V prostorném skladu stojí na zemi desítky rozbalených i nerozbalených krabic. Jedny právě přišly, další jsou připraveny k odeslání koncovým zákazníkům. Na stole leží vzorky materiálů, z nichž se některé dočkají využití při výrobě nových brankářských rukavic. Právě tohoto fotbalového vybavení jsou všude okolo stovky. Některé s jednoduchým jednobarevným vzorem, jiné na sobě mají znaky SFC Opava, Baníku Ostrava, Slavie či Barcelony.
Zaměstnankyně Alena Polachová bere jeden pár z regálu a tiskne pro ně jmenovku, kterou vzápětí na rukavice termolisem zažehlí. Petr Hlaváček, zakladatel a jeden z majitelů firmy, mrkne do notebooku, kde mu vyskočila další objednávka. „To je z Ameriky,“ podotkne. I tam znají rukavice od BU1, jejichž název vznikl z hesla „Buď úspěšný“.
Závěrečný potisk rukavic.
V konkurenci Adidasu, Pumy a dalších se česká firma z Opavy prosazuje na domácím trhu i v zahraničí. „Celkem máme zákazníky už v 53 zemích,“ může říct hrdě Hlaváček.
„Sami se nesnažíme o žádný vědecký výzkum, spíš prověřujeme vše, co se dá. Ale když už přijdeme s nějakou novinkou, nejprve ji sami prakticky testujeme při našem chytání a dáme ji na trh až při zjištění, že je kvalitní. Prvky, které jiné firmy používají na rukavicích za pět tisíc, jsou u nás i na těch za patnáct set.“
Druhý spolumajitel, Lukáš Godula, v Opavě není, dlouhodobě pobývá v Německu, kde v tamní čtvrté nejvyšší soutěži chytá za SSV Jeddeloh. Fotbalisty jsou ostatně oba, Petr Hlaváček chytá krajský přebor za Oldřišov a právě brankářské řemeslo je k byznysu s rukavicemi před necelými čtyřmi roky přivedlo.
„Dokážeme rozeslat až 150 balíků za den,“ vypočítává Hlaváček, který je zároveň jeden ze čtyř zaměstnanců firmy, jimž pomáhají ještě tři externí spolupracovníci. „Je nás sice málo, ale zvládáme to úplně v pohodě. Nemáme strach, že by to nemělo fungovat. Ani při takovém objemu nemáme velké náklady a za celou dobu jsme nemuseli nic dotovat.“
Lidovky.cz: Když se díváte na fotbal, všímáte si speciálně brankářů?
Určitě, ale to už odmala jsem se díval víc, jak brankáři chytají, nezávisle na tom, že teď prodávám rukavice nebo že jsem brankář.
Lidovky.cz: A teď sledujete, v čem chytají, jaké mají jejich rukavice detaily a co by se z nich dalo využít u těch vašich?
Přímo na brankářích ne, ale konkurenci samozřejmě hodně sledujeme. Snažíme se některé prvky také implementovat u nás, ale co se týče vývoje, většinou jedeme podle sebe. Velcí hráči na tomto trhu totiž moc neinovují, vymýšlejí novinky spíš v rámci designu, než co se týče funkčnosti.
Lidovky.cz: Kdy a jak vás napadlo vyrábět rukavice?
Nejprve to napadlo mne. První kusy jsem prodával po kamarádech, na Facebooku. A když se to začalo trochu rozjíždět, potkal jsem Lukáše. Tehdy jsem mimo jiné opravoval mobily, on si ho u mě nechal opravit a dali jsme se do řeči. Dělal třetího gólmana v Mladé Boleslavi, vzal tam několik párů a tím začala naše spolupráce. Bylo to na jaře roku 2016.
Rukavice značky BU1 letos prodají na třicet tisíc párů.
Lidovky.cz: Proč jste s výrobou vůbec začal?
