LN Kde se na závody Kateřiny Neumannové budete dívat?
Dívat se budu nejspíš doma s manželkou. A prožitky se dostaví určitě stejné, jako kdybych byl v Japonsku s Kateřinou. Všechno bude podobné, snad jen s tím rozdílem, že v televizi bude všechno vypadat miniaturní. Po závodech jsem ke Kateřině docházel zpravidla jako poslední z gratulantů a vždycky jsem ji trochu pomačkal, když se něco povedlo. Byly to příjemné chvíle, bez nichž se tentokrát budu muset obejít.
Dáte si preventivně do lednice chladit šampaňské?
Šampaňské moc nepijeme, spíše se vše bude odehrávat u dobrého piva anebo vína značky Merlot. A neměl by chybět ani dobrý koňak.
Poznáte i před televizní obrazovkou, jak na tom závodnice jsou?
Jistě. Třeba podle toho, jak mění techniku jízdy, v jakém jedou postavení, podle grimasy, jak se chovají ve stopě i při sjezdu, jak mají namazáno. Stačí mi i reakce při odšlapování, jaké mají střehové postavení. Z toho všeho se dá excelentně vyčíst, kdo je či není v pohodě.
Vy jste o cestě do Sappora ani trochu nepřemýšlel?
Ne, ne, ne. S Kateřinou jsme se dohodli, že vypustím část Světového poháru i mistrovství světa. I kvůli mému zdraví. V Japonsku jsem byl třikrát a zejména tenhle region mi vůbec nic neříká. Japonsko navíc není lyžařská země. V těchhle aglomeracích by se podobné akce pořádat neměly. Je to stejné, jako kdybych dělal závody nahoře na Zadově u krámu. Nějaké mistrovství světa v Nipponu, to už teda skutečně ne. To už je někde opravdu jinde...
„Skáčeš na těch lyžích jako kráva.“ To byla první slova trenéra Stanislava Frühaufa, která v životě řekl Kateřině Neumannové. Všiml si jí kdysi na mládežnických závodech v Zadově a hned nabídl spolupráci. „Lyžovat moc neuměla, ale ta vůle, ten zápal, to nasazení... Hned jsem věděl, že na tuhle holku jsem čekal celý život,“ vzpomíná Frühauf. Lyžařka snášela tvrdé tréninkové metody náročného kouče a přišly výsledky. Frühauf také častokrát ostře vystupoval proti dopingu v lyžování. „Chci světu ukázat, že vyhrávat se dá i bez dopingu,“ říkal. Jejich spolupráce vyvrcholila loni na olympiádě v Turíně, kde Neumannová získala zlato. Letošní sezona je tak pro lyžařku i kouče poslední v kariéře. „Potřebuju si odpočinout, uklidnit se,“ plánuje Frühauf. „A je tu rodina. Mám dva kluky, Petra a Standu, a ti mě potřebují.“
Možná by se ale Neumannové pár rad od vás v Japonsku hodilo...
Neumannová a Frühauf: Osudové spojenectví
Kateřina je už dost vyzrálá, má to v hlavě hodně srovnané a ve finále moc rad nepotřebuje. Navíc jsem přesvědčený o tom, že čím víc lidí jí bude před závody stresovat, tím hůře pro ni. Každý závodník má přeci jen své zažité rituály a potřebuje především klid. Kateřina má určitě natrénováno dost, takže teď už to bude jen o jejím zdraví, o adaptaci na tamější podmínky a o tom, jak se prodá. Domluvili jsme si alespoň telefonní konzultace, kdyby bylo zapotřebí něco změnit oproti plánu, který jsem jí vypracoval.
Neumannovou pobavilo, že jste jí do plánu napsal, že v Sapporu pojede olympijské závody. To jste ji chtěl nabudit?
Vůbec jsem si toho na rozdíl od Kateřiny nevšiml... Asi to bude tím, že už v hlavě nic jiného než olympiádu v Turíně skoro nemám. Na tuhle naši poslední společnou olympiádu jsem byl jednoznačně stimulovanej. Japonsko je v mé mysli už od začátku „odautované“, a tak jsem tam na ty papíry tak nějak podvědomě napral tu olympiádu...
Neovlivňuje vás trochu i pocit, že Neumannová si už své lyžařské sny vyplnila a tahle její poslední sezona už je jakási, řekněme, nadstavbová?
Ano, má splněno, řekl jste to správně. Tenhle rok by pro ni neměl být stresový, měla by závodit v klidu. Její přístup je ale pořád maximální, stále chce být nejlepší. Škoda jen, že před Tour de Ski onemocněla, jinak bychom po celkovém vítězství ve Světovém poháru pořád ještě tvrdě šli. Všechno by vypadalo úplně jinak.
Jenže především Finka Kuitunenová jezdí ve famózní formě a je prakticky neporazitelná. Očekáváte, že se v zářivém světle předvede i v Sapporu?
Virpi se především naučila dobře volnou techniku, jinak by byla k nepoužití. Je to rutinérka, změnila svůj model přípravy. Slyšel jsem také, že ji trénují lidé, kteří mají sport po dopingovém příběhu z roku 2001 zakázaný. Zdůrazňuji ale, že jsem tuhle zvěst pouze zaslechl... Jestli ale Kuitunenové vydrží forma, to je otázka. Uvidíme.
Uvidíte vůbec ještě někdy Neumannovou na vlastní oči závodit?
Domlouval jsem se s Honzou Weisshäutelem, že asi pojedeme na poslední svěťák do Falunu. Spolu jsme u Kateřiny začínali, tak to nejspíš ve Švédsku i společně uzavřeme.
Dá se odhadnout, v jaké formě, pohodě a vůbec rozpoložení se Neumannová těsně před šampionátem nachází? V předposledním závodu v Davosu ji na posledním kilometru dost rychle opustily síly...
V Davosu jela závod bez vyladění a potkaly se při něm hned dvě věci. Jednak únava a taky značná nadmořská výška. Když jste takhle vysoko, ideální je závodit buď hned druhý den po příjezdu, anebo až třeba po třech týdnech. A ona ho jela desátý den. Což rozhodně není úplně ideální. Navíc celou zimu furt „klempíruje“ se zdravotními problémy, často ji obcházejí nějaké nemoci.
Radila se s vámi po slavném olympijském zlatu v Pragelatu, jestli má, či nemá v kariéře pokračovat?
Já jí už loni říkal, aby nepokračovala, moje stanoviska znala. Ale samozřejmě jí fandím a přeju si, aby se jí dařilo.
Mnozí sportovci se ale se svojí vášní loučí velice těžko a po čase se zase vracejí. Dovedete si představit, že se jednou k závodním lyžím vrátí právě i Neumannová?
Tak tomuhle klidně i věřím...
Při závodech jste postával zpravidla kdesi sám se svými prožitky a nervy. Možná se vám před televizní obrazovkou dost silně zasteskne po zmíněných prožitcích.
I v téhle sezoně jsme s Kateřinou dali lyžování kus pořádný práce, takže určitě k jejímu výkonu lhostejný nebudu. S manželkou si její závody bezpochyby hluboce prožijeme. Asi mi ale bude nejvíc chybět za cílem to její oko. Kateřina má krásný oči, a když se jí něco povedlo, tak se jí tak zvláštně a nádherně rozzářily...
