Co jste říkal tomu, že se Romanu Šebrlemu podařilo probít se na poslední chvíli do nominace?
Nemůžu říct, že bych to nečekal. Protože podle halového výsledku 6178 bodů, za což bral v Paříži evropský bronz, mohl dosáhnout ještě lepšího součtu. Ale i těch 8109 bodů je krásných.
Jste rád kvůli Šebrlemu, anebo kvůli českému desetiboji?
(úsměv) Jsem rád, že prostřednictvím Romana bude mít český desetiboj na mistrovství zastoupení. V jednu chvíli jsem si myslel, že by tam mohl jet i můj svěřenec Adam Helcelet, jenže ten je ještě mladičký. Doufám, že jeho čas přijde.
Neshody mezi vámi a Šebrlem se po letech opět rozpoutaly na červnovém mítinku v Kladně. Hovořili jste spolu od té doby? On prý s vámi nekomunikuje.
Jednou jsme se bavili na tréninku. No bavili... Pozdravili jsme se, pak jsem si od něj něco vyslechl. Pak jsme se pozdravili v Ostravě a v pátek jsem mu poslal do Francie esemesku.
Blahopřejnou?
Samozřejmě. Blahopřejnou a klobouk dolů.
Jak spolu teď budete komunikovat?
Já článek v pondělních novinách nečetl, ale leccos jsem slyšel. Roman prý se vyjádřil, že spolu budeme komunikovat jako šéftrenér a závodník, což můžu jenom potvrdit.
Váš bývalý parťák si po sobotním příletu do Prahy postěžoval, že před desítkou let, když jste se výkonnostně srovnali, jste se k němu nechoval na tréninku dobře. To jej prý motivovalo, aby dosáhl hranice devíti tisíc bodů před vámi. Chce se vám o tom hovořit?
Můžu k tomu říct jediné: asi si to každý pamatujeme jinak.
Ještě ke kladenskému mítinku, kde jste v rozhovoru pro LN uvedl, že Šebrle dokončil závod kvůli penězům. Nelitujete toho s odstupem?
Nikdy nelituji slov, která jsem vyřkl. Možná to bylo špatně z pozice šéftrenéra, ale já jsem se hájil. Kvůli mně ten desetiboj rozhodně dokončovat nemusel. Nicméně je to minulost, už bych se k tomu nevracel. Teď je před námi mistrovství světa, to je důležitější. Stejně jako dobrá atmosféra v českém týmu.
Neobáváte se, že váš spor a červnový rozhovor vás mohou krapet "shodit" v roli šéftrenéra?
Už se tomu děje. Novináři většinou stojí na straně závodníka, podle toho se pak chová i veřejnost.
Je zřejmé, že dáváte přednost "klidu zbraní", ani Roman Šebrle nechce dělat dusno.
Zastávám úplně stejný názor.
Oba už jste "pány v letech". Nebylo by moudřejší a přínosnější všechno si vyříkat a spor definitivně uzavřít?
Já s tím problém nemám. Jenže k jakékoli dohodě musí být dva.
Nemůžu říct, že bych to nečekal. Protože podle halového výsledku 6178 bodů, za což bral v Paříži evropský bronz, mohl dosáhnout ještě lepšího součtu. Ale i těch 8109 bodů je krásných.
Jste rád kvůli Šebrlemu, anebo kvůli českému desetiboji?
(úsměv) Jsem rád, že prostřednictvím Romana bude mít český desetiboj na mistrovství zastoupení. V jednu chvíli jsem si myslel, že by tam mohl jet i můj svěřenec Adam Helcelet, jenže ten je ještě mladičký. Doufám, že jeho čas přijde.
Neshody mezi vámi a Šebrlem se po letech opět rozpoutaly na červnovém mítinku v Kladně. Hovořili jste spolu od té doby? On prý s vámi nekomunikuje.
Jednou jsme se bavili na tréninku. No bavili... Pozdravili jsme se, pak jsem si od něj něco vyslechl. Pak jsme se pozdravili v Ostravě a v pátek jsem mu poslal do Francie esemesku.
Blahopřejnou?
Samozřejmě. Blahopřejnou a klobouk dolů.
Jak spolu teď budete komunikovat?
Já článek v pondělních novinách nečetl, ale leccos jsem slyšel. Roman prý se vyjádřil, že spolu budeme komunikovat jako šéftrenér a závodník, což můžu jenom potvrdit.
Váš bývalý parťák si po sobotním příletu do Prahy postěžoval, že před desítkou let, když jste se výkonnostně srovnali, jste se k němu nechoval na tréninku dobře. To jej prý motivovalo, aby dosáhl hranice devíti tisíc bodů před vámi. Chce se vám o tom hovořit?
Můžu k tomu říct jediné: asi si to každý pamatujeme jinak.
Ještě ke kladenskému mítinku, kde jste v rozhovoru pro LN uvedl, že Šebrle dokončil závod kvůli penězům. Nelitujete toho s odstupem?
Nikdy nelituji slov, která jsem vyřkl. Možná to bylo špatně z pozice šéftrenéra, ale já jsem se hájil. Kvůli mně ten desetiboj rozhodně dokončovat nemusel. Nicméně je to minulost, už bych se k tomu nevracel. Teď je před námi mistrovství světa, to je důležitější. Stejně jako dobrá atmosféra v českém týmu.
Neobáváte se, že váš spor a červnový rozhovor vás mohou krapet "shodit" v roli šéftrenéra?
Už se tomu děje. Novináři většinou stojí na straně závodníka, podle toho se pak chová i veřejnost.
Je zřejmé, že dáváte přednost "klidu zbraní", ani Roman Šebrle nechce dělat dusno.
Zastávám úplně stejný názor.
Oba už jste "pány v letech". Nebylo by moudřejší a přínosnější všechno si vyříkat a spor definitivně uzavřít?
Já s tím problém nemám. Jenže k jakékoli dohodě musí být dva.
