Měl na něj spadeno už delší dobu.
Nezdály se mu totiž výsledky, kterých v amatérských závodech dosahoval. Byly až moc dobré a podezřelé na to, aby je zajížděl čistým způsobem.
Když tak cyklista jménem Cyril v nedělním amatérském závodu jel v úniku s Mathysem Fédrigem, synovcem bývalého profesionála Pierricka Fédriga, zavěsilo se za ně několik aut.
  |
Cyrilovi to přišlo zvláštní, ale nic na sobě nedával znát.
Až do té doby, než píchnul zadní kolo. Místo, aby se po opravě vrátil do závodu, on odjel ke svému autu, sbalil se a chtěl vyrazit domů.
Tam už se nedostal. Stíhal ho totiž Christophe Bassons.
To, co říkáš, je špatné pro cyklistiku
Na chvíli zpátky v čase.
Francouzsko-belgické hranice, 8. července 1998.
Za tři dny má v irském Dublinu odstartovat 85. ročník Tour de France. A taky odstartuje, ale bez stáje Festina.
Na hranicích totiž její dodávku zastavují celníci, kteří nachází až neuvěřitelný „poklad“. Zásoby EPA, anabolických steroidů, spousty balení injekčních stříkaček.
To všechno na cestě právě do Irska, na slavnostní Grand Depart, tedy start Tour.
Jeden z největších dopingových skandálů v historii francouzského závodu je na světě. A v jeho epicentru stojí i Christophe Bassons, který je součástí vybrané devítky Festiny pro Tour.
Přitom byl tak jiný.
Jako jeden z mála totiž v té době podle mnohých - i týmových kolegů - nebral doping. Málokdo měl tehdy takovou pověst jako on.
Když se o rok později na Tour už v dresu FDJ vrátil, pro francouzský list Le Parisien psal sloupky z pelotonu. Většinou to byly nevinné, zábavné pohledy do duší cyklistů.
V jednom ale byla informace, jak výkony Lance Armstronga po návratu celý cyklistický peloton šokovaly.
Hned v následující etapě jel hlavní balík záměrně pomalu a když se Francouz pokusil ujet, hlavní pole ho hned pohltilo.
„Přijel ke mně Armstrong, dal mi ruku na rameno a před zraky všech ostatních mě zastavil. Řekl, že to, co říkám, není pravda a že je to špatné pro cyklistiku, že to nesmím říkat a měl bych přestat závodit, skončit na Tour. Nakonec mi začal nadávat,“ popisoval Bassons.
„Jeho obvinění nejsou dobrá pro cyklistiku, pro jeho tým, pro mě, vůbec pro kohokoliv. Jestli si myslí, že ten sport takto funguje, mýlí se a raději by měl jet domů,“ nechal se tehdy slyšet Armstrong.
Kdo měl nakonec pravdu, vyšlo najevo až o více než dekádu později, kdy byly texaskému cyklistovi odebrány všechny tituly z Tour. Oba si také v rámci usmíření podali před jedním televizním pořadem ruku.
Z Bassonse se ale tehdy stala osamocená figurka uvnitř pelotonu. Dokonce i týmoví kolegové z FDJ ho odmítali na snídani zdravit. On tak dokončil ještě následující jedenáctou etapu, aby druhý den ráno z hotelu v Saint Etienne zmizel.
Ještě dva roky se pak snažil se svým čistým závoděním prosadit. Když se ho ale cyklisté pokoušeli na jednom klání shodit do příkopu, skončil úplně.
Takové byly zákonitosti cyklistické omerty, na které sám doplatil.
Nikdy se se svým osudem ale nesmířil. Věnoval se učení na vysoké škole, zastával práci na ministerstvu a hlavně - řešil problematiku dopingových testů.
Za čistotu svého sportu dál bojovat, stal se regionálním antidopingovým komisařem a v neděli také odhalil třetího podvodníka, který při cyklistickém závodu používal motorek.
Vydělal 500 eur
Jen chvíli se spolu oba naháněli, než Cyril své auto zastavil a spolu s Bassonsem k němu hned přijeli i dva státní zástupci z Périgueux.
„Zeptal jsem se ho, jestli si můžu jeho kolo vyzkoušet. Byl z toho trochu překvapený,“ povídal pak francouzský komisař.
Když totiž sebral z kola láhev s vodou, všiml si elektrického drátu. Ten vedl pod sedlovku, ve které, jak později mechanik odhalil, byl ukrytý dvousetpadesátiwattový motorek.
Jen chvíli se Cyril bránil, než přiznal, že v závodech třetí kategorie využíval mechanický doping. „Obhajoval své činy tím, že i další cyklisté používají různé metody k tomu, aby vyhrávali,“ usmál se státní zástupce Jean Francois Mailhes.
Na závodech měl k dispozici vždy dvě kola, jedno z nich přitom bylo osazeno motorkem. Tuto „výbavu“ používal od 21. srpna a vydělal díky ní 500 eur.
I proto teď Cyrilovi hrozí soud za sportovní podvod.
„Mám strach z toho, že podobných podvodů bude mezi amatéry přibývat, protože ta technologie se stává dostupnější a my na amatérských závodech nemáme takové možnosti v detekování motorků v kolech jako v profesionální cyklistice,“ říká prezident Francouzské cyklistické federace Michel Callot.
Poprvé se mechanický doping objevil před rokem na světovém šampionátu v cyklokrosu v belgickém Heusden-Zolderu, kdy motorku v kole zneužila Femke van den Driesscheová, která za to dostala šestiletý zákaz startu.
Podruhé pak na konci července, kdy 53letého Alessandra Andreoliho udali sami soupeři na italském amatérském závodu a jeho motorek ukrytý v sedle kola odhalili termo-skenerem dopingoví komisaři v cíli.
Francouzský Cyril se stal třetím nešťastníkem.