Prvotním impulzem byla moje zkušenost. Nemohl jsem si najít pořádné rukavice pro sebe. Miluju Petra Čecha, sleduju ho od doby, kdy začal chytat, a většinou jsem měl rukavice, ve kterých chytal on. Jenže potom mi přestaly sedět, nelíbily se mi nebo mi nevyhovovaly. Tak jsem si řekl, že si udělám svoje rukavice, a asi jsem si je udělal tak dobře, že jsem je začal i prodávat kamarádům, pak kamarádům kamarádů, na Facebooku, až jsem si udělal e-shop a už to jelo přes internet.
Lidovky.cz: To se celkem divím, že značky jako Puma, Nike nebo Adidas se nedokážou zavděčit českému brankáři, který fotbal ani nedělá profesionálně.
Český trh není pro věhlasné značky vůbec zajímavý, přestože se tady z obchodního hlediska dají dělat zajímavá čísla. A když se podíváme na jejich novinky, dělají to spíš na hezký vzhled nebo ať jsou v něčem první, než aby uspokojovaly funkční potřeby zákazníků. Například Puma přidala zip, Nike udělal rukavice bez pásku, které se v primárním modelu začaly trhat hned při prvním tréninku.
Lidovky.cz: Co musí dobré rukavice splňovat a co je třeba jen módní trik, který nemá na chytání vliv?
Pro mne osobně to byl vždycky pohodlný pocit, který z nasazené rukavice mám. Musím se v ní cítit jako v peřině. Pak jsou důležité jejich vlastnosti: na suchu, na mokru, aby pěna takzvaně lepila. No a samozřejmě taky design; odmala říkám, že nemusíš být na hřišti nejlepší, hlavně ať jsi aspoň nejhezčí. (směje se)
BU1 rozjíždí spolupráci s akademiemi Juventusu či Barcelony.
Lidovky.cz: Jak jste se dostal od návrhů k prvním výrobkům?
Nejdřív jsem vůbec nevěděl, jak to mám poptávat. Začal jsem tedy klasicky na Alibabovi, kde jsem poptal desítky výrobců, což mě hned na začátku stálo dost peněz. Až jsem si našel výrobce, který nejlépe vyhovoval mému směřování.
Lidovky.cz: A samotný rozmach objednávek?
V týmu bývají tři brankáři, tak se zajímají, jaké vybavení má ten druhý. Navíc se znají mezi sebou i napříč týmy a řeknou si to. Taky se mě na zápasech a turnajích vyptávali, co to mám za rukavice, že vypadají dobře a že si je chtějí zkusit. V začátcích nám asi nejvíc pomohl bývalý reprezentant Honza Laštůvka, který se tenkrát vracel z Ukrajiny a šel chytat do Karviné. Lajknul naši stránku na Facebooku, a tak jsme mu ze srandy zkusili napsat. On s námi zašel na kávu, předali jsme mu rukavice a od té doby je náš. Pak nás neskutečně propagoval i při svém angažmá ve Slavii nebo Baníku Ostrava, což pro nás byla obrovská reklama. Mezitím se nabalili další elitní brankáři, třeba v Polsku chytající slovenský reprezentant Dušan Kuciak, který byl také na zkušené v Premier League, a řada dalších. Přitom s nimi nemáme žádné zavazující smlouvy, normálně nám sami napíšou, zeptají se, jak se máme, setkáme se, zajdeme na pivo... Určitě jsme víc kamarádi, než obchodní partneři. Snažíme se to rozvíjet nejen ve střední Evropě, ale i směrem do světa.
Lidovky.cz: To je určitě příjemné zjištění, že obchodní vztahy mohou fungovat i takto. Měli jste nějaké podnikatelské zkušenosti předtím?
Já určitě. Podnikám od devatenácti, začínal jsem s notebooky, pak jsem měl e-shop na přeprodávání zboží ze SportsDirectu (velký britský obchod se sportovním zbožím stovek značek). Lukáš měl taky nějaké e-shopy, takže to pro nás není nic nového.
Lidovky.cz: Jak vaše rukavice vznikají? Od návrhu po finální výrobek.
