Organizátoři uvedli, že obětí byl muž ze státu Victoria. Zkolaboval krátce před koncem plavání na 1900 metrů, dalšími částmi závodu v Mooloolabě byla jízda na kole na 90 km a běh na 21,1 km. Závod i po nešťastné události pokračoval.
Úmrtnost triatlonistů stoupá
Podle americké vědecké studie zveřejněné na stránkách agentury Bloomberg je pravděpodobnost úmrtí při triatlonovém závodě dvakrát vyšší než u maratonu. Důvodem je kromě pestrosti tří disciplín (plavání, jízda na kole, běh) a s tím spojené zvýšené zátěže hlavně nesmírná náročnost plavecké části závodu, tvrdí Andre La Gerche, kardiolog z Nemocnice sv. Vincenta v Melbourne, sám maratonec.
„Je to paradox. Při maratonu je to poslední kilometr, který představuje pro lidské tělo největší nebezpečí. Výzkumy tvrdí, že závěrečný sprint produkuje v těle přebytek adrenalinu, což může způsobit arytmii u běžců se slabším srdcem,“ říká La Gerche. U triatlonu je to ale první - plavecká část, která může být pro závodníka „nesmírně stresující“. Hromadný start, otevřené moře, plavci se tlačí přes sebe. „Často bojujete vůbec o to, abyste se udrželi nad vodou a mohli dýchat, na což tělo není zvyklé,“ tvrdí La Gerche, jenž sám absolvoval víc než 100 triatlonů.
Triatlonista Filip Ospalý (uprostřed) na olympiádě.
Tato rizika při triatlonu platí pro všechny, studie ale zároveň upozorňuje na to, že v poslední době dochází k četným úmrtím zejména mezi triatlonisty okolo 40 let, což je i případ zmíněného Australana.
„Průměrný věk závodníku ve vytrvalostních sportech roste, ale roste také riziko přetížení organismu. Lidé nad čtyřicet let si musí uvědomit, že větší zátěž nepřináší více zdraví, a znát svoje limity,“ uzavírá melbournský kardiolog David Prior.
