„Jsem moc spokojená. Ta jízda mi sedla, jelo se mi dobře, užila jsem si to,“ radostně vyprávěla Karolina Erbanová v útrobách erfurtské haly.
Poprvé triumfovala v poháru na trati 1000 metrů v čínském Charbinu v prosinci 2012. Po více než pěti letech se tedy 25letá Češka z Vrchlabí dočkala znovu.
Zdejší led byl při tréninku pomalý. Věřila jste, že právě na něm poprvé v sezoně pokoříte na evropských drahách hranici 38 sekund?
Na to jsem nemyslela. Ale byla jsem v cíli hodně moc ráda, že po závodech, kdy jsem jezdila těsně nad 38 vteřin, jsem dokázala ten čas zatlačit pod osmatřicet. Led byl ještě ve středu hodně špatný a měkký, potom naštěstí udělali úpravu a strhli horní vrstvu. Teď už je tvrdší.
Historický triumf. Rychlobruslařka Erbanová poprvé ovládla závod na 500 metrů |
A čas je příslibem olympijské formy?
Pro mě je hlavně důležité vědomí, jak jsem se poprala s tou jízdou.
Zítra (v sobotu) váš čeká v Erfurtu ještě jeden závod na 500 metrů, poslední předolympijský.
A každý den na pětistovce je jiný. Vanessa Herzogová vyhrála před dvěma týdny mistrovství Evropy, já tam skončila třetí. A teď je Vanessa za mnou druhá. Ukazuje se, že na pětistovce je všechno možné. Co bude zítra, to bude.
Právě Herzogová je letos z Evropanek vaší nejlepší soupeřkou. Je pro vás důležité, že jste ji těsně před hrami porazila?
Jsem ráda, že jsem tu byla nalosovaná do rozjížďky právě s ní, protože na Evropě jsem neměla na los úplně štěstí a jela tam rozjížďku tak trochu sama. Teď jsem jela z velké zatáčky a věděla, že Vanessu uvidím při střídání stran. A samozřejmě mě těší, že jsem Herzogové a Golikovové vrátila porážku z mistrovství Evropy v Kolomně.
V Erfurtu chyběly dvě nejlepší ženy na pětistovce v této sezoně, Japonka Kodairová a Korejka I Sang-hwa. Co to pro vás znamenalo?
Těžko říct, co by tady zajely. To by byla jen spekulace.
Každopádně vy nyní můžete vkročit do olympijských bojů z pozice nejlepší Evropanky. Ta vám patří nejen v tabulkách podle časů, ale nyní i ve Světovém poháru, kde jste celkově třetí.
Takhle se na to nekoukám. Před dvěma týdny vládla na Evropě Vanessa Herzogová, zítra může vládnout někdo, kdo byl dnes pátý. Je to sprint. Je důležité vědět, že s ostatníma hraju nahoře. S tím jsem spokojená.
Na mistrovství Evropy jste musela kvůli onemocnění odstoupit ze závodu na 1000 metrů. Co přesně vám bylo?
V přípravném týdnu před Evropou jsem se cítila v pohodě, i na ledu se mi jezdilo dobře. Ale v noci ze čtvrtka na pátek proběhla v Kolomně lehká teplota. Nevěděla jsem, jestli jet pětistovku, nebo ne. Nakonec jsem do ní nastoupila a dojela třetí, ale nebylo to stoprocentní, když ji porovnám třeba s dneškem. Nechtěla jsem to potom s kilákem riskovat, protože kdybych to v Rusku svému tělu nandala, tak bych léčbu zbytečně prodloužila o několik dnů.
Na jak dlouho jste potom vypustila trénink?
Čtyři dny jsem se víceméně ničím nezabývala.
V souvislosti s olympijskými hrami v Koreji sehraje v únoru velkou roli i aklimatizace, proto tu také chybějí Kodairová a I Sang-hwa. Jaké zkušenosti máte z minulých let s aklimatizací v Asii vy osobně?
Je pravda, že kdyby byl teď svěťák třeba v Kanadě, tak tam ani některé holky z Evropy nepoletí. Pro Asiatky by cesta do Erfurtu byla před olympiádou zbytečnou komplikací, pro nás je to tady naopak v pohodě. Do Asie pak letím s dost velkým předstihem, abych byla na místě hned, jak se 1. února otevře olympijská vesnice. Většinou mi šla aklimatizace v Asii o něco líp než v Americe. I když jak kdy. Někdy mi i ta Amerika sedne a jindy se tam trápím celý týden. Aklimatizace bývá zrádná, nemám na ní žádný osvědčený recept.¨
Na rozdíl od Soči 2014 už budete v Pchjongčchangu patřit do širšího okruhu kandidátek na medaili.
Zrovna nedávno jsem na Soči vzpomínala, jak jsem tam skončila dvakrát desátá. Teď je to trochu jiné, ale je to pořád sprint, my se v něm mydlíme navzájem, opravdu každý závod je i letos odlišný. Změna bude spočívat jen v tom, že tenhle jeden v Koreji bude tím olympijským.
A že vaše ambice budou vyšší než před čtyřmi lety, ne?
Určitě tam nejedu pro desátá místa. Ale nechci teď dávat mému umístění na olympiádě nějakou velkou váhu, neukázalo se to v minulosti jako dobrá strategie. Prostě si jen říkám: Odjedu pětistovku v Koreji se vším, co v ten den budu v sobě mít.
Mnozí olympionici se nyní zaměřují na práci s psychikou, například aby nebyli přemotivovaní. I vy se tedy mentální přípravou zabýváte intenzivněji?
Čím jsem starší, tak čím dál víc. Sprint je vystresovaný, napětí před startem je v něm velké. Uvědomuji si, že na psychice musím pracovat. Nacházím tedy vlastní cestu, jak se od okolního tlaku dokážu odpoutat.