Nejprve k tomu designu, který je strašně těžký. První model vznikl tak, že se mi líbily tenisky od jiné značky a říkal jsem si, že podobný vzor by se mi líbil na rukavicích. Vzhled obecně vzniká různě. Něco vzejde od nás, něco od našich známých, další tipy mají zákazníci... Formu nápadům pak dává externí grafik.
Lidovky.cz: A samotná výroba?
Materiál je německý latex, který se lodí importuje do Pákistánu, kde se rukavice šijí. Pak se letecky dopraví do Ostravy a odtud v krabicích autem do Opavy, kde je personalizujeme. Pokud chtějí, dotiskneme jim jména, názvy klubů apod. Zásilky zabalíme a rozesíláme po celém světě.
Lidovky.cz: Dařilo se vám všechno hned od začátku, nebo jste naráželi na překážky? Jak se třeba dohlíží na výrobu v Asii?
Dá se říct, že ta továrna už vyrábí téměř výhradně pro nás. Nicméně jsem v tom nikdy neviděl nějaký extra háček. Samozřejmě je důležité si pohlídat kvalitu, vnitřní procesy, fakturace, prostě to kontrolovat. Teď jsme ale ve stavu, kdy si s dodavatelem navzájem stoprocentně věříme. Takže porodní bolesti nás asi minuly. Potenciál v tomto byznysu vidíme opravdu velký, vždycky jsme se ho ale snažili spíš brzdit, abychom si nebrali nějaké šílené úvěry, nemuseli se zbytečně opírat do marketingu, spíš sázíme na přirozený organický růst.
Lidovky.cz: Neplánujete v budoucnu celou výrobu dělat v Česku, což by bylo logisticky i ekologicky méně náročné?
Myslím si, že k tomu nikdy nedojde. V Česku neexistuje nikdo, kdo by nám s tímto mohl pomoci. Ať už s výrobou či případným vývojem.
Zakladatel firmy BU1 Petr Hlaváček.
Lidovky.cz: Kolik modelů nyní sériově vyrábíte?
Na e-shopu máme přes čtyřicet modelů různých velikostí a střihů. Jsme schopni dělat také nadměrné velikosti a jako jediní na světě vyrábíme i personalizované rukavice. To jsou různá přání na míru, kterým rukavice přizpůsobíme. Třeba potiskneme logem klubu, fotkou brankářovy holky nebo uděláme rukavici se čtyřmi prsty pro brankáře, kteří mají zlomený prst.
Lidovky.cz: Tohle velké firmy opravdu nedělají ani pro ty nejlepší brankáře na světě?
Třeba když si Iker Casillas zlomil prst, udělal mu Adidas speciální čtyřprstou rukavici a byl z toho obrovský boom. My tohle teď uděláme komukoliv za dva týdny. Ať chytá první ligu, nebo okresní přebor.
Lidovky.cz: Takže lze najít i v takovém zavedeném oboru díru na trhu...
Spíš je to tím, že nejsme velká firma a je to pro nás opravdu zajímavý segment. Snažíme se poslouchat zákazníky, spousta nápadů a vylepšení přišla od nich.
Lidovky.cz: Jaké jsou nejnovější trendy ve fotbalových rukavicích?
Spousta značek včetně nás se snaží dělat rukavice, které víc sedí na ruce, místo těch obrovských bílých, s nimiž se chytalo dřív. Spíš už připomínají motorkářské. S tím souvisí rukavice bez pásku, které drží na ruce tak dobře, že pásek není potřeba, podobně jako kopačky bez šněrování. Přestože nových trendů a materiálů je spousta, mnoho brankářů stále zůstává u klasiky.
Lidovky.cz: Je pro brankáře velký rozdíl, když je nucen chytat v jiných rukavicích, než na které je zvyklý?
