„Od příletu do České republiky to bylo docela náročné, moc jsem se nezastavil. V pátek jsem řekl, že dělám poslední rozhovor a pak beru rodinu a jedeme na víkend pryč. A nebyl jsem už ani na telefonu,“ řekl Krpálek na dnešním setkání s novináři v Praze, před kterým absolvoval autogramiádu s fanoušky. „Tento týden bude ještě trochu náročnější, ale dělám to rád. Je příjemné, že to mohu trochu vrátit všem, kteří nám drželi palce,“ uvedl.
Vzhledem k jeho téměř dvoumetrové postavě se mu nedaří moc splynout s davem. „I když jsem o víkendu chodil s kapucí a čepicí, tak mě pořád někdo zastavoval. Manželka není nadšená z toho, když nás někdo při procházce pořád zastavuje, ale já to dělám rád. Je to o zvyku a hlavně to bude jen teď. Pomine to,“ řekl Krpálek, jenž už musel omezit i telefonování. „Musel jsem si říct, že nebudu brát neznámá čísla. Manželka mě sprdla, že jsem telefonoval i při obědě,“ pousmál se.
Dodatečně se omlouval všem, kterým ještě neodepsal nebo se s nimi telefonicky nespojil. „Jen zpráv mi přišlo opravdu hodně a nejde odepsat všem. Všem jim ale za reakci děkuji,“ řekl Krpálek, který věří, že jeho úspěch pomůže k zvýšení popularity i samotnému judu.
Aby si většina lidí tento sport nespojovala hlavně s legendární scénkou z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje a Luďkem Sobotou alias Františkem Koudelkou. „Já se dlouhodobě snažím, aby judo bylo populárnější. Už před olympiádou bylo vidět, že dětí se hlásí více a více. Doufám, že v klubech děti budou a lidi budou sledovat zápasy i na turnajích. Že budou zaplněné haly,“ uvedl Krpálek. Hlavní podle něj je, aby děti jakkoliv sportovaly.
S manželkou a synem Antonínem, který se narodil na začátku července, se chystá na dovolenou. „Plánujeme, že koncem září bychom se někam vydali. Alespoň týden si někde odpočinuli,“ řekl Krpálek. Pomalu se chystá také začít znovu trénovat. „Po skončení turnaje jsem řekl, že dva měsíce nechci nic dělat, ale teď už jsem přemýšlel, kdy si půjdu zacvičit. Už mi to chybí. Do kimona ale jen tak nepůjdu,“ řekl.
  |
Již dříve avizoval, že v příštím roce chce přestoupit do vyšší váhy, kde by chtěl napodobit své úspěchy v kategorii do 100 kg, kde vyhrál vše, co šlo. „I když to bude nesmírně těžké. Je tam člověk, který nebyl šest let poražený. Věřím, že každý jde porazit, a když se dobře připravím, půjde porazit i on. Chci to zkusit,“ poukázal Krpálek na neotřesitelnou pozici Francouze Teddyho Rinera.
Lukáš je pro mě největším hrdinou her, ocenil Krpálka PrskavecKajakář Jiří Prskavec označil jediného českého olympijského vítěze z Ria de Janeiro judistu Lukáše Krpálka za největšího hrdinu letošních her. Třiadvacetiletý držitel bronzu ve vodním slalomu měl příležitost vychutnat si Krpálkův triumf v judu naživo z hlediště, což zážitky z jeho první olympiády ještě umocnilo. "Pro mě je Lukáš obrovským hrdinou. Hrdinou celé olympiády," odpověděl Prskavec na dotaz novinářů, kdo je pro něho největší postavou her. "To, co dokázal, navíc ještě s tím odkazem na kamaráda (Alexandra Jurečku), to se mi strašně líbilo. Byl jsem na tom jeho posledním zápasu a moc lepších sportovních klání jsem v životě neviděl. Bylo to nádherný a moc jsem si to užíval. Bylo vidět, jakou podporu od českého týmu měl. Že mu to klaplo, to jsem si pak užil nejvíc," řekl Prskavec. Líbilo se mu, že si mohl kromě svého závodu užívat i návštěvy ostatních sportů a chodit fandit dalším Čechům, jak se mu zachtělo. "Nebyly tam tak velké návaly lidí, takže jsem se prostě rozhodl a během deseti minut odjížděl někam na sportoviště. Kromě Lukáše jsem byl i na tenisu a také jsme fandili v Českém domě, když jsme se nedostali na sportoviště. To mě hrozně bavilo, že jsem si to takhle mohl užívat," uvedl Prskavec. "A pak samozřejmě i ty oslavy, když přicházely další medaile. To byla paráda." Sám už měl v té době "splněno" díky bronzu, jímž se postaral o první českou medaili v Riu a prodloužil medailovou tradici vodních slalomářů od Barcelony 1992. "Jsem rád, že jsem taky přiložil ruku k dílu. Snad to nebylo naposledy. Jsem strašně rád, že se mi to nakonec povedlo. S odstupem času už ani tolik nemrzí ten šťouch," připomněl chybu, která ho pravděpodobně připravila o zlato. Jenže nebýt zároveň chyby vítěze semifinále Slováka Jakuba Grigara, neměl by nic a zůstal by čtvrtý. "Mluvili jsme o tom, dokonce jsme ten můj bronz šli slavit společně. Alespoň vidíte, jak to u lidí od vody chodí. Normálně jsme si podali ruce. On mi to určitě nijak nenechal, já mu zase říkal, že za čtyři roky si dojede pro svou medaili, že má ještě čas," řekl Prskavec. V Čechách už je týden, v neděli byl znovu i na vodě, cenný kov však nosí pořád v batohu. "Tak doufám, že mě nikdo neokrade," prohlásil s úsměvem. "Bude mít místo doma u rodičů ve vitrínce v kuchyni, tam si vystavuju všechny medaile," řekl Prskavec. Deset českých medailí včetně sedmi bronzů považuje za dobré vysvědčení. "Mám pocit, že nám to malinko nepřálo a těch medailí jsme mohli mít více. Máme hodně třetích, ale i čtvrtých míst. Být tam o trochu více štěstíčka, asi to mohlo být ještě veselejší, ale beru to tak, že deset medailí je úspěch," uvedl Prskavec. Ze svých prvních her si odvezl silné vzpomínky na skvělou partu českých sportovců. "To si budu hodně dlouho pamatovat. To jsem fakt nečekal, že to bude takhle dobré. Hrozně jsme si navzájem sedli. Jsem strašně rád za to, jaké lidi jsem tam potkal," řekl Prskavec. |
