A jste nervózní?
Nervózní jsem byl, už když jsem jel na sraz. Ale spadlo to ze mě.
Nelíčil vám brankář Ondřej Pavelec, s nímž jste dorazil, jak to v reprezentační kabině funguje?
Abych se přiznal, moc jsme to spolu nerozebírali. Tohle si musím zažít na vlastní kůži. Vím, že to za chvíli bude v pohodě.
Údajně jste měl kvůli uzavřenému vzduchovému prostoru komplikovanou cestu do Česka...
Bylo to dlouhé. Letěl jsem z Chicaga do Frankfurtu a tam jsem strávil skoro celý den na letišti, než pro mě přijel táta autem. Ta cesta trvala asi 27 hodin, ale zaplaťpánbůh za to - stihl jsem asi poslední let. Jinak bych trčel pořád v Chicagu.
Jak jste na tom vůbec fyzicky?
Je mi fajn. Dva týdny jsem nebyl na ledě, asi mi chvíli potrvá, než se do toho zase dostanu. Takže se těším na první zápas. I v něm možná budu malinko nervózní.
U nováčka je to logické. Od vás se však zároveň čeká, že jako posila z NHL budete jedním z vůdců týmu. Uvědomujete si to?
Zatím moc ne. Mně je dvacet let, tohle je můj první sraz v nároďáku. A šampionát jsem ještě nehrál.
Berete ho jako náhradu za olympiádu, kam jste se nedostal?
Těžko říct, oba turnaje jsou podle mě něco jiného. Ale pokaždé je to národní tým. Já olympiádu nějak neprožíval, zkrátka když mi přišla pozvánka teď, byl jsem za ní rád.
Máte za sebou povedenou sezonu. Vnímáte na sobě v NHL už větší pozornost soupeřů?
To bych zase neřekl. Já se snažím hrát pořád svou hru, soustředit se sám na sebe.
Ale říká se, že u hodně hráčů je druhý rok v NHL vůbec nejtěžší. Je to pravda?
Já nic takového nepocítil. Snažil jsem se na ni jen pořádně připravit a asi i připravil. Protože ke konci základní části jsem cítil hodně sil, což může být pro mě výhoda.
Tak povězte, jak jste přes léto trénoval.
Makal jsem dost, dal jsem si záležet. Letní příprava byla dlouhá.
Prý jste nabral svalovou hmotu.
Jenže vše to bylo v létě. Teď to po té sezoně zase spadlo. (úsměv) Ale je pravda, že sedm osm kilo svalů jsem nabral. Kemp byl proto těžší, nebyl jsem na to moc zvyklý.
Osm kilo? To jste musel obměnit šatník, ne?
Je pravda, že pár džínů jsem si koupil. (usměje se)
A co vaše dlouhé vlasy? Například v New Jersey musejí hráči před kempem přijít sestřižení nakrátko. V Columbusu to trpěli?
U nás to trpěli asi měsíc a půl. Pak nám Detroit dal 9:2 a já se musel jít druhý den ostříhat.
Dlouhé vlasy, povytáhlá postava. Nepřipomínají vám trochu Jaromíra Jágra?
Na to se mě ptají často. Já si myslím, že to je trochu urážka pro Jardu. (usměje se) On je jen jeden. Já si to nenechal narůst kvůli němu, jen jsem neměl čas na holiče.
S Jágrem se teď ale sejdete v jednom týmu. Těšíte se?
Jasně. Bude zajímavé ho sledovat, co a jak dělá třeba před zápasem. Patří k nejlepším hráčům, co kdy tenhle sport dělali.
