„To je ve FIFA stále předmětem diskusí. Přelom listopadu a prosince není příliš vyhovující kvůli kolizím s národními a pohárovými soutěžemi, a to nejen v Evropě, ale také třeba v Jižní Americe nebo Číně,“ říká v rozhovoru pro LN Jaroslav Dudl (65), technický vedoucí české fotbalové reprezentace, s níž byl v Kataru na listopadovém přípravném turnaji.
„Jasno by mělo být v roce 2020, kdy se bude plánovat Konfederační pohár FIFA, který rok před šampionátem funguje jako jeho generálka.“
Fotbal se pustil do katarského dobrodružství. Ropný emirát dělá pro šampionát vše |
Stále je ve hře varianta, že by se hrálo v letních vedrech?
Samozřejmě si asi nikdo nepřeje, aby se tam hrálo v létě. I když pořadatelé slibují, že by udělali všechno, co je v jejich silách, například instalovali obří klimatizace, ovšem celkově je pohyb v takových vedrech hodně náročný. Zároveň při přechodech z padesáti stupňů do nějakých dvaceti, protože Katařané si místnosti nebo dopravní prostředky překvapivě rádi vychladí, je člověk náchylnější k onemocnění. V listopadu je tam počasí mnohem příjemnější, teploty klesají na denní třicítku a na pětadvacet v noci.
Předvánoční termín nevadí jen fotbalovým soutěžím, koliduje také se sezonami zimních sportů. Ty své světové poháry jistě nepřeruší, ale jde o tvrdou konkurenci v boji o mediální prostor a byznys s vysílacími právy.
To ano a televizní stanice a asociace, jako třeba EBU (Evropská vysílací unie), si k tomu jistě své řeknou.
Bude to v Kataru šampionát okázalosti a luxusu?
Myslím si, že určitě. Už jen to, co jsme viděli a zažili my letos, bylo naprosto impozantní.
Co konkrétně vás ohromilo?
Například náš lékař a fyzioterapeuti byli naprosto uneseni sportovní klinikou Aspire, která je spolu se stejnojmennou proslulou sportovní akademií součástí obrovského komplexu. Z jejich vyprávění jsem vyčetl, že jde o naprostý unikát. Mají tam superšpičkovou techniku, přetlakové komory, zařízení na léčbu všemožných zranění, pracují zde nejlepší odborníci.
V jaké fázi je výstavba stadionů?
Mělo by se hrát na osmi stadionech. Na jednom z nich se s pracemi již finišuje. Minimálně pět z nich po šampionátu demontují a věnují okolním státům.
Jaká je úroveň zázemí na stadionech?
Co se týče zázemí pro týmy a diváky, vše bylo naprosto v pořádku, řekl bych na úrovni evropského standardu. Na vzhledu VIP prostor se však projevují arabská specifika. Nechybí rozložitá zdobená křesla, mramorová podlaha, číšníci nabízející během zápasu jídlo a pití. A jelikož si Arabové potrpí na modlitby, nechybí ani modlitební místnosti.
A co tamní infrastruktura?
Na té se intenzivně pracuje, i proto, že pozemní komunikace trápí časté zácpy. Budují metro, mimoúrovňové silnice, rozšiřují letiště. Sportoviště by tak měla být dosažitelná trasami mimo běžné cestování. Největší vzdálenost mezi stadiony má být jen 24 kilometrů.
Diskutovaná vizualizace stadionu Al Wakrah pro mistrovství světa v Kataru.
Na druhou stranu vyvstává otázka, jak země zvládne na malé ploše uspořádat tak velkou událost. Zemi zaplaví několik milionů fanoušků.
To si zatím nedokážu představit. Bude nutné postavit ještě další ubytovací kapacity. Je pravda, že Katar je dnes jedním velkým staveništěm. Kvůli teplotám dělají hodně noční směny.
V arabských zemích mají obrovský vliv vládce (emír Tamím ibn Hamad Al Sání) a jeho rodina. Je tomu tak i ve fotbalu?
Předseda fotbalového svazu je člen emírské rodiny, stejně jako šéf organizačního výboru. Na pořádání šampionátu tedy mají velký vliv. Zároveň je to však určitá záruka, že na organizaci dohlíží nejvyšší místa, která nedopustí blamáž. Ať to stojí, co to stojí. Katarské megalomanii odpovídá také struktura fotbalového svazu, který obývá asi osmdesát procent jednoho z mrakodrapů, navíc některá oddělení sídlí ještě v několika dalších budovách. Momentálně je to včetně přípravného výboru šampionátu okolo dvou tisíc zaměstnanců.
Funguje takový kolos dobře?
