Pořád mám rezervy, říká Kvitová. V anketě ale předčila i silné konkurentky

Olympijské zlato snowboardcrossařky Evy Samkové ani zlato a stříbro rychlobruslařky Martiny Sáblíkové nestačily v anketě Sportovec roku na úspěchy Petry Kvitové. Po roce 2011 si podruhé došla pro královnu vítězky. „Ale letošní rok nebyl můj nejlepší. Chybělo hodně,“ řekla 24letá tenistka.

Co konkrétně?
V roce 2011 se mi povedl ještě jeden výborný výsledek, a to vyhrát Turnaj mistryň, který se letos nepovedl. Ale doufám, že není všem dnům konec a jednou ještě nějaká taková úspěšná sezona bude.

Překvapilo vás vítězství v anketě?
Je pravda, že nejen elitní desítka byla hodně nabitá, dařilo se i spoustě dalších sportovců, kteří se tam letos nedostali. Že jsem porazila dvě olympijské vítězky mi přijde skoro nemožné. Ale stalo se to, jsem ráda za tu úspěšnou sezonu, kterou jsme dotáhly fedcupovým triumfem. Ta koruna je krásná a jsem ráda, že ji mám.

Jak byste porovnala oba tituly?
Toho druhého si vážím víc než prvního, konkurence byla obrovská, holky měly dvě zlaté medaile. V roce 2011 nebyla olympiáda, byla to první koruna, něco jiného. Tahle je speciálnější.

Vrcholem vašeho roku byl triumf ve Wimbledonu. Jaká je vaše nejlepší vzpomínka na něj?
Rozhodně hned moment toho triumfu. Vítězství je nejvíc, co tam můžete zažít. Wimbledon je speciální i v tom, že se po mužském finále koná banket, a to byla taky nádhera. Obléct se do hezkých šatů a být ve společnosti Novaka Djokoviče... Ale moment, když jsem proměnila mečbol, byl určitě letos nejhezčí.

Co byl pro vás zápas roku?
Rozhodně wimbledonské finále. Trefila jsem skoro všechno, co se dalo. A musím asi zmínit i poslední zápas ve Fed Cupu. Bylo to nahoru dolů, hodně náročné fyzicky i psychicky.

Je nějaký zápas, na který byste naopak nejradši zapomněla?
Je, rozhodně. Ze začátku letošního roku, kdy jsem prohrála v 1. kole na Australian Open. Ale na druhou stranu všechno zlé je k něčemu dobré. Doufám, že jsem se z toho trochu poučila. A že to, co se dalo udělat jinak, snad příště zvládnu lépe.

Co jste musela změnit, abyste se po špatném startu zvedla?
Nezměnila jsem asi nic. Taková porážka vás hodně zasáhne a trvá to, než se zase dostanete nahoru a máte chuť do tenisu. Ta naštěstí potom přišla a jsem ráda za to, jak jsem to překonala. Všechno zlé je k něčemu dobré a neplatí to asi jen v tenise.

Nastal zlom v Paříži na Roland Garros?
Myslím, že ano. Začala jsem hrát lepší tenis než předtím a hlavně jsem se cítila lépe na kurtu, užívala jsem si to. Někdy je to křeč. Aby se to zlomilo, je potřeba ji překonat.

Co jste se letos naučila?
Naučila jsem se, že když to nejde, tak se prostě musí vstát a znovu trénovat a jít makat, protože jenom to může člověka dostat zpátky nahoru. To je asi to nejdůležitější, protože začátek sezony byl hodně špatný. A odrazit se z něj nahoru bylo hodně těžké. Posílilo mě to.

Brzy vám začne nová sezona. Co od ní čekáte?
Doufám, že ji začnu lépe než minulou sezonu. Ráda bych to trochu zvedla a ráda bych přidala nějaký grandslamový titul. Ale víme, jak je to těžké. Po tom prvním mi to dlouho trvalo, tak doufám, že nebudu muset tak dlouho čekat.

Máte v hlavě, že v Austrálii se můžete stát světovou jedničkou?
V hlavě to nemám, naštěstí. Musím říct, že v tomhle je to asi lepší. To číslo se odvíjí od toho, jaké jsou výsledky v letošní sezoně a já se spíš upínám na hru a na výsledky a potom někdy přijde to číslo. Pro mě je asi víc grandslam než být světovou jedničkou. Ale grandslam už mám, tak by to chtělo nějaký jiný cíl...

Motivuje vás vyhrát i jiný grandslam než Wimbledon?
Já myslím, že jo. Přece jen ten Wimbledon mám hodně ráda a cítím se tam dobře. Mám ho už dvakrát a ráda bych i jiný.

S čím novým chcete jít do sezóny?
Angažovala jsem nového kondičního trenéra, se kterým si myslím, že to docela funguje po lidské stránce i po té pracovní. Je to výborný člověk, je s ním sranda. Když u mě bude celý rok, tak to můžeme zvednout. Když na tom budu lépe fyzicky, tak snad budu produkovat jiný a lepší tenis.

Co konkrétně chcete zlepšit?
Podání. Už v loňské se trochu zlepšilo, ale pořád tam jsou rezervy. S tou fyzičkou je to hodně spojené, tak doufám, že nebudu muset hrát na tolik risku a být v pohodě.

Zařadila jste novinky i v rámci přípravy s psychologem Michalem Šafářem?
Plán na příští sezónu máme. Nemůžeme zůstat na místě, takže i v tom se chceme zlepšit. Michal zatím odvádí výbornou práci, tak doufám, že to bude pokračovat.

Cítíte se po psychické stránce silnější?
Ono je těžké to poznat. Já to moc nepoznávám, na hlavě se pracuje hrozně dlouho a výsledky nejdou hned tak vidět, je těžké to specifikovat. Třeba jsme ale trénovali dýchání během zápasu a to už se automatizovalo. Už jsme zvyklejší a uvolňuje mě to od nervů. Pomohlo mi to hodně.

Jak budete trávit Vánoce?
Štědrý den částečně ve Fulneku a částečně v Prostějově s přítelem.

Jaké čekáte dárky?
Nečekám nic. Ježíškovi jsem nepsala, tak uvidím, jestli jsem byla hodná a jestli něco vůbec dostanu.

Jaké je tenisové přání do nového roku?
Mimo to, aby vydrželo zdraví, tak bych si přála, aby zůstala ta chuť, kterou do tenisu mám. S tím už by snad i nějaký lepší výsledek byl.