Situace ze závěru poločasu může sloužit jako instruktáž, jak také lze využít technologii VAR. Byl to případ, který je spíš neobvyklý.
Portugalský rozhodčí Artur Dias v závěru poločasu odpískal faul Courtoise na Icardiho, k přestupku došlo v pokutovém území.
Sudí belgickému brankáři ukázal červenou kartu a svým pohybem naznačil, že odpíská penaltu. Ale zároveň z jeho výrazu bylo patrné, že pořádně neví, jestli šlo o přestupek a jestli k němu došlo v pokutovém území.
Poklepáním na sluchátko naznačil, že si všechno nechá zkontrolovat od videoasistenta. Televizní záběry prokázaly faul Courtoise i to, že Icardiho podrazil ve vápně.
Takže penalta a nejspíš žlutá karta, protože k provinění došlo v pokutovém území a Courtoise jevil snahu hrát míč. Červená karta by padla v případě, že by neměl možnost hrát míč, či došlo k přestupku před vápnem a sudí by usoudil, že soupeři zmařil vylouženou brankovou příležitost.
Situace vypadala jasně, ale ve skutečnosti černobílá vůbec nebyla.
Rozhodčí odběhl k monitoru, kde si prohlédl začátek akce na polovině útočícího týmu. Záložník Gueye vyhrál souboj nad Marcelem, přičemž do brazilského obránce Realu rukama lehce vrazil. Dias to viděl a gestem ukázal: „Hrajeme dál“.
Gueye posunul míč na Di Máriu, který za obranu vyslal Icardiho. A následně došlo k faulu Courtoise.
Sudí Dias na záběrech, které mu videoasistent odeslal na monitor, dospěl k názoru, že Gueye v souboji s Marcelem fauloval. Odvolal červenou kartu, vrátil se na polovinu hřiště a nařídil přímý volný kop proti Paris St. Germain. Jeho hráči protestovali, nechápali, trenér Tuchel se na lavičce ironicky smál.
I jemu mohl být podivné, že se při nařízení pokutového kopu zkoumá celá akce, jež k němu vedla.
Použití videa ve fotbale definuje tzv. protokol, který má čtyři základní body.
  |
První bodem je, jestli byl gól regulérní. Jestli při souvislé akci vedoucí k brance nedošlo k jakémukoli porušení pravidel.
Dalším bodem je udělení přímo červené karty. Jestli sudí zákrok přehlédl a neudělil ji, nebo naopak hráče vyloučil chybně.
Třetím bodem je chybná identifikace hráče při udělení osobního trestu.
Protokol samozřejmě zahrnuje i pokutový kop. Jestli byl nařízen správně, nebo naopak jestli sudí faul nepřehlédl. A zda došlo k provinění uvnitř nebo mimo pokutové území.
V manuálu Mezinárodní pravidlové federace (IFAB) je uvedeno, že VAR vstoupí do zápasu ve chvíli, kdyby omyl sudího na hřišti zásadně mohl změnit vývoj hry. Pod tento široký pojem lze schovat cokoli.
Situace z Madridu je však jiná.
Vzpomenete si na podobnou, kdy se měla zahrávat penalta a na doporučení videoasistenta došlo ke změně rozhodnutí, protože na začátku akce útočícího mužstva došlo k přestupku?
„Rozhodčí odpískal faul a jelikož si myslel, že k němu došlo před pokutovým územím, udělil červenou kartu za zmaření zjevné brankové příležitosti. Ale stejně jako u všech případných pokutových kopech se zkoumá akce už od začátku a videoasistent ho upozornil, že tam mohlo dojít k přestupku,“ poznamenal bývalý španělský rozhodčí Iturralde González, který situaci vysvětloval v madridském deníku AS.
Jinými slovy, penalta má v protokolu o intervenci VAR stejnou důležitost jako gól, čili se zkoumá všechno, co jí předcházelo od chvíle, kdy útočící mužstvo získalo míč.
„Hlavní rozhodčí při přezkumu zjistil, že došlo k přestupku útočícího mužstva na polovině hřiště, takže všechno ostatní dál se prostě nikdy nestalo. Mě spíš zaráží jiná věc. Sudí souboj Gueyeho s Marcelem viděl před sebou a Marcelovi ukázal, ať vstává a že se hraje dál. Z mého pohledu tam kontakt byl, ale na tak závažný, aby se pískal faul,“ zdůraznil Iturralde González.
