To nahození zpoza branky do brankoviště, díky kterému skončil kotouč v ruské síti?
Rozhodně, on je hrozně chytrý a vyčůraný hráč. Myslím, že to chtěl hodit do brankáře, protože viděl, že ten se tam válí jako ve vaně a že by si to tam mohl hodit. To, že se to nakonec odrazilo od obránce, vůbec ničemu nevadí. Tohle má naučené z NHL, tam to hrají ze všech míst do brány. A v prodloužení není nač čekat.
Dá se říct, že český tým využil trochu momentu překvapení? Rusové se mohli připravit na všechno, ale na trojici Pastrňák-Krejčí-Jaškin těžko, protože spolu hráli poprvé…
Myslím, že ne. Oni věděli, že mohou nastoupit. A oni jsou tak sebevědomí, že jim jedno, kdo proti nim nastupuje. Soustředí se hlavně sami na sebe, ne na soupeře. Stačí se podívat na jejich góly, hlavně ten třetí to byla nádhera. Jak za starých časů, až do prázdné branky. Každopádně tahle naše trojka hrála skvěle, Jaškin vedle obou také vyrostl. Ono je vždy snadnější přejít z užšího na velké kluziště, máte více energie, chcete být dříve u hráčů, ale postupně to odezní, uvidíme, jestli také trochu opticky nezpomalí. Já bych jim hrozně přál, aby podobných zápasů odehráli co nejvíce.
Mluvil jste o Jaškinovi. Myslíte, že strhli svým uměním i ostatní? Protože bylo vidět, že jsou Pastrňák s Krejčím rozjetí z bojů o Stanley Cup, dokázali si vodit i Rusy.
Určitě, mužstvo šlo s nimi nahoru. Trošku ze začátku nestíhal Martin Nečas, byl u prvního gólu, ale myslím, že si zvykl. Víte, důležité, že si tihle mladí kluci k podobným hráčům čuchnou. Vím to z vlastní zkušenosti, když jsem přišel do národního týmu, a hrál jsem v jednadvaceti s Hlinkou, Pospíšilem, Machačem a podobnými personami. A tohle platí i pro Nečase a ostatní mladíky a talenty. Nejde jen o Pastrňáka s Krejčím, ale třeba o Plekance, který je obrovská osobnost. Myslím, že celé mužstvo po této stránce neskutečně klape, že ti kluci si navzájem sedli. Mladí se staršími, chemie tam prostě funguje.
Ještě k Pastrňákovi. Bylo i v tomto zápase vidět, jak hrozně „vyrostl“ během poslední sezony v zámoří? Protože loni na šampionátu hrál a působil úplně jinak, úvod sezony v NHL mu také nevyšel, byl na koberečku u kouče Bostonu.
Je tady obrovský rozdíl v jedné věci. Loni v Paříži chtěl rozhodnout všechno sám. Myslel si, že vezme puk, objede čtyři hráče a dá gól. Jenže on objel dva, kotouč ztratil a my z brejků inkasovali góly. V Bostonu hraje vedle Patriceho Bergerona a Brada Marchanda, kteří ho vedou k tomu, aby hrál tak, jak hrát má, aby bylo to jeho umění prospěšné týmu. Letošní sezona pro něj v tomto ohledu znamenala hrozně moc. Bylo to vidět i dneska, udělal jednu kličku a hned to házel. Loni to bylo jiné, dokázal umotat sebe i soupeře, trenéři nebyli schopni k němu hrát spoluhráče, aby hrál kolektivně, aby se po této stránce ukáznil. Za ten rok hrozně vyzrál a myslím, že musíme hodně velké díky poslat do Bostonu.
Tahle jeho proměna je pro národní tým skvělá, stejně jako to, že tady má k ruce i Krejčího, který velký pohodář, týmový hráč. Věřím, že tenhle tým dojde do play-off a že konečně udělá medaili. Myslím, že si ji zasloužíme, zaslouží si to diváci, stejně jako Česká televize, protože dělají přenosy ze šampionátů skvěle. Chtělo by to konečně úspěch. A já tomuto týmu věřím. Myslím, že nás nastartoval ten úvodní zápas se Slováky, kde jsme vyrovnali v samém závěru, pár vteřin před koncem základní hrací doby.
Do čtvrtfinále vede cesta ještě přes tři soupeře, už v pátek hrají Češi proti Bělorusům. Věříte v tříbodový zisk?
Věřím, že už to konečně vyjde. A hlavně věřím, že už konečně dáme my ten první gól. Tohle je moje přání k tomuto duelu. Protože, kdo má mít na to všechno nervy. Kdo se na to má dívat? Já tady doma chodím jako tygr v kleci, jsem nervózní, možná více, než když jsem sám hrál, manželka se mnou nemluví. A řekl bych, že to jinde bude podobné. (směje se)
