Krčmář: Je to nepochopitelné. Nikdy jsem nebyl lepší než devátý a teď najednou stříbro |
Když Michal Krčmář „vyčistil“ i druhou střeleckou položku a do posledního okruhu desetikilometrového olympijského sprintu odjížděl na průběžném druhém místě, jeho otec Daniel byl přesvědčený, že to v Jižní Koreji „cinkne“.
Ba co víc, pomýšlel i na to, že by jeho syn stáhl pětivteřinovou ztrátu na nakonec vítězného Němce Arnda Peiffera. Nepovedlo se.
„Ale druhého místa si hrozně moc vážím. Splnil nám všem, o čem jsme snili, že by to jednou mohlo dopadnout,“ neskrývá radost Krčmář starší.
Biatlonista Michal Krčmář s otcem Danielem Krčmářem.
Jako někdejší biatlonový závodník, jenž po rozdělení Československa reprezentoval Slovensko, sám dobře ví, jaká úskalí tento kombinovaný sport obnáší.
V roce 1994 dokonce okusil atmosféru soutěží pod pěti kruhy v norském Lillehammeru. V rychlostním závodě tehdy dojel na 54. místě.
„Žiju teď svůj život“
Dosud největšímu úspěchu svého syna přihlížel s kolegy a zákazníky ve svém obchodě s lyžařským vybavením na pražském Barrandově.
„Přestali jsme prodávat a koukali jsme na to společně.“ Na stejném místě nakonec proběhly i nemalé oslavy senzační stříbrné medaile.
„Mluvil jsem s Michalem po závodě, když se vyjížděl na rotopedu. Ale nepamatuji si, o čem jsme se bavili. Všechno jsem to zaspal,“ nastiňuje závodníkův otec, pozitivně naladěn.
  |
Od pondělí prodejna opět funguje v obvyklém provozu. Krčmář starší nicméně přiznává, že po nedělním dni plné euforie má volnější pracovní režim.
„Zastávají mě kolegové, nechávají mě žít svůj život teď,“ směje se muž, jenž svou sportovní kariéru ukončil již ve 23 letech. Mimo jiné i kvůli rodinným důvodům.
V té době již měli se ženou syna Michala, a tak se vydal na dráhu obchodníka.
Po „štacích“ u věhlasných sportovních značek si v 90. letech otevřel s kamarádem vlastní lyžařský podnik ve Vrchlabí. Později přidali další právě v Praze.
“30. místo? Asi to bylo těžké po neděli“
Do Michalova vybavení ale i přes zkušenosti nabyté v oboru dle svých slov nezasahuje. „Biatlon má svůj systém a servismany,“ říká s tím, že naposledy pečoval o synovy lyže v žákovském věku.
„Když má čas, zastaví se za mnou. Přijede na obchod, navštíví mě a občas si něco vybere. Používá naše věci, ale spíš ve volném čase,“ přibližuje s tím, že se syn v jeho prodejně více nezdržoval ani v mládí. Většinu času trávil ve stopě nebo na střelnici.
O tom, jestli mu Michalův úspěch pomůže v byznysu, podle svých slov nepřemýšlí.
Michal Krčmář v cíli nedělního olympijského sprintu.
„Spousta zákazníků fandí biatlonu a sdílejí radost s námi. Nevím ale, jestli sem chodí nakupovat kvůli tomu, že Michal jezdí biatlon,“ říká majitel podniku, jež se specializuje primárně na sjezdové lyžování.
V pondělí si jeho syn v jihokorejském Pchjongčchangu vedl podstatně hůře. Ve stíhacím závodě nedokázal využít výhodnou startovací pozici a dojel třicátý.
„Asi to bylo těžké závodit po takovém silném dnu,“ hodnotí s tím, že rozhodla první položka, na níž Michal dvakrát chyboval, což mu neumožnilo držet krok s konkurencí.
Nálepku „otce olympijského medailisty“ ovšem Danielu Krčmářovi již nikdo nevezme.