Za ostatní brankáře nemůžu mluvit, protože je to hodně individuální. Někteří je mění každý měsíc, jiní je mají půl roku. Ale já jsem byl vždycky rád, když jsem měl nové rukavice, přestože zprvu neměly až takové vlastnosti, na které jsem byl zvyklý, to až třeba po třetím použití. Ale pokud jsem si měl vzít cizí, na které nejsem vůbec zvyklý, určitě by to byl pro mě zásah, i když možná spíš psychický. Dokážu si představit, že taková změna může brankáře znervóznit.
Lidovky.cz: V minulé sezoně v první lize chytalo s vašimi rukavicemi 12 brankářů, nejvíc ze všech značek, přičemž Puma nebo Adidas byly zastoupeny minimálně. Jak je to v této sezoně?
Z dostupných statistik je to zase dvanáct brankářů z 31, kteří v této sezoně zatím nastoupili.
Série sparťanských rukavic.
Lidovky.cz: Brankáři si mohou sami určovat, jaké budou mít vybavení, nebo jsou vázáni smlouvou klubu s dodavatelským partnerem?
U brankářů to právě bývají výjimky, každý je odmala zvyklý na nějaký střih nebo značku, s níž může mít i smlouvu. Samozřejmě jsou tací, kteří mají vybavení stejné značky jako klub, například teď Ondřej Kolář ve Slavii, ale ve většině klubů to mají individuálně. I když mluvím jen podle našich zkušeností v české, slovenské a polské lize. Třeba ve druhé turecké lize od nás musel brankář na pokyn klubu odejít k Uhlsportu.
Lidovky.cz: Mezi vašimi hráči je i slávistická dvojka Přemysl Kovář. Jaký je to pocit, když se brankář, přestože příliš zápasů za sezonu neodchytá, s rukavicemi BU1 rozcvičuje na stadionech Barcelony a dalších velkoklubů?
Je to super pocit a pro Čechy asi ta nejlepší reference. I když takový Dušan Kuciak na polských stadionech chytá běžně před čtyřicetitisícovými návštěvami. Nebo loni na Chelsea chytal taky s našimi rukavicemi Tomáš Tujvel za maďarský Fehérvár a já to sledoval se synovcem a neteří na hostující VIP tribuně. To byl pro mě asi vrchol. Musím však říct, že kolikrát mám lepší pocit, když jdu na turnaj žáčků a většina z nich má naše rukavice a mají z nich radost. Profíci jsou samozřejmě super, ale žádný vám nepovídá, jak brečel radostí, když dostal rukavice pod stromeček, nebo jak s nimi spí.
Lidovky.cz: Nelitujete, že v nich nechytá i jednička Ondřej Kolář, který má Pumy?
O tom už rozhodují jiné věci. On má smlouvu s Pumou, která mu za jejich nošení platí. My především nikoho netlačíme, aby v našich rukavicích chytal, není smyslem, aby je měla celá liga, a je logické, že ani všem nemohou sedět.
Lidovky.cz: Posíláte do klubů nějaké prezentační páry, které si jejich brankáři zkoušejí?
To ne. Většinou se kluby ozvou samy, že by je chtěly. Jako třeba nedávno akademie Juventusu v Los Angeles. Jeden brankář ze Spojených států si je koupil, vyzkoušel, doporučil a oni se nám ozvali.
Lidovky.cz: Jak vidno, vaše působení se neomezuje na domácí scénu, ale máte klienty také v zahraničí. Kde všude znají vaše rukavice?
Kromě Antarktidy jsem na všech světadílech, celkem v 53 zemích.
Lidovky.cz: To musí být, co se týče rozesílání, celkem náročné…
Právě že to máme skvěle zprocesováno. Držíme obrovský sklad a v rámci Evropy využíváme kurýrní služby, případně zásilkovny, a do vzdálenějších destinací zasíláme DHLkem. Pokud vše dobře jde, v Americe dostanou naše zboží pozítří od objednávky.
Lidovky.cz: Vyskytuje se vaše zboží také v kamenných prodejnách?