Mnohdy těžkopádně, protože než nějaká žádost projde odděleními odspoda nahoru a zpět, trvá to. Třeba když jsme chtěli změnit trénink z jedenácti na devět, bylo potřeba hned několik telefonátů a e-mailů. V tomto ohledu mám trochu obavy, jak to bude fungovat. Sice u toho budou lidi z FIFA, kteří už organizovali řadu mistrovství, nicméně k podobným věcem dojít může, protože kvůli té hromadě pracovníků je podle mne jejich svaz hodně zbyrokratizovaný.
Jak vůbec Katařané fotbal vnímají?
Nedá se říct, že celá země žije fotbalem, jejich národní zábavou jsou dostihy, velbloudí závody a sokolnictví. Přestože zahraniční ligy sledují bedlivě, zatím jsou, co se týče fotbalu, spíš konzumenti než fanoušci. Možná se ale za tu dobu do fotbalu zblázní podobně jako lidé v Koreji a Japonsku, kde se mistrovství konalo v roce 2002.
Těší obyvatele pořadatelství šampionátu, nebo spatřují v takové velké akci nějaká rizika, podobně jako nedávno Brazilci v olympiádě?
Katařané jsou velmi pohostinní a vcelku liberální. Samozřejmě nejsou všichni ze šampionátu nadšení, protože většinu obyvatel tvoří dělníci a pracovníci z jiných zemí: Egypťané, Jordánci, Bangladéšané, Pákistánci, Indonésané... Katarští občané většinou pracují jen ve vedoucích funkcích, státních službách, jako úředníci, policisté, vojáci a podobně. Například v hotelu, kde jsme bydleli, byl ze zaměstnanců jediným občanem Kataru ředitel. Ty šampionát omezovat nebo ohrožovat nemůže.
Říkáte, že Katařané jsou pohostinní, ovšem odlišná mentalita může být pro fanoušky-cizinců problematická. A co teprve zákaz alkoholu, který má být k dostání pouze ve fanzónách.
To asi ano, to bude organizátorský oříšek, protože alkohol se tam moc nenosí. Ať už v obchodech, nebo na hotelech. Bude zajímavé také řešení situaci, kdy se tam alkohol propašuje a objeví se nějací podnapilí fanoušci. Očekávám, že se sáhne ke kompromisu a ze svých nároků sleví obě strany.
Sepp Blatter s volebním lístkem Kataru.
Katarský fotbal zatím žádných výrazných výsledků – natož úspěchů – nedosáhl. Má vůbec šanci, aby na mistrovství hrál důstojnou roli?
Co jsem viděl jejich zápasy, fotbalově se mi docela líbili. Myslím, že pokud na sobě ještě trochu zapracují, mohou zamotat hlavu i renomovaným soupeřům. Navíc hrají doma, to je vždycky povzbuzení.
Nelze však přehlédnout, že výraznou část národního týmu tvoří naturalizovaní hráči, tudíž to nevypadá, že by jejich základna měla bůhvíjakou kvalitu.
Určitě to není tak výrazné jako například u házené. Sledoval jsem zápasy jejich mládežnických výběrů a ty dávají naději, že se budou zlepšovat. Podmínky mají skvělé, ať už jde o proslulou akademii Aspire, nebo možnost konfrontace s vyspělými evropskými zeměmi. Za těch necelých pět let může dorůst kvalitní generace.
Spolu s pozlátkem však na mistrovství padl stín korupce, neuspokojivých pracovních
Podpora terorismu, nebo vměšování státu do řízení fotbalu? Katar má další problémy |
podmínek pro dělníky a z nich vyplývajících úmrtí.
Co se týče korupce, o důkazech nemám informace. Je však vidět, že pracovat v Kataru rozhodně není procházka růžovým sadem. Lidé si tam vydělají víc než ve svých zemích, ale podmínky jsou až drakonické. Jak se asi může pracovat v padesáti stupních. Myslím, že dělníci se tam těžko domohou nějakých práv. Jsou plně závislí na svém zaměstnavateli, a dokonce údajně mají povinnost odevzdat při příjezdu pas, aby dodrželi délku svého kontraktu. K pracovním podmínkám v Evropě nebo Americe 21. století to má hodně daleko.
Není to za pořádání mistrovství světa příliš velká cena?
To přece není vina fotbalu. Jelikož se v Kataru nyní staví neustále, lidé by tam v takových podmínkách pracovali mistrovství nemistrovství. Jde o nedostatek systému, který se projevuje více méně všude na Arabském poloostrově. Tamní státy jsou na zahraničních dělnících zásadně závislé, bez nich by všechny ty mrakodrapy tak rychle nepostavily.
Předpovídáte tedy, že se všechny výtky proti Kataru jakožto pořadateli postupně zmírní a bude sledována už pouze sportovní stránka?
Myslím, že v Kataru uspořádají dobré mistrovství, přeju jim to. Zároveň to bude obrovské povzbuzení pro fotbal v arabském regionu. Stejně jako když se v roce 2002 hrálo v Jižní Koreji a Japonsku.
