Nikdy nevyhrál Tour de France, Giro d’Italia nebo Vueltu. Neměl šanci, profesionalismus byl prohnilý. Mohl jet jen závod, který bojoval za celosvětový mír. A tak se stal jednou z legend Závodu míru, z něhož se časem stala Tour Východu, ale také výkladní skříň socialistického sportu.
Právě jeho prostřednictvím vstoupil Jan Veselý do cyklistických čítanek. Především pro své umění, ale také pro skromnost a dobrou náladu. Téměř za každých okolností.
"Honza byl věčným optimistou. Znali jsme se už v dobách naší sportovní slávy, ale od počátku šedesátých let, kdy jsme se s Emilem přestali prohánět po atletických hřištích a založili naši starou gardu, jsme se poznali ještě víc. Nic nebral tragicky. On byl prostě takový, ale asi ho k tomu postrčil i život," přemítá paní Dana Zátopková o muži, který byl v roce 2000 vyhlášen českým cyklistou století.
Nikdy nevzdal, byť mnohokrát dojel rozbitý. Ale přišel rok 1957. Na startu Závodu míru, který se jel na trati Praha–Berlín–Varšava, stál poosmé, byť už nechtěl. Bylo mu skoro čtyřiatřicet a pomýšlel na závěr závodní dráhy...