Taky ho tam máme. Naše myšlenka byla vždycky taková, že si pro jednotlivé země najdeme výhradního zástupce. V Polsku máme největší e-shop R-GOL, který disponuje opravdu mnoha kamennými pobočkami po celé zemi. V České republice jde hlavně o SportFotbal v Praze, na Slovensku pak Futbalshop. Teď se rozjíždí Španělsko, Malta a budeme řešit Spojené státy. Každý zástupce má k dispozici několik modelů v různých velikostech, řekněme tisíc párů. Taky děláme rukavice speciálně pro ně v jejich barvách s logem, protože tyto velkoobchody k sobě mívají přidružené akademie, které od nich odebírají zboží.
Lidovky.cz: Jak důležité je mít mezi zákazníky známé tváře? Zafunguje, že když brankář nějakého klubu chytá ve vašich rukavicích, přichází pak z toho města víc objednávek?
Nemám to podložené čísly, pocitově to ale tak bude. Pokud gólman v áčku začne chytat v našich rukavicích, menší kluci v klubu se ho logicky snaží napodobovat, i ve vybavení. A vlastně pro ně máme rukavice v téměř stejné podobě a kvalitě, jaké dostávají profesionálové. Myslím, že i tohle na nich oceňují.
Lidovky.cz: Váš vzor byl vždycky Petr Čech. Už jste si o rukavicích popovídali osobně?
Ještě ne. Minulý rok jsem byl na Arsenalu přes kamaráda, který se s ním sice zná, ale setkání se neudálo. Samozřejmě že bych se s Petrem Čechem setkal rád.
Lidovky.cz: Říkal jste, že se váš byznys obešel bez začátečnických problémů. A kdy začal vydělávat?
Hned na začátku. Nikdy jsem nechtěl dělat něco, co by mi nevydělávalo. Snažili jsme se o to, abychom měsíčně prodávali alespoň padesát párů. Sto už bylo lepší a současné tisíce jsou super. Zprvu sice výdělek logicky nebyl tak velký, ale ztrátoví jsme nebyli, nic jsme dotovat nemuseli.
Nevyhovovaly mu rukavice od velkovýrobců, tak Petr Hlaváček začal vyrábět vlastní.
Lidovky.cz: Kolik prodáte ročně párů a jaký máte obrat?
Minulý rok přes třináct tisíc, letos to vypadá na zhruba třicet tisíc. Obrat byl 6,5 milionu, přičemž letos jsme téhle hranice dosáhli už v červnu, takže také v tomto ohledu očekáváme dvojnásobek. A jsme v černých číslech, od prvního roku.
Lidovky.cz: Jaký cíl si ve svém byznysu dáváte? Vlastní kamenný obchod? Světové renomé?
Vlastní kamenný obchod určitě nikdy chtít nebudeme, všechno chceme řešit pomocí distributorů. Ani si nestanovujeme, kolik párů ročně prodáme. Náš cíl je od začátku stále stejný: máme brankářské řemeslo rádi, proto chceme dělat ty nejlepší rukavice na světě. Opravdu nám jde o to, aby brankáři s našimi rukavicemi chytali rádi a přibývali k nim další proto, že naše výrobky prostě jsou dobré.
Lidovky.cz: Jaké projekty vás v nejbližší době čekají? Už jste nakousl akademii Juventusu Turín v Los Angeles…
Bereme je jako klasického zákazníka, i když samozřejmě spojení Juventus a BU1 rádi prezentujeme. Teď řešíme další jejich akademii, v San Antoniu, spouštíme spolupráci s akademií Barcelony v Budapešti. Větší projekty zaměřujeme spíš na vznik nového sortimentu.
Lidovky.cz: Uvažujete o rozšíření i na jiné fotbalové vybavení?
Taky. Teď například řešíme protiskluzové ponožky a další prvky brankářského vybavení jako polstrovaná trička, dlouhé legíny a podobně. Stejně jako u rukavic víme, že tento sortiment na trhu existuje ve velkém množství, ale také víme, že jeho funkčnost může být v daleko lepší kvalitě, než v jaké je nabízen.
